VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii

Washington - Americký prezident Barack Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii. Zaslal mu návrh zákona povolujícího užití vojenské síly v Sýrii s cílem odstranit potenciál dalších chemických útoků, informoval podle agentury AFP Bílý dům.

1.9.2013 14
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: čtk

Obama v sobotu oznámil, že USA by měly provést omezenou vojenské akci v Sýrii v reakci na chemický útok z 21. srpna, ale že pro ni bude žádat souhlas Kongresu. Prezident přitom má pravomoc vojenskou akci nařídit bez schválení Kongresem.

Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner následně sdělil, že dolní komora Kongresu se bude možnou vojenskou akcí USA v Sýrii zabývat v týdnu od 9. září. Mělo by to tedy znamenat, že úder bezprostředně nehrozí.

Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid později prohlásil, že hlasování by se nemělo uskutečnit později, než v týdnu od 9. září. Reid řekl, že Senát příští týden na toto téma uspořádá veřejná slyšení se zástupci Obamovy administrativy a veřejné i neveřejné informativní schůzky pro senátory.

"Domnívám se, že užití vojenské síly proti Sýrii je oprávněné i nutné," prohlásil Reid, podle něhož se syrský prezident Bašár Asad útokem chemickými zbraněmi dopustil "zvěrstev" na civilistech.

Podle amerických oficiálních zdrojů americký prezident změnil názor ohledně souhlasu kongresmanů se zásahem v Sýrii v pátek. Původně totiž chtěl provést vojenský úder bez souhlasu Kongresu. Prezident poté, co se britský parlament odmítl k americkým vojenským záměrům připojit, dával najevo, že je připraven nařídit akci i jen samotných Spojených států.

Obamova žádost o souhlas Kongresu překvapila poradce

V sobotu oznámené rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, že požádá o souhlas s vojensým zásahem v Sýrii Kongres, překvapilo dokonce i mnohé jeho poradce. Zrodilo se během páteční konzultace s šéfem jeho kanceláře Denisem McDonoughem, uvedla agentura Reuters. Podle zdrojů Reuters z Bílého domu své rozhodnutí poté Obama obhajoval při dvouhodinové vypjaté debatě s týmem poradců.

Obama již téměř týden naznačoval, že vojenský zásah je jednou z možných odpovědí na údajný chemický útok režimu Bašára Asada, když však svět očekával, že rozhodnutí může být otázkou hodin, začal prezident váhat. V sobotu sice oznámil, že by USA měly podniknout vojenskou akci, zároveň však požádal o její schválení Kongres.

Tento krok, jenž vedl k odložení případného zásahu, překvapil samotné Obamovy poradce, kteří podle informací Reuters nebyli těmi, kdo by mu doporučili požádat o souhlas Kongres. Po páteční třičtvrtěhodinové procházce s McDonoughem po zahradě Bílého domu si Obama svolal bezpečnostní poradkyni Susan Riceovou, jejího zástupce Tonyho Blinkena, zkušeného rádce v záležitostech komunikace Daniela Pfeiffera a další členy poradního týmu, aby jim oznámil svůj pohled na věc.

K opatrnějšímu postoji Obamu podle Reuters přimělo několik věcí. Jednak zamítnutí účasti nejvěrnějšího amerického spojence Británie parlamentem. Zástupci republikánů v Kongresu si rovněž hlasitě postěžovali na to, že s nimi Obama příliš málo konzultuje americkou pozici před potenciální vojenskou akcí. Podle průzkumů veřejného mínění navíc většina Američanů patrně pod vlivem vleklých a krvavých konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zásahem nesouhlasí.

Proto se prezident rozhodl vyčkat, což mu podle zdroje Reuters jeho poradci vymlouvali s ohledem na hlavní možné riziko: Kongres může říci ne. To by mohlo dále zpochybnit Obamovu vůdčí roli na Blízkém východě, kde se již nyní ocitl pod palbou kritiky za nepříliš jednoznačnou reakci na vojenský převrat v Egyptě.

Analytici se rovněž domnívají, že Asad může využít nově získaného času k tomu, aby přemístil zbraně do lidnatějších míst Sýrie, což by jejich zničení učinilo výrazně obtížnějším.

Obama je však podle Reuters přesvědčen o tom, že Kongres jeho žádost posvětí i z toho důvodu, že jde o ochranu amerických spojenců Izraele a Jordánska. Také někteří experti považují schválení zásahu kongresmany za velmi pravděpodobné. "Pokud začnou přemýšlet o důsledcích, které by mohlo mít neschválení na (americkou) důvěryhodnost, zvláště ve vztahu k Íránu, pak to ve Sněmovně reprezentantů projde," řekl politolog a bývalý vysoký činitel ministerstva obrany Colin Kahl a dodal, že demokraty ovládaný Senát Obamův krok schválí bezpochyby.

Autor: ČTK

1.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
34 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies