VYBERTE SI REGION

Orbán: Limit pro uprchlíky je vítězství rozumu. Schäuble se musel nadechnout

Budapešť - Rozhodnutí stanovit limity na počet přijímaných žadatelů o azyl, k němuž dospěla ve středu rakouská vláda, je podle předsedy maďarské vlády Viktora Orbána "vítězstvím rozumu". Orbán, který za své postoje k nynější migrační krizi čelí mezinárodní kritice, to řekl v rozhovoru, který dnes poskytl maďarské rozhlasové stanici Kossuth.

22.1.2016 5 AKTUALIZOVÁNO 22.1.2016
SDÍLEJ:

Maďarský premiér Viktor Orbán.Autor: ČTK/Koller Jan

"Dogmatické myšlení kapitulovalo před realitou a zdravým rozumem," uvedl Orbán podle agentury MTI. Dodal, že Evropa nemůže přijímat velké množství lidí bez omezení a kontroly. Podle něj stanoviskem Maďarska je, že by bylo lepší, kdyby do Evropy nepřicházeli žádní migranti.

Premiér zároveň tvrdil, že ať uprchlíci zvolí jakoukoli cestu do Evropy, "je naprosto jisté, že nepůjdou přes Maďarsko". V této souvislosti poznamenal, že už je vše připraveno k postavení plotu na pomezí s Rumunskem a v případě nutnosti bude neprodyšně uzavřen i tento úsek státní hranice.

Maďarsko už loni na podzim vybudovalo podobné bariéry na hranicích nejprve se Srbskem a následně i s Chorvatskem, aby znemožnilo průchod přes své území desetitisícům migrantů utíkajících z Blízkého východu, Asie a Afriky před válkami a chudobou do bohatých západoevropských zemí.

Kritika Evropské komise

Orbán dnes rovněž zopakoval kritiku vůči Evropské komisi kvůli takzvané bruselizaci, tedy odpírání možnosti jednotlivých členských států EU zvolit si vlastní řešení problémů. Podle něj se mluví o společných evropských řešeních, ale ve skutečnosti se nic nedělá. Odebírání pravomocí národním státům při neschopnosti poskytnout alternativní řešení Evropu oslabí, tvrdil podle MTI Orbán.

Maďarskému premiérovi se za jeho tvrdý postoj vůči uprchlíkům při řešení migrační krize - včetně budování hraničních plotů a přísnějšího postihu za ilegální vstup na maďarské území - dostalo ostré mezinárodní kritiky. Nevoli vzbudil nejen v Bruselu, ale i v metropolích některých unijních států, včetně Rakouska a Německa, které nyní od svého dříve velmi vstřícného postoje k migrantům ustupují.

Limit pro azylanty čelí kritice doma i v cizině

 Plán rakouské spolkové vlády na zavedení limitu počtu žadatelů o azyl narazil na protesty doma i v zahraničí. Sólovou akci Vídně, která vyvolala obdobnou reakci v některých balkánských zemích, dnes kritizoval například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Otevřený dopis vyzývající ke stažení návrhu dnes vládě zaslali také přední rakouští spisovatelé, informovala agentura APA. Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová ale na opatření trvá a považuje jej i za způsob nátlaku na další evropské země.

„Musel jsem se zhluboka nadechnout, když jsem uslyšel, že to rozhodnutí (Rakušané) učinili bez bližší dohody s námi," uvedl Schäuble v rozhovoru poskytnutém zpravodajskému serveru Spiegel. „Kancléřka (Merkelová) se v uplynulých měsících vždy snažila o úzkou spolupráci s Rakouskem," do­dal.

Schäuble dnes rovněž zopakoval kritiku některých evropských zemí, které podle něj mají na rozdíl od nedávné krize kolem společné měny pocit, „že se jich problém (migrace) netýká". „Považuji to za chybné, ale oni to tak zkrátka vidí," řekl ministr, který zároveň varoval před ztroskotáním Evropské unie. „Pokud zničíme schengenský systém, je Evropa vážně ohrožena – politicky i hospodářsky," dodal Schäuble.

Už ve čtvrtek kritizoval rozhodnutí Rakouska také německý ministr vnitra Thomas de Maizi?re. Stejně jako on pochybuje o možnosti zavést limit do praxe i jeho vládní kolega, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Protest spisovatelů

Otevřeným dopisem se dnes proti plánu rakouské vlády kancléře Wernera Faymanna zavést „horní hranici" počtu žadatelů o azyl postavilo také 33 předních rakouských spisovatelů. Avizovaným krokem se podle nich Rakousko vzdává stávajícího právního pořádku. Krok označují za „morální a právní bankrot Rakouska". Pod dopis se podepsali přední autoři včetně nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekové, Marlene Streeruwitzové, Barbary Frischmuthové či Michaela Köhlmeiera.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová dnes návrh, na základě kterého by Vídeň letos přijala jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 celkem nejvýše 127.500, ale znovu obhajovala. Limit je podle ní způsobem, jak zatlačit na další evropské země. „Je to volání o pomoc," uvedla. Rakousko, Německo a Švédsko podle ní nemohou nést všechnu tíhu migrační krize.

„Naším opatřením dosáhneme přesně toho, co jsem ve skutečnosti chtěli: Vyvolá totiž dominový efekt… v celé Evropě," uvedla ministryně. Cílem Rakouska je prý to, aby se politika vůči migrantům zpřísnila v celé EU. „Můžeme mluvit o zásadním obratu v migrační politice," uvedla. Odpůrci „horní hranice" podle Miklové-Leitnerové nahrávají populistům a radikálům. Bez omezení počtu žadatelů o azyl „Evropa ztroskotá a to rychleji, než si někteří dokážou představit".

„Dominový efekt", o kterém ministryně hovořila, začal ve čtvrtek v Makedonii, která omezila tranzit migrantů přes své území. Ke stejnému kroku následně sáhlo i Slovinsko. Obě země budou dál po takzvané balkánské stezce pouštět jen běžence, kteří chtějí o azyl požádat v Rakousku či Německu.

Za zavedení limitu se dnes na světovém ekonomickém fóru v Davosu postavil také ministr zahraničí Sebastian Kurz. Rakousko se podle něj dlouho snažilo přemluvit ostatní evropské státy, aby přijaly svůj díl odpovědnosti, a odlehčily tak Vídni. „Nejsme připraveni přijmout totální přetížení své země," uvedl Kurz. „Není možné, aby běženci, kteří přicházejí do Evropy, prošli jednoduše několika bezpečnými zeměmi a vybírali si, ve které zemi požádají o azyl," dodal.

Autor: ČTK

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Merkelová německé politiky nepřesvědčila, je podle nich naivní

Berlín – Stanovisko k problematice migrace a terorismu, které ve čtvrtek přednesla kancléřka Angela Merkelová, řadu německých politiků nepřesvědčilo. Nesouhlas dnes dalo najevo především vedení Křesťansko-sociální unie (CSU), sesterské strany Křesťanskodemo­kratické unie (CDU), jejíž šéfkou Merkelová je.

V Česku začne od pondělí fungovat nový útvar proti zločinu

Praha - Od pondělí v Česku začne fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), do které se sloučí protimafiánský a protikorupční útvar. V nové policejní složce bude pracovat 870 policistů. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády. Vedení policie organizační změnu hájí. Věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu.

U libyjských břehů dnes z 30 lodí zachránili přes 3400 uprchlíků

Řím – U libyjských břehů dnes bylo z více než 30 lodí zachráněno asi 3400 uprchlíků. Oznámila to italská pobřežní stráž. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že při pokusu překonat Středozemní moře a dostat se do Evropy již od začátku tohoto roku zemřelo více než 3000 uprchlíků. Tím letošek překonal totéž období loňského roku o zhruba 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.