VYBERTE SI REGION

V Bruselu začal mimořádný summit EU k migrační problematice

Brusel – V Bruselu začala mimořádná schůzka prezidentů a premiérů zemí Evropské unii k migrační krizi. Už druhé podobné setkání na stejné téma v letošním roce by mělo především zdůraznit potřebu užší spolupráce a podpory zemím, které leží na nyní hlavní migrační trase z Turecka přes západní Balkán.

23.9.2015 55 AKTUALIZOVÁNO 23.9.2015
SDÍLEJ:

V Bruselu začala mimořádná schůzka prezidentů a premiérů zemí Evropské unii k migrační krizi.Foto: ČTK/AP/Martin Meissner

Summit také potvrdí snahy o zvýšení peněz pro operace mezinárodních organizací a programů OSN. Zdůraznit by měl též nutnost posílení ochrany vnější hranice schengenského prostoru. Závěry vrcholné schůzky se nejspíš také zmíní o potřebě, aby v hraničních zemích EU začal fungovat proces identifikace, braní otisků prstů a registrace žadatelů o azyl. Pak totiž bude lépe možné rozhodnout o jejich případném přemístění z Itálie a z Řecka do jiné země EU či také o jejich návratu, třeba do země původu. Plyne to z návrhu závěrečného prohlášení dnešní schůzky, který má redakce k dispozici.

Otázku znovuzískání kontroly nad unijní hranicí označil za nejdůležitější téma dnešní schůzky také Donald Tusk, který evropské lídry do Bruselu pozval. Při příchodu upozornil, že do Evropy se v budoucnu zřejmě budou snažit dostat až miliony uprchlíků.

Schůzka by ovšem také měla zahladit rány po úterním rozhodnutí většiny členských zemí EU přerozdělit 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a v Řecku, mezi ostatní státy unie. Je pravděpodobné, že například slovenský premiér Robert Fico tuto otázku otevře. Tusk i další lídři ale při příchodu dávali najevo, že nyní je třeba přestat se vzájemným obviňováním a je nutné hledat evropské řešení.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker šéfy států a vlád osmadvacítky seznámí s prioritami komise při řešení migrační krize pro příštích šest měsíců. Evropská exekutiva se nepřekvapivě soustředí přesně na body, které uvádí i návrh závěrečného dokumentu nynější schůzky.

Juncker tak bude hovořit o podstatném zvýšení financí pro evropské agentury, které se problematikou zabývají, o zvýšení peněz pro krizovou pomoc postiženým členským zemím či o ustavování týmů, které mají pomáhat s identifikací a registrací uprchlíků či případně ochranou schengenské hranice. Pro komisi je totiž prioritou dosáhnout ukončení nyní spouštěných hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru, který má naopak umožňovat volný pohyb osob přes hranice. Mezi body, které dnes komise oznámila jako své záměry do budoucna, opět nechybí Českem odmítaný návrh vytvoření trvalého mechanismu přemísťování uprchlíků uvnitř EU.

Summit tak s velkou pravděpodobností potvrdí záměr získat dodatečné finance pro potravinový program OSN a pro práci Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN. Rozhodnuto nejspíš bude o podstatném navýšení prostředků na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v Turecku a dalších zemím Blízkého Východu, ale také na podporu států na západním Balkáně, které se též potýkají s migračními tlaky.

Orbán: Měli bychom nabídnout Řecku pomoc s ochranou hranice

Pomoc s ochranou státních hranic by měly „slušně nabídnout" Řecku ostatní země Evropské unie ve chvíli, kdy to Atény samy nezvládají. Při příchodu na dnešní mimořádný summit EU k migrační problematice to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle německé kancléřky Angely Merkelové musí dnešní schůzka premiérů a prezidentů vyslat signál, že Evropa nynější krizi zvládne.

Právě přes Řecko nyní do Evropy přichází nejvyšší počet uprchlíků, především ze Sýrie a dalších krizových zemí Blízkého východu. Řecký premiér Alexis Tsipras při příjezdu na summit, který je celý věnován problematice řešení migrační krize, jen stručně uvedl, že jednotná Evropa znamená sdílení odpovědnosti, břemene a společné budoucnosti.

Orbán dnes odmítl, že by ze stávající situace vinil Německo. „Kdepak. S Německem je třeba spolupracovat. Jsou v těžké situaci, musíme to chápat," prohlásil.

V minulosti právě z Maďarska znělo obviňování, že Němci svým vstřícným přístupem k uprchlíkům mnohé z nich k riskantní cestě do Evropy pobízejí. Také Donald Tusk, který schůzku svolal, už při příchodu podotkl, že část uprchlíků se nyní cítí být do EU přímo zvána.

Správné signály

„Bylo by zcela mylné, aby Evropa říkala, že to nezvládne. Zvládne, ale musí být více angažovaná ve světě," poznamenala při příchodu Merkelová. Summit je podle ní důležitý a měl by vyslat správné signály. Německá kancléřka se zmínila o potřebě podpořit země jako je Turecko a další v oblasti kolem válčící Sýrie nebo balkánské státy.

Podporu obnovenému úsilí o řešení syrské krize vyslovili také například francouzský prezident Francois Hollande či britský ministerský předseda David Cameron. Šéf belgické vlády Charles Michel před začátkem summitu dokonce hovořil o možné „potřebě vojenské akce v Sýrii" v souladu s mezinárodním právem.

Maďarský premiér Orbán před novináři opakovaně zdůrazňoval, že Budapešť se svým často kritizovaným postupem při snaze zvládnout tisíce uprchlíků na svých hranicích jen snaží prosadit evropská pravidla. „Schengen (prostor volného pohybu osob) je stále platný zákon, Maďarsko je vnější hranice Schengenu," vysvětloval. Pokud se prý lídři EU shodnou, že tato pravidla končí, bude třeba hledat jiné politické řešení. „Ale nyní máme jasnou právní pozici. Schengen existuje, musím jej plnit," poznamenal.

Pokud nebudou pravidla dodržována, celá EU se podle Orbána „propadne do chaosu". Otázka zastavení současné migrační vlny je podle maďarského premiéra problémem záměru a odhodlání stanovené cíle prosadit.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová ocenila úterní rozhodnutí ministrů vnitra o kvótách a rozmístění uprchlíků do unijních zemí. „Bylo to velmi důležité rozhodnutí. Je to sice jen část celého procesu, ale dodává to unii věrohodnost u jejích partnerů," řekla.

Autor: ČTK

23.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 55
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies