„Obamománie“ zachvátila Německo. Není to žádná nemoc, ale dají se tak popsat dvě věci: hádky německých politiků, kde nechat ve čtvrtek demokratického kandidáta na amerického prezidenta k Berlíňanům promluvit, a zvědavost tisíců Němců a turistů, kteří chtějí vidět možného nejmocnějšího muže světa.

Politici nechají Obamu v Berlíně promluvit jen u Vítězného sloupu, zatímco sám Američan si přál mluvit u Braniborské brány.

Proč by měl člověk, který ještě není prezidentem, dostávat takovou poctu u největšího symbolu Berlína, ptají se Němci.

Vysoké pocty mluvit v monstrózních kulisách Berlína se dostalo dvěma americkým prezidentům - Ronaldu Reganovi a Johnu F. Kennedymu.

Do Berlína míří tisícovky lidí

Obamovi se ale nakonec slevilo – i když prezidentem není, je v Německu populární, navíc jeho předci z matčiny strany měli v 18. století německé kořeny.

Jako prezidenta USA by si ho přálo 62 procent Němců.

„Distancuje se od politiky George Bushe, nechce mocenskou válku,“ říká student politologie Sebastian Bierhof.

Na čtvrteční projev k Vítěznému sloupu se chystají dorazit i tisíce amerických studentů z celé Evropy - Obama totiž dal dalším evropským metropolím košem. Upřednostnil Berlín před Paříží i Londýnem.

V místě se ale nesmí vyvěšovat transparenty ani mávat vlajkami. Přípravy narušil i incident s psychicky narušeným mužem, který ze svého auta začal kolem Vítězného sloupu rozlévat červenou barvu.

Ještě není prezidentem, rozhodlinakonec Němci

O místo, kde v Berlíně nakonec promluví, se poslední týdny v Německu vedla pomyslná studená válka. Původně měla být Obamovou kulisou Braniborská brána.

„Máme snad na německém území vést americkou volební kampaň? To rovnou může přijet jeho rival McCain,“ kritizoval původně zvažované místo Obamova proslovu předseda bavorské CSU Erwin Huber.

Proti byla na rozdíl od jednoho z mála zastánců, berlínského starosty, i kancléřka Angela Merkelová. S ní má ve čtvrtek Obama projednat posílení německých jednotek v Afghánistánu a transatlantickou spolupráci.

„Měl by zvolit jiné místo,“ tlumočil postoj vlády Jan Techau.

Vítězný sloup proslavily války i Loveparade

Ani nakonec zvolený Vítězný sloup není výhrou - poskvrnil ho Adolf Hitler. Monument stál původně před Říšským sněmem, Hitler ho ale přesunul do čtvrti Tiergarten, protože potřeboval místo na stavbu „velkoměsta Germánie“.

„Hitler ho vnímal jako symbol německé nadřazenosti,“ řekl místopředseda liberálů z FDP Rainer Brüderle. Sloup proslavilo na konci 19. století i pruské vítězství nad Francií, Dánskem a Rakouskem, v poslední době pak taneční párty Loveparade.

„Některá symbolická místa patří celému světu. Kdyby chtěl nějaký Evropan promluvit u Sochy svobody, nezakazovali bychom to,“ hájila Obamu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v listu Tagesspiegel.

V Berlíně na radnici vystoupil v roce 1963 J.F. Kenedy. Pronesl tam památnou větu „Ich bin ein Berliner“ (Jsem Berlíňanem). Měla symbolizovat jednotu Západu během studené války.

U Braniborské brány v roce 1987 někdejší prezident USA Ronald Reagan pronesl památnou větu: „Pane Gorbačove, strhněte tuhle zeď!“.

„Obama chce ukázat Evropanům, že bude víc dbát na transatlantické vtahy,“ prozradil v předstihu část projevu senátorův poradce pro magazín Spiegel.

Kolik lidí nakonec před Vítězný sloup přijde, si Obamův tým netroufá odhadnout. Bude to od deseti tisíc po milion, nechali se slyšet poradci.