VYBERTE SI REGION

Novinářka byla uvězněna za nošení kalhot

Chartúm – Súdánská novinářka, která byla v pondělí odsouzena k pokutě 500 súdánských liber (asi 3600 korun) za nošení kalhot, jež islámské právo hodnotí jako nemravné, odmítla pokutu zaplatit a půjde na měsíc do vězení.

8.9.2009
SDÍLEJ:

Súdánská novinářka Lubna Ahmad HusajnováFoto: Reuters

Ženě na začátku procesu hrozilo až 40 ran bičem.

„Pokutu nezaplatím, radši půjdu do vězení,“ řekla v pondělí Lubna Ahmad Husajnová. Soud však její rozhodnutí předvídal a navrhl alternativní trest jednoho měsíce vězení. Novinářka byla podle svého advokáta vzápětí po rozsudku dopravena do ženské věznice v Omdurmanu, nedaleko hlavního města Chartúmu. Husajnová se chce proti rozsudku odvolat. Je prý rozhodnutá jít s odvoláním až před ústavní soud, aby zrušil zákon obsahující trest bičování.

Před zahájením dnešního přelíčení se v Chartúmu střetly obhájkyně ženských práv, oblečené převážně v kalhotách, s islamisty v tradičních islámských oděvech. Rozehnala však je policie a zadržela několik desítek protestujících žen.

Husajnovou a dalších 12 žen zatkli policisté 3. července v jedné z chartúmských restaurací kvůli tomu, že na sobě měly kalhoty. Část z potrestaných prý pocházela z převážně křesťanského a animistického jihu, kde na rozdíl od Chartúmu islámské právo, podle kterého lze nošení kalhot hodnotit jako nemravné, neplatí. Deset z nich přesto přiznalo „vinu“ a dostalo deset ran bičem. Další se ale rozhodly kontaktovat právníky.

Vzdala se diplomatické imunity

Husajnová je někdejší spolupracovnicí mise OSN v Súdánu. Svou práci, která by jí mohla zajistit diplomatickou imunitu, se údajně rozhodla opustit, aby přelíčení mohlo pokračovat.

Sporný článek 152 súdánského trestního zákoníku vstoupil v platnost v roce 1991, dva roky poté, co se do čela země postavil generál Umar Hasan Bašír, který zahájil přeměnu Súdánu na stát s islámským právem. Zákon umožňuje potrestat až 40 ranami bičem kohokoli, kdo „spáchá nevhodný čin, čin narušující veřejnou morálku nebo nosí nevhodné oblečení“.

„Tento zákon je špatný. Není v tradici ani zvycích súdánského lidu bičovat ženy,“ řekla jedna z protestujících. Podle Husajnové zákon porušuje ústavu pozměněnou v roce 2005 po mírové dohodě mezi severem a jihem. Úřady by tak islámské právo šaría neměly uplatňovat na nemuslimské obyvatelstvo žijící v Chartúmu.

„Kalhotová kauza“ vyvolala mezinárodní pozornost, vyjádřila se k ní OSN i mezinárodní organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International, která bičování označila za „státem posvěcené mučení“.

Autor: ČTK

8.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies