Opona se zatáhla, raketoplány čeká jen muzeum

Pro někoho jen obří drahá hračka z 2,5 milionu součástek, se kterou si třicet let hráli milovníci vesmíru.

Pro jiné zázrak techniky, který nám pomohl poznat vesmír.

Ať už jste letům raketoplánů fandili, či nikoli, po včerejšku je jasná jedna věc: Časy, kdy jsme byli zvyklí dívat se na starty a přistávání amerických raketoplánů, prožívat i dvě jejich havárie, definitivně skončily.

Píše se čtvrtek, 21. července 2011, 11 hodin 57 minut našeho času. Na přistávací dráhu floridského Mysu Canaveral přistál ve tmě Atlantis. Poslední, který se vrátil od Mezinárodní vesmírné stanice.

„Raketoplány změnily způsob, jakým se díváme na svět a vesmír,“ řekl kapitán Atlantisu Chris Ferguson.

Má pravdu – nebýt raketoplánů, neměli bychom ve vesmíru jeden z nejcennějších zdrojů jeho poznávání, Hubbleův teleskop. A nebo si stačí pustit navigaci v autě.

Nebyly výhodné

Na druhou stranu se musí říct i bé. Vesmírné lety nikdy nebyly ekonomicky výhodné – jeden let stál NASA 1,5 miliardy dolarů. I proto se stává Atlantis, podobně jako Discovery a Endeavour, muzejním exponátem. Konkrétně Atlantis bude vystaven v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Planeta je ale dnes jinde, než v 60. letech. Američany včera víc zajímaly dluhové problémy a další starosti země než loučení s érou raketoplánů. I tak ale Atlantisu včera na místě tleskaly stovky lidí.

Posunuly schopnosti lidstva. I přes kritiku byly důležité pro vývoj civilizace, řekl v ČT Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Za posledním přistáním nezůstávají jen slzy těch, kteří kvůli konci programu přijdou o místo (budou jich tisíce, mnohdy špičkoví odborníci a inženýři), ale i nejistota, co bude dál. Bude se zkoumat teď Měsíc, asteroidy, Mars? Vše se zatím schovává v mlze.

Sojuzy jen pro tři lidi

V nejbližších letech budou americké astronauty na oběžnou dráhu dopravovat ruské lodě Sojuz, než zhruba do pěti let poskytnou nová plavidla soukromé společnosti (jejich snem je podle The Boston Globe přeprava osob na oběžnou dráhu za cenu milionu dolarů za osobu).

Sojuzy mohou přepravovat až tři osoby (americké raketoplány měly obvykle sedmičlennou posádku). Rusové si zřejmě budou účtovat za každého amerického astronauta 63 milionů dolarů.

Člověk je od své podstaty tvor zvídavý. Jak říkají Američané, po Kryštofu Kolumbovi přece začali Ameriku objevovat další lidé. Bude to tak platit i o poznávání vesmíru?

Čtěte také + animace: Atlantis se vrátil na Zem a ukončil tak éru raketoplánů