VYBERTE SI REGION

Čtvrtý v řadě. Obama zahájil nálety v Iráku

Washington, Bagdád – Co mají společného poslední čtyři američtí prezidenti? Našlo by se toho jistě mnoho, ale po dnešku je spojuje i to, že všichni schválili letecké údery na cíle v Iráku.

8.8.2014 8 AKTUALIZOVÁNO 8.8.2014
SDÍLEJ:

Americký prezident Barack Obama.Foto: ČTK

Naposledy tak učinil dnes brzy ráno našeho času prezident Barack Obama, když schválil cílené letecké údery, jejichž terčem mají být radikálové z organizace Islámský stát (IS). Ti v posledních dnech zesílili svou ofenzivu proti iráckým a kurdským jednotkám. Americká letadla mají zasáhnout v případě dalšího postupu islamistů ke kurdskému středisku Irbílu na severu Iráku nebo k irácké metropoli Bagdádu. Iráčtí vládní představitelé o zahraniční pomoc žádali už dříve.

Podle Obamy mají Spojené státy zasáhnout v případě, že se v ohrožení ocitnou životy Američanů, jakož i tisíců civilistů, aby odvrátily genocidu. „Vydal jsem armádě příkaz provést cílené nálety na konvoje teroristů, pokud se začnou přibližovat k městu Irbílu," sdělil Obama. Zároveň ujistil, že nepřipustí opětovné zavlečení USA do další války, americké bojové jednotky se do Iráku prý nevrátí.

První nálety, které Pentagon potvrdil, provedly dnes americké stíhačky . Cílem se staly dělostřelecké baterie islamistů, které ostřelovaly jednotky bránící Irbíl.

V zemi jsou před postupujícími islamisty na útěku desítky tisíc lidí z náboženských menšin – především příslušníci komunity jezídů a křesťané. V případě, že vyznavači jiného náboženství odmítnou zříci se své víry, hrozí jim od radikálů smrt.

Americká letadla se nemají nad Irákem podílet jen na vojenských útocích, ale poslouží i pro humanitární zásobování uprchlíků, kteří mnohdy živoří v nevyhovujících podmínkách a bez zásob, protože utíkali prakticky s holýma rukama.

Tři americká vojenská nákladní letadla tak už v doprovodu stíhaček shodila na 
20 000 litrů pitné vody a 8000 potravinových dávek u města Sindžár, kde přežívá asi 40 000 lidí, kteří opustili své domovy. V případě potřeby se shozy zásob mají zopakovat. Zapojí se 
i Británie,Francie a Turecko.

V médiích se informace 
o bombardování pozic radikálů objevily už před Obamovým vystoupením. Odvolávaly se na příslušníka kurdských milic. „Letouny 
F-16 nejprve pronikly do iráckého prostoru během průzkumné mise a pak se zaměřily na cíle Islámského státu 
u města Sindžar," tvrdil kurdský mluvčí. Avšak Pentagon zprávy o leteckých úderech popřel. „Zprávy tisku, že USA zasadily letecké údery v Iráku, jsou zcela falešné. K žádné takové akci nedošlo," uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby.

Islamisté postupují od června severním Irákem směrem k Bagdádu. V části Iráku a Sýrie vyhlásili chalífát, ovládají také velké oblasti 
v západoirácké provincii Anbár. Podle CNN jsou oddíly radikálů asi 40 kilometrů od Irbílu. Reuters tvrdí, že IS zřídil silniční kontroly na hranicích iráckého Kurdistánu. Kurdské milice dnes potvrdily, že se IS ve čtvrtek zmocnil přehrady severně od Mosulu, kterou do té doby kontrolovaly.

Přesně tam, kde nechtěl být
Rozhodnutím poslat americká bojová letadla do Iráku se americký prezident Barack Obama ocitl přesně tam, kde být nechtěl. Budoval si image prezidenta, který válku v Iráku, kde Američané bojovali od invaze 
v roce 2003 do roku 2011, ukončil. Že se zdráhal zapojit USA do konfliktu, dokazuje i to, že odmítal vyslat vojenskou pomoc, přestože radikálové IS začátkem roku obsadili Fallúdžu. 
A zdrženlivý byl i v červnu, když vpochodovali do Mosulu a vydali se k Bagdádu. Omezil se na vyslání 300 vojenských specialistů s úkolem obhlédnout situaci a povolil pozorovací lety. Jednat ho přinutily až nečekané teritoriální zisky IS z minulého týdne poblíž území spolehlivých kurdských spojenců. Poslední kapkou byla pohrůžka, že IS ze severu Iráku vyžene menšiny jezídů a křesťanů obývající oblast Sindžaru.

Autor: ČTK, Redakce

8.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies