VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O uneseném kuchaři žádné zprávy. Už rok

Vysočina – Z ropného pole Ghani v Libyi společně s dalšími osmi zaměstnanci firmy Value Added Oilfield Services (VAOS) se sídlem na Maltě byl před rokem v neděli 6. března unesen padesátiletý Pavel Hrůza z Velkého Meziříčí na Žďársku. Jeho osud je stále nejasný.V databázi Interpolu i české policie stále zůstává jeho profil mezi pohřešovanými. Dosud není ani zcela jasné, kdo měl jeho únos na svědomí. Od začátku se spekuluje, že šlo o ozbrojence z takzvaného Islámského státu.

7.3.2016 2
SDÍLEJ:

Pavel HrůzaFoto: interpol.int

„Případu pana Hrůzy se samozřejmě intenzivně věnuje jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak i zpravodajské služby. Bohužel v tuto chvíli s ohledem na probíhající pátrání nemůžeme k tomuto případu sdělit žádné další informace," uvedla mluvčí Ministerstva zahraničních věcí (MZV) Michaela Lagronová.

V posledních týdnech se ale stalo několik zajímavých okolností, které svědčí o tom, že se stát snaží dopátrat toho, kde je unesený Čech zadržován – pokud je ještě naživu. Souvisí to 
s únosem pětice jiných Čechů, kteří se loni, jen pár měsíců po unesení Hrůzy, vydali do Libanonu. Kromě novinářů 
a právníka byl ve skupině i armádní zpravodajec Martin Psík, který zřejmě dostal případ Hrůzy na starost. Pětice, ale nakonec skončila jako rukojmí a před měsícem došlo 
k jejich úspěšné výměně za Libanonce Alí Fajáda, zadržovaného českými úřady ve vazbě.

Neskutečné trauma

Rodina Pavla Hrůzy nemá 
o svém příbuzném prakticky žádné informace. S médii nekomunikují. Rodinou tragédii s nimi prožívají i sousedé. „Je to opravdu neskutečné trauma pro celou rodinu. S paní jsem mluvil před pár dny a potvrdila mi, že nemají absolutně žádné zprávy. Nejhorší musí být ta bezmoc, že nemohou pomoci, ani netuší, zda je jejich syn naživu," řekl Deníku jeden ze sousedů, který doufá, že Pavel Hrůza žije v přijatelných podmínkách. „Je to dobrej kuchař, tak třeba se díky tomu nemá špatně," míní.

Pokud by únosci chtěli za Pavla Hrůzu výkupné, měli by tomu podle bezpečnostního poradce Andora Šándora odpovídat i podmínky, v nichž je vězněn. „Žádný luxus bych ale nečekal. Minimum možností seznámit se s únosci a prostředím," říká Andor Šándor.
Pokud jde o případné vyjednávání o výkupném, pak se v této souvislosti hodně diskutovalo o tom, zda bylo správné, že byla zveřejněna jeho výše, kterou stát zaplatil za propuštění Hanči a Tonči, jež byly zadržovány v Pákistánu. Údajně mělo jít o částku 150 milionů korun.

„Nejsem si úplně jist, že zveřejnění této informace musí mít nějaký přímý dopad na osud Pavla Hrůzy, vyloučit se to ovšem nedá. Netroufnu si odhadnout další vývoj, předpokládám, že hlavním mottem je jeho osvobození, nikoli čas, po který to trvá. Raději bych se ale neutěšoval tím, že předchozí případy dopadly dobře," říká na rovinu Šándor.

Novinář z Jindřichova Hradce Miroslav Dobeš, který strávil v libanonském zajetí 200 dnů, si myslí, že ohledně výkupného není o čem diskutovat. „Pokud jde o vyspělý, civilizovaný stát s nějakými možnostmi a zaplatí za lidský život svého občana o deset milionů korun víc, nebo míň, tak si myslím, že je to úplně jedno. Lidský život má nevyčíslitelnou cenu," dodal.

Autor: Roman Martínek

7.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
1 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies