Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii

Washington - Americký prezident Barack Obama formálně požádal Kongres o schválení útoku na Sýrii. Zaslal mu návrh zákona povolujícího užití vojenské síly v Sýrii s cílem odstranit potenciál dalších chemických útoků, informoval podle agentury AFP Bílý dům.

1.9.2013 14
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: čtk

Obama v sobotu oznámil, že USA by měly provést omezenou vojenské akci v Sýrii v reakci na chemický útok z 21. srpna, ale že pro ni bude žádat souhlas Kongresu. Prezident přitom má pravomoc vojenskou akci nařídit bez schválení Kongresem.

Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner následně sdělil, že dolní komora Kongresu se bude možnou vojenskou akcí USA v Sýrii zabývat v týdnu od 9. září. Mělo by to tedy znamenat, že úder bezprostředně nehrozí.

Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid později prohlásil, že hlasování by se nemělo uskutečnit později, než v týdnu od 9. září. Reid řekl, že Senát příští týden na toto téma uspořádá veřejná slyšení se zástupci Obamovy administrativy a veřejné i neveřejné informativní schůzky pro senátory.

"Domnívám se, že užití vojenské síly proti Sýrii je oprávněné i nutné," prohlásil Reid, podle něhož se syrský prezident Bašár Asad útokem chemickými zbraněmi dopustil "zvěrstev" na civilistech.

Podle amerických oficiálních zdrojů americký prezident změnil názor ohledně souhlasu kongresmanů se zásahem v Sýrii v pátek. Původně totiž chtěl provést vojenský úder bez souhlasu Kongresu. Prezident poté, co se britský parlament odmítl k americkým vojenským záměrům připojit, dával najevo, že je připraven nařídit akci i jen samotných Spojených států.

Obamova žádost o souhlas Kongresu překvapila poradce

V sobotu oznámené rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, že požádá o souhlas s vojensým zásahem v Sýrii Kongres, překvapilo dokonce i mnohé jeho poradce. Zrodilo se během páteční konzultace s šéfem jeho kanceláře Denisem McDonoughem, uvedla agentura Reuters. Podle zdrojů Reuters z Bílého domu své rozhodnutí poté Obama obhajoval při dvouhodinové vypjaté debatě s týmem poradců.

Obama již téměř týden naznačoval, že vojenský zásah je jednou z možných odpovědí na údajný chemický útok režimu Bašára Asada, když však svět očekával, že rozhodnutí může být otázkou hodin, začal prezident váhat. V sobotu sice oznámil, že by USA měly podniknout vojenskou akci, zároveň však požádal o její schválení Kongres.

Tento krok, jenž vedl k odložení případného zásahu, překvapil samotné Obamovy poradce, kteří podle informací Reuters nebyli těmi, kdo by mu doporučili požádat o souhlas Kongres. Po páteční třičtvrtěhodinové procházce s McDonoughem po zahradě Bílého domu si Obama svolal bezpečnostní poradkyni Susan Riceovou, jejího zástupce Tonyho Blinkena, zkušeného rádce v záležitostech komunikace Daniela Pfeiffera a další členy poradního týmu, aby jim oznámil svůj pohled na věc.

K opatrnějšímu postoji Obamu podle Reuters přimělo několik věcí. Jednak zamítnutí účasti nejvěrnějšího amerického spojence Británie parlamentem. Zástupci republikánů v Kongresu si rovněž hlasitě postěžovali na to, že s nimi Obama příliš málo konzultuje americkou pozici před potenciální vojenskou akcí. Podle průzkumů veřejného mínění navíc většina Američanů patrně pod vlivem vleklých a krvavých konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zásahem nesouhlasí.

Proto se prezident rozhodl vyčkat, což mu podle zdroje Reuters jeho poradci vymlouvali s ohledem na hlavní možné riziko: Kongres může říci ne. To by mohlo dále zpochybnit Obamovu vůdčí roli na Blízkém východě, kde se již nyní ocitl pod palbou kritiky za nepříliš jednoznačnou reakci na vojenský převrat v Egyptě.

Analytici se rovněž domnívají, že Asad může využít nově získaného času k tomu, aby přemístil zbraně do lidnatějších míst Sýrie, což by jejich zničení učinilo výrazně obtížnějším.

Obama je však podle Reuters přesvědčen o tom, že Kongres jeho žádost posvětí i z toho důvodu, že jde o ochranu amerických spojenců Izraele a Jordánska. Také někteří experti považují schválení zásahu kongresmany za velmi pravděpodobné. "Pokud začnou přemýšlet o důsledcích, které by mohlo mít neschválení na (americkou) důvěryhodnost, zvláště ve vztahu k Íránu, pak to ve Sněmovně reprezentantů projde," řekl politolog a bývalý vysoký činitel ministerstva obrany Colin Kahl a dodal, že demokraty ovládaný Senát Obamův krok schválí bezpochyby.

Autor: ČTK

1.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Workshop Policistou na zkoušku v areálu stadionu U Červených domků v Hodoníně. Jednotlivé policejní útvary představily svou práci, přiletěl také vrtulník se zásahovou jednotkou.
22

OBRAZEM: Policejní zakuklenci se v Hodoníně slanili z vrtulníku

Za nezávislost Katalánska demonstrují v ulicích tisíce lidí
8

Napětí ve Španělsku stoupá. Do Katalánska míří policejní posily

Kontroverzní reforma práce má ve Francii zelenou. I přes protesty tisíců lidí

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal kontroverzní reformu zákoníku práce, proti níž v zemi protestovaly tisíce lidí. Prezident tyto reformy sliboval od svého zvolení a podle něj jsou nezbytné pro hospodářství a společnost. Upozornil, že představují dobré řešení zejména pro nejmenší podniky, které vytvářejí nejvíce pracovních příležitostí.

Scéna jako z amerického filmu! Zběsile ujíždějící řidič zranil dva policisty

Honičku jako z amerického filmu zažilo Českolipsko. Mladého řidiče postupně stíhalo devět policejních hlídek a mladík i po přejetí pásu s hřeby dál pokračoval ve své nebezpečné jízdě. Dvaadvacetiletý řidič ujížděl před policisty, protože za volantem neměl co dělat.

Evropa zvládla start Laver Cupu, po dvou zápasech vede 2:0

/FOTOGALERIE/ Tenisté týmu Evropy vedou po prvních dvou zápasech Laver Cupu nad výběrem světa 2:0. Byly to ale pořádné bitvy, bojovalo se o každý míček. Nejprve Chorvat Marin Čilič porazil dvakrát 7:6 mladého Američana Francese Tiafoeho, pak si Rakušan Dominic Thiem poradil 6:7, 7:6 a 10:7 v rozhodujícím super tie-breaku s dalším americkým hráčem Johnem Isnerem.

Německo: Merkelová v neděli nejspíš vyhraje, další vývoj je ale otevřený

Německá kancléřka Angela Merkelová, šéfka konzervativní unie CDU/CSU, ukončí v pátek svou volební kampaň v Mnichově, její protikandidát, lídr německých sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz v Berlíně. K volebním urnám zamíří Němci v neděli. Nejpravděpodobnější variantou je, že potvrdí Merkelovou i pro její čtvrté funkční období.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení