VYBERTE SI REGION

Budeme ještě více odzbrojovat, zní z Kremlu

Moskva - Obama přicestoval do Ruska na svou první návštěvu, od které se očekává zlepšení vzájemných vztahů.

6.7.2009
SDÍLEJ:

Ruský prezident Dmitrij Medveděv vítá se svou ženou Světlanou amerického prezidenta Baracka Obamu.Foto: REUTERS/Vladimir Rodionov

Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv v pondělí v Kremlu uzavřeli osm dohod, včetně úmluvy o příštím snížení jaderných hlavic na 1500 až 1675 kusů a strategických nosičů na 500 až 1100 kusů. Oznámily to tiskové agentury.

Pondělní úmluva má otevřít cestu k nové dohodě nahrazující odzbrojovací dohodu START, jejíž platnost vyprší v prosinci. Rusko také souhlasilo s leteckou přepravou posil a vojenských nákladů pro americké jednotky válčící v Afghánistánu.

Podle Bílého domu dohoda umožní 4500 vojenských letů ročně přes ruské území, což posílí akceschopnost amerických jednotek v boji proti radikálnímu hnutí Taliban a také ušetří Spojeným státům 133 milionů dolarů ročně na palivu a dalších nákladech.

Ve společném prohlášení se oba prezidenti podle agentury ITAR-TASS dohodli také na tom, že američtí a ruští experti budou pokračovat v jednáních o možné spolupráci v protiraketové obraně.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv uvítal dohody uzavřené se svým americkým protějškem Barackem Obamou jako „první, ale důležitý krok“ k oživení spolupráce s USA. Připustil nicméně přetrvávají rozpory ohledně amerického plánu na vybudování protiraketové obrany.

„Za pár hodin jsme nemohli naše vztahy plně zbavit břemena (rozporů)… Je to první, ale velmi důležitý krok v oživení plnohodnotné spolupráce, na níž by měly vydělat oba státy. Získají-li oba státy, získají na tom všichni. Chtěli bychom dosáhnout úrovně spolupráce se Spojenými státy hodné 21. století,“ prohlásil Medveděv.

Podle něj americká protiraketová obrana budí znepokojení Ruska, ale za posun kupředu považuje, že v podepsaném dokumentu je vyjádřena vazba mezi strategickými útočnými a obrannými zbraněmi, jakož i „přestávku“, kterou si v budování štítu v Evropě dala nová americká administrativa.

„Chtěl bych poznamenat, že v našem memorandu mluvíme o vazbě mezi útočnými a obrannými zbraněmi, a to už je krok vpřed,“ řekl Medveděv. „A chtěl bych zdůraznit, že naši američtí partneři na rozdíl od toho, co se dělo v posledních letech, udělali přestávku, studují situaci a na základě toho budou formulovat svůj konečný postoj. Takže je to přinejmenším krok k dosažení kompromisu o tomto velmi obtížném problému.“

Obama nepovažuje za náležité spojovat odzbrojovací jednání s protiraketovým štítem, nicméně doufá, že se i v této otázce podaří dospět k dohodě. Uvedl, že revizi svých plánů na umístění prvků protijaderného štítu v Evropě USA dokončí do konce léta a pak sdělí Rusku, jak si představují řešení rozporů v této otázce. Dodal, že čeká obsáhlé jednání.

Americký prezident se tentokráte vyvaroval stavění ruského prezidenta a premiéra Vladimira Putina do protikladu. „Medveděv a Putin pracují velmi efektivně, chtěli bychom rozvíjet spolupráci s ruským vedením,“ odpověděl na příslušnou otázku. S Putinem se setká v úterý.

Obama však poznamenal, že jeho úkol je jednat nejprve s prezidentem. O Medveděvovi řekl, že je „přímý, profesionální, jasný, pokud jde o zájmy Rusů, ale snažící se dovědět se, jaké jsou zájmy Spojených států“.

Obama potvrdil pokračující rozpory ohledně Gruzie. „Územní celistvost a svrchovanost Gruzie je nutno respektovat,“ řekl. Dodal také, že nikdo nemá zájem na dalším vojenském konfliktu.

Rusko po loňské krátké válce s Gruzií uznalo separatistické regiony Abcházie a Jižní Osetie jako nezávislé státy. Moskvu zatím následovala jen Nikaragua.

Medveděv řekl, že Rusko a USA musejí úžeji spolupracovat s cílem zabránit šíření jaderných zbraní na Blízkém východě. Aniž jmenoval Írán, jehož jaderný program vzbuzuje znepokojení Západu, řekl, že pro USA i Rusko je nejdůležitější nešíření jaderných zbraní. „Bohužel situace ve světě se nemění k lepšímu. Jsou oblasti, kde přítomnost jaderných zbraní může vyvolat kolosální problémy, a v těchto oblastech bychom měli s našimi partnery úžeji spolupracovat.“

Obama i Medveděv na tiskové konferenci konstatovali jen velmi malý pokrok v boji proti afgánským povstalcům. Obama řekl, že na hodnocení úspěšnosti jeho nové strategie v Afghánistánu, zahrnující i vyslání amerických posil, je ještě příliš brzy, a podle Medveděva je v některých ohledech pokrok v Afghánistánu „bezvýznamný“.

Přehled dohod podepsaných v pondělí v Kremlu

Snížení stavu zbraní:

Obama a Medveděv se shodli na obrysech dohody o snížení počtu strategických jaderných hlavic na 1500–1675 do sedmi let po vstupu příslušné smlouvy v platnost.

Obě strany chtějí dospět k dohodě do 5. prosince, kdy končí platnost smlouvy o omezení stavu strategických zbraní (START) z roku 1991.

Obě strany se už v souladu se separátní Moskevskou smlouvou (SORT), která běží do roku 2012, zavázaly snížit stav svých bojových hlavic na 1700 až 2200. SORT ale neobsahuje podrobné ověřovací procedury, které jsou součástí START a které budou i součástí nové dohody.

Afghánistán:

Rusko přistoupilo na to, že Spojeným státům dovolí přelety letadel se zbraněmi, těžkou technikou a mužstvem do Afghánistánu. Američtí činitelé řekli, že to bude znamenat až 4500 vojenských přeletů ročně bez placení poplatků, což bude znamenat úsporu až 133 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun).

Dosud mohl Pentagon přepravovat přes ruský vzdušný prostor jen materiál, který nebyl určen k zabíjení. Nová úprava poněkud ulehčí riskantnějším cestám přes Pákistán a přiřadí se k nedávno dosažené dohodě o dalším využívání základny v Kyrgyzstánu Spojenými státy.

Vládní komise:

Oba vůdci se rozhodli vzkřísit společný orgán, který byl vytvořen v 90. letech, ale vytratil se během prvního mandátu bývalého amerického prezidenta George Bushe. Nová komise se bude zabývat energetikou, bojem proti terorismu a proti obchodu s drogami a posílením obchodních a vědeckých svazků.

Raketová obrana:

Oba vůdci vydali obecně formulované prohlášení o plánech Washingtonu rozmístit nový protiraketový štít, jehož některé prvky mají být v Polsku a v České republice. Řekli, že jejich experti budou společně pracovat na analýze nebezpečí, jaké představují balistické rakety, a budou jednat o vytvoření společného centra pro výměnu informací.

Vojenská spolupráce:

Vojenští šéfové obou zemí podepsali rámcovou dohodu a rámcový plán o obnovení vojenské spolupráce. Oznámili také, že oživí společnou komisi vytvořenou v roce 1992 s cílem hledat nezvěstné vojáky z druhé světové, vietnamské a afghánské války.

Jaderná spolupráce:

Obě strany doufají, že jejich nová dohoda o jaderných zbraních bude sloužit jako odrazový můstek k posílení jejich pozice, až se příští rok začne přezkoumávat stárnoucí mezinárodní dohoda o nešíření jaderných zbraní. „Prezidenti zopakovali závazek posílit spolupráci s cílem omezit šíření jaderných zbraní a zabránit aktům jaderného terorismu,“ uvedl Bílý dům.

Dosavadní dohody mezi Ruskem a USA týkající se jaderných zbraní

SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) – První jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969, ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972. Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách. Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany – ABM (Anti-Ballistic-Missiles).

ABM – Země se zavazují nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany své země i jiné oblasti s výjimkou jedné základny (původně dvou) pro každou ze stran. USA v roce 2001 od smlouvy odstoupily; důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu.

SALT 2 – Jednání (listopad 1972-červen 1979) navázalo na SALT 1 a bylo ukončeno podpisem smlouvy a společného prohlášení o směrech budoucího jednání o omezení strategických zbraní (SALT 3/START). Smlouva měla platit od výměny ratifikačních listin pět let (do 31. prosince 1985), ale USA po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu odmítly smlouvu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.

START 1 – Jednání o SALT 3 začala v Ženevě v červnu 1982 a Američané je nazvali START (Strategic Arms Reduction Talks). Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů – zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Potom mělo zůstat v USA a Rusku po 6000 jaderných hlavicích na 1600 strategických nosičích. Platnost smlouvy vyprší letos v prosinci.

Letos v květnu byly zahájeny rusko-americké rozhovory o nové smlouvě o počtech strategických jaderných zbraní, která má nahradit smlouvu START 1.

START 2 – Podle smlouvy podepsané v lednu 1993 měly do roku 2007 USA a Rusko omezit ve dvou etapách počet jaderných náloží na strategických nosičích na 3500 (USA) a 3000 (Rusko), což je snížení na třetinu stavu v době podpisu. Ratifikována byla až v roce 2000, když Putin přesvědčil parlament o nutnosti schválení. USA smlouvu ratifikovaly v lednu 1996. Rusko od smlouvy v roce 2002 odstoupilo.

CTBT (Comprehensive Test Ban Treaty) – Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek zakazuje všechny druhy zkoušek jaderných zbraní a zároveň má ztížit další vývoj těchto zbraní. Podepsána byla v září 1996 na zasedání Valného shromáždění OSN. Po podpisu všech zemí vstoupí v platnost 180 dní po ratifikaci 44 zeměmi s jaderným potenciálem. Devět těchto zemí (KLDR, Írán, Čína, Egypt, Indie, Indonésie, Izrael, Pákistán a USA) tak ale stále neučinilo.

CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe) – Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě byla podepsána mezi členskými zeměmi NATO a Varšavské smlouvy v listopadu 1990 a revidovaná v listopadu 1999. Smlouva povolila na každé straně 20.000 tanků, 20.000 dělostře­leckých jednotek, 30.000 obrněných vozidel, 6800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků. Moskva v roce 2007 plnění smlouvy pozastavila do té doby, než ji začnou dodržovat státy NATO.

INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) – Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Podepsána byla v roce 1987.

Takzvaná moskevská smlouva (SORT) – Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.

Autor: ČTK

6.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies