Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ocet, tasemnice, arzenik. Nejdivnější diety v dějinách, aneb tohle nezkoušejte

Londýn – Mezi nejčastější novoroční předsevzetí patří zhubnout, což tradičně vyvolává varování lékařů a dalších odborníků před nárazovými dietami. Ale ty lidé drželi po celá staletí, napsal zpravodajský server BBC News.

2.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shuttestock.com

Už dávní Řekové a Římané drželi diety. Ale zatímco tehdy to bylo převážně o zdraví a fyzické kondici, byli to lidé viktoriánské éry, kteří doopravdy odstartovali vášeň pro nárazové hubnutí.

„Řecké slovo diatia, z nějž je dieta odvozená, popisuje celý způsob života," řekla historička Louise Foxcroftová, autorka knihy Kalorie a korzety: Historie diet během 2000 let. „Lidé přišli na chuť nárazovým dietám až v 19. století. Během této doby se přiklonili víc k držení diet z estetických důvodů než zdravotních a doslova vybuchl průmysl kolem hubnutí," dodala. BBC News s její pomocí sestavil přehled nejpodivnějších a nejnezdravějších způsobů hubnutí v dějinách, jejichž napodobování se rozhodně nedoporučuje:

ROZŽVÝKAT A VYPLIVNOUT

Na přelomu 20. století Američan Horace Fletcher usoudil, že hodně žvýkání a plivání je způsobem, jak ubývat na váze. Fletcherismus, jak se jeho metodě říkalo, doporučuje žvýkat jídlo tak dlouho, dokud se z něj všechna „dobrota" nevyšťaví, a pak zbylou hmotu vyplivnout. Byl velmi přesný v tom, kolikrát má člověk různé otraviny žvýknout – například jedinou šalotku celkem 700krát. Jeho metoda byla velmi oblíbená a měla řadu slavných následovníků včetně spisovatelů Henryho Jamese a Franze Kafky. Došlo to tak daleko, že lidem na společenských večeřích stopovali, zda žvýkají dostatečně dlouho, uvedla Foxcroftová. „Tahle dieta mimo jiné znamenala, že člověk měl stolici jen jednou za dva týdny a byla prakticky bez zápachu. Fletcher ji popisoval jako cosi, co voní podobně jako ‚teplé sušenky'," dodala. „Sám s sebou nosil vlastní vzorek, aby tohle tvrzení dokázal."

TASEMNICOVÁ DIETA

Ta rozhodně nebyla pro citlivé povahy, ale přesto po roce 1900 nabrala na popularitě. Operní pěvkyně Maria Callasová údajně tyto parazity jedla, aby se pokusila zbavit nadváhy. Lidé toužící po tasemnicové dietě polykali boubele tasemnic z hovězího masa obvykle v podobě pilulek. Tasemnice pak ve střevech dospěly a začaly pohlcovat jídlo, což skutečně vedlo k hubnutí – spolu s průjmy a zvracením. Jakmile člověk dosáhl požadované váhy, vzal si antiparazitickou pilulku, která tasemnici zabila – pokud měl štěstí. Pak ještě musel parazita z těla vyloučit, což mohlo způsobit břišní a rektální komplikace. Šlo o metodu riskantní v mnoha ohledech. Nejenže tasemnice dorůstá až devíti metrů délky, ale může způsobit celou škálu nemocí včetně bolestí hlavy, očních problémů, meningitidy, epilepsie a demence.

ARZENIK

V 19. století se léky na hubnutí, pilulky a lektvary staly výnosným byznysem. Ovšem tyto „zázračné léky" často obsahovaly nebezpečné ingredience, včetně arzeniku a strychninu. „Reklamy tvrdily, že to urychluje metabolismus, podobně jako třeba amfetaminy," řekla Foxcroftová. Jakkoli obsah arzeniku v pilulkách byl nízký, stále byl krajně nebezpečný. Často lidé v touze po zhubnutí užili vyšší než doporučenou dávku a riskovali tím otravu arzenikem. Zhusta ani nebylo uvedeno, že prášky tento jed obsahují, a lidé tak netušili, co vlastně užívají. „Podobné jedy byly kontrolovány jen velmi volně a daly se snadno získat pro celou škálu využití v domácnosti i medicíně," dodala Foxcroftová. "

OCET

Hubnoucí celebrity nejsou ničím novým. Lord Byron byl jedním z prvních vzorů pro ty, kdo se snažili zhubnout a odstartoval tak posedlost veřejnosti po způsobech, jakým slavné hvězdy dosahují štíhlosti. Stejně jako současné celebrity i Byron tvrdě dřel, aby si udržel postavu. Začátkem 19. století romantický básník zpopularizoval dietu sestávající převážně z octa. Kdyby žil v současnosti, patrně by na toto téma vydal knihu, z níž by byl bestseller. Ve snaze očistit organismus doporučoval denně pít ocet a jíst brambory máčené v něm. Vedlejší účinky zahrnovaly zvracení a průjem. Protože Byron měl značný kulturní vliv, vyvolala jeho metoda obavy, že ji budou následovat mladí lidé – a spousta romantiků se také omezila ve stravě na ocet a rýži, aby dosáhli „byronovského" módního bledého a vyhublého vzhledu. „Naše mladé dámy prožívají většinu dospívání na pokraji vyhladovění," napsal tehdy jeden z kritiků.

GUMA

V polovině 19. století Charles Goodyear zjistil, jak vylepšit gumu procesem nazývaným vulkanizace. S průmyslovou revolucí a hromadnou výrobou se najednou využití gumy značně rozšířilo. Zahrnovalo gumové spodní kalhotky a korzety, které – jak se věřilo – nejen stahovaly tukové polštářky, ale také způsobovaly pocení spojované s hubnutím. Nosili je jak muži, tak ženy, uvedla Foxcroftová. A nebylo moc příjemné, když neustále provlhlá kůže křehla, praskala a stávala se náchylnou vůči infekcím. Až první světová válka tohle šílenství přibrzdila, protože guma začala být potřeba k vojenským účelům.

Autor: ČTK

2.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barcelona, teroristický útok
AKTUALIZOVÁNO
1 22

Islamisté na videu oslavují katalánské útoky a hrozí Španělsku dalším terorem

Ilustrační foto.
3 10

Ženám s rakovinou chybí lék prodlužující život, v Česku už není hrazený

STAN slibuje učitelům navýšení platu, občanům vysokorychlostní železnice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zahájilo v Praze jednodenní programovou konferenci, na které řeší finální podobu svého volebního programu.

SLEDUJEME ON-LINE

Reorganizace, nebo konkurz? Věřitelé rozhodnou o budoucnosti OKD

Bude se těžit dál, nebo je konec? Odpověď na tuto otázku by měli dnes svým hlasováním dát ve známost věřitelé společnosti OKD, kteří se hned ráno sešli u Krajského soudu v Ostravě.

Po prezidentu Benešovi zbyl v Náměšti telefon

V rámci našeho 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden vydáme do míst, kam nebyl ještě před časem povolen vstup. Dnes se zaměříme na sídlo, ve kterém chtěl žít náš prezident, klášter, který po odchodu armád povstal opět z popela, a hřbitov, na nějž se zapomnělo.

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

/INFOGRAFIKA/ Vyžeňte děti na sluníčko a servírujte jim ryby, vyzývají lékaři české rodiče. Přišli totiž na alarmující věc: jen třetina českých školáků má dostatek vitaminu D. Ten se přitom do těla dostává právě ze slunečního svitu, ryb a mléka. Pokud ho děti nemají dostatek, hrozí jim v budoucnu závažné choroby. Například problémy s imunitou či špatný vývoj kostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení