VYBERTE SI REGION

Obama: Syrská vláda stojí za chemickým útokem u Damašku

Washington - Spojené státy dospěly k závěru, že syrská vláda minulý týden provedla chemický útok na civilisty nedaleko syrského Damašku. V rozhovoru s médii to prohlásil prezident Barack Obama. USA prozkoumaly důkazy a nedomnívají se, že syrská protivládní opozice má chemické zbraně nebo prostředky, jak je získat, sdělil také. O tom, jak USA zareagují, ale ještě nerozhodl.

29.8.2013 7
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: čtk

Bílý dům tvrdí, že plánuje případný vojenský útok proti Sýrii, a hledá podporu ze strany zahraničních partnerů. Konkrétní důkazy o tom, že do údajného útoku chemickými zbraněmi z 21. srpna byla zapojena syrská vláda, ale Spojené státy zatím nepředložily.

„Dospěli jsme k závěru, že syrská vláda tyto útoky skutečně provedla, a jestliže tomu tak je, pak zde musí být mezinárodní důsledky," sdělil Obama podle agentury Reuters v rozhovoru v pořadu PBS Newshour televizní stanice Public Broadcasting Service.

Zajištění amerických cílů

Někteří američtí zákonodárci tvrdí, že pokud nedojde k útoku na Spojené státy nebo země nebude v mimořádném ohrožení, musí jakoukoli vojenskou akci schválit americký Kongres. Demokraté i republikáni ve středu vyvíjeli tlak na to, aby Bílý dům vysvětlil, jak případná vojenská akce proti Sýrii povede k zajištění amerických cílů. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner v dopise zveřejněném ve středu Obamu požádal, aby Kongresu a veřejnosti osobně vysvětlil mimo jiné i to, jak vojenská akce zabrání budoucímu použití chemických zbraní a jak bude součástí širší americké politiky a strategie. Obama by se měl ale prý především vyjádřit k tomu, „na jakém základě by jakékoli použití síly bylo právně ospravedlnitelné". V jedné ze 14 otázek, na které má prezident podle Boehnera odpovědět, je i to, zda má Bílý dům v úmyslu požádat Kongres o více peněz, kdyby se případná vojenská akce prodloužila a byla rozsáhlejší oproti původním plánům.

Činitelé Obamovy administrativy zdůrazňují, že používání a možné šíření chemických zbraní je hrozbou pro národní bezpečnost. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters dnes zástupci americké vlády seznámí se situací kolem Sýrie vedoucí představitele Kongresu.

Omezený úder

Obama prohlásil, že „přesně nastavený, omezený" úder, nikoli dlouhé angažmá jako v Iráku, by mohlo stačit k tomu, aby vyslalo jasný signál, že použití chemických zbraní nelze tolerovat. Kdyby syrské chemické zbraně padly do špatných rukou, mohlo by to ohrozit americké národní zájmy. „Varovný výstřel" by prý z dlouhodobé perspektivy mohl mít pozitivní dopad na americkou národní bezpečnost.

„Chceme zajistit, že (chemické zbraně) nejsou mimo kontrolu způsobem, který by nakonec mohl zasáhnout naši bezpečnost," uvedl také Obama.

Odložit plány na bezprostřední úder proti Sýrii byl ve středu nucen britský premiér David Cameron. Generální tajemník OSN požádal o čtyři dny navíc pro vyšetřovatele OSN v Sýrii, aby mohli dokončit svou práci. Rusko uvedlo, že začít jednat o rezoluci OSN je předčasné, a britští labouristé dali na vědomí, že chtějí jasný důkaz o tom, že chemický arzenál použila syrská vláda.

Autor: ČTK

29.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies