VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii

Washington - Americký prezident Barack Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii. Zaslal mu návrh zákona povolujícího užití vojenské síly v Sýrii s cílem odstranit potenciál dalších chemických útoků, informoval podle agentury AFP Bílý dům.

1.9.2013 14
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: čtk

Obama v sobotu oznámil, že USA by měly provést omezenou vojenské akci v Sýrii v reakci na chemický útok z 21. srpna, ale že pro ni bude žádat souhlas Kongresu. Prezident přitom má pravomoc vojenskou akci nařídit bez schválení Kongresem.

Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner následně sdělil, že dolní komora Kongresu se bude možnou vojenskou akcí USA v Sýrii zabývat v týdnu od 9. září. Mělo by to tedy znamenat, že úder bezprostředně nehrozí.

Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid později prohlásil, že hlasování by se nemělo uskutečnit později, než v týdnu od 9. září. Reid řekl, že Senát příští týden na toto téma uspořádá veřejná slyšení se zástupci Obamovy administrativy a veřejné i neveřejné informativní schůzky pro senátory.

"Domnívám se, že užití vojenské síly proti Sýrii je oprávněné i nutné," prohlásil Reid, podle něhož se syrský prezident Bašár Asad útokem chemickými zbraněmi dopustil "zvěrstev" na civilistech.

Podle amerických oficiálních zdrojů americký prezident změnil názor ohledně souhlasu kongresmanů se zásahem v Sýrii v pátek. Původně totiž chtěl provést vojenský úder bez souhlasu Kongresu. Prezident poté, co se britský parlament odmítl k americkým vojenským záměrům připojit, dával najevo, že je připraven nařídit akci i jen samotných Spojených států.

Obamova žádost o souhlas Kongresu překvapila poradce

V sobotu oznámené rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, že požádá o souhlas s vojensým zásahem v Sýrii Kongres, překvapilo dokonce i mnohé jeho poradce. Zrodilo se během páteční konzultace s šéfem jeho kanceláře Denisem McDonoughem, uvedla agentura Reuters. Podle zdrojů Reuters z Bílého domu své rozhodnutí poté Obama obhajoval při dvouhodinové vypjaté debatě s týmem poradců.

Obama již téměř týden naznačoval, že vojenský zásah je jednou z možných odpovědí na údajný chemický útok režimu Bašára Asada, když však svět očekával, že rozhodnutí může být otázkou hodin, začal prezident váhat. V sobotu sice oznámil, že by USA měly podniknout vojenskou akci, zároveň však požádal o její schválení Kongres.

Tento krok, jenž vedl k odložení případného zásahu, překvapil samotné Obamovy poradce, kteří podle informací Reuters nebyli těmi, kdo by mu doporučili požádat o souhlas Kongres. Po páteční třičtvrtěhodinové procházce s McDonoughem po zahradě Bílého domu si Obama svolal bezpečnostní poradkyni Susan Riceovou, jejího zástupce Tonyho Blinkena, zkušeného rádce v záležitostech komunikace Daniela Pfeiffera a další členy poradního týmu, aby jim oznámil svůj pohled na věc.

K opatrnějšímu postoji Obamu podle Reuters přimělo několik věcí. Jednak zamítnutí účasti nejvěrnějšího amerického spojence Británie parlamentem. Zástupci republikánů v Kongresu si rovněž hlasitě postěžovali na to, že s nimi Obama příliš málo konzultuje americkou pozici před potenciální vojenskou akcí. Podle průzkumů veřejného mínění navíc většina Američanů patrně pod vlivem vleklých a krvavých konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zásahem nesouhlasí.

Proto se prezident rozhodl vyčkat, což mu podle zdroje Reuters jeho poradci vymlouvali s ohledem na hlavní možné riziko: Kongres může říci ne. To by mohlo dále zpochybnit Obamovu vůdčí roli na Blízkém východě, kde se již nyní ocitl pod palbou kritiky za nepříliš jednoznačnou reakci na vojenský převrat v Egyptě.

Analytici se rovněž domnívají, že Asad může využít nově získaného času k tomu, aby přemístil zbraně do lidnatějších míst Sýrie, což by jejich zničení učinilo výrazně obtížnějším.

Obama je však podle Reuters přesvědčen o tom, že Kongres jeho žádost posvětí i z toho důvodu, že jde o ochranu amerických spojenců Izraele a Jordánska. Také někteří experti považují schválení zásahu kongresmany za velmi pravděpodobné. "Pokud začnou přemýšlet o důsledcích, které by mohlo mít neschválení na (americkou) důvěryhodnost, zvláště ve vztahu k Íránu, pak to ve Sněmovně reprezentantů projde," řekl politolog a bývalý vysoký činitel ministerstva obrany Colin Kahl a dodal, že demokraty ovládaný Senát Obamův krok schválí bezpochyby.

Autor: ČTK

1.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Výhled na České středohoří. Vzadu Milešovka
0 14

Obludné plány na zastavění vrcholu Milešovky šly k ledu

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

AUTOMIX.CZ

PŘEHLEDNĚ: Proč se škodovky jmenují, jak se jmenují?

Od konce 80. let česká automobilka Škoda svoje modely označuje výhradně slovními názvy. Na začátku této éry byl samozřejmě Favorit.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies