OSN prověří zákaz minaretů

Podle agentury DPA to v Ženevě řekl mluvčí Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Výsledek všelidového hlasování vyvolal v Evropě vlnu nevole i obav o náboženskou svobodu. Populisté v několika zemích pak začali požadovat stejný zákaz i u nich.

Takový výsledek málokdo čekal

Ve Švýcarsku s více než šesti miliony křesťanů žije asi 400.000 muslimů. V zemi stojí čtyři minarety. Referendum vyvolala nacionalistická Švýcarská lidová strana (SVP). Pro zákaz výstavby úzkých věží u islámských modliteben se v neděli vyslovilo téměř 58 procent obyvatel alpské konfederace, kteří se dostavili k volebním urnám. Celkem k nim dorazilo 2,67 milionu lidí, tedy asi 54 procent oprávněných voličů.

Švýcarská vláda by se měla rozhodnutím řídit. Výsledek všelidového hlasování překvapil nejen ji, ale i umírněné švýcarské politiky či mezinárodní instituce.

Experti OSN varovali před „diskriminačním charakterem“ zákazu výstavby minaretů. Výbor Rady OSN pro lidská práva ostře kritizoval hlasovací lístky i „diskriminační plakátovou kampaň“. V ulicích se objevily plakáty, na kterých minarety vypadaly jako hlavice raket. Na internetu se zas dala hrát hra, při níž hráči značkou Stop „sestřelovali“ minarety. Ty vyrůstaly ze země před siluetami švýcarských dominant, jako je dřevěný most v Lucernu či alpské štíty. Původní lidovou hudbu při hře překrývalo muezínovo volání.

Neplatná iniciativa?

Odborník OSN Nigel Rodley pokáral „rozpolcený postoj“ švýcarské vlády. Ta se nechala slyšet, že zákaz výstavby minaretů odporuje zákazu diskriminace podle evropské charty lidských práv. Kabinet podle Rodleyho sice uznává, že protiminaretová iniciativa je v rozporu se švýcarskou ústavou i s dohodami OSN, přesto ji povolil. Parlamentu nedoporučil, aby ji prohlásil za neplatnou, míní Rodley.

Obavy o náboženskou svobodu dnes vyjádřil Vatikán, další církve i muslimové. Sdílejí je také mnozí politici. Švédské předsednictví EU zákaz minaretů ostře kritizovalo. „Věřím ve svobodu. A nemyslím si, že můžeme budovat novou Evropu bez práva na vyjádření názoru,“ řekla švédská ministryně spravedlnosti Beatrice Asková. Podle Rady Evropy jde zákaz minaretů proti základním evropským demokratickým zásadám, jako je tolerance, dialog a úcta k náboženské svobodě.

Němečtí vládní křesťanští demokraté vidí výsledek švýcarského referenda jako „varovný signál“. Opoziční sociální demokraté zas varují před přiživováním strachu z islámu. „Když není možné stavět minarety, znamená to, že se utlačuje náboženství. Je to výraz netolerance a já netolerancí opovrhuji,“ řekl stanici RTL francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.

Čtěte také: Jak mě v Emirátech zachránila jihoafrická rodina

Podle prezidenta vatikánské rady migrantů Antonia Marii Veglia je zákaz „tvrdá rána proti náboženské svobodě a integraci“. Egyptský velký muftí označil zákaz za útok na náboženskou svobodu. Vyzval švýcarské muslimy k tomu, aby použili všechny zákonné prostředky a demonstrovali. K nenásilné „odpovědi“ je vyzvali i muslimští duchovní z dalších států. Podle předsedy ústřední rady muslimů v Německu rozhodnutí zvýší nepřátelství vůči islámu.

Švýcarská ministryně spravedlnosti Eveline Widmerová-Schlumpfová se snažila rozbouřené vlny uklidňovat. Referendum se podle ní prý dotklo minaretů, „ale samozřejmě ne muslimské komunity“. Dodala, že její země má zájem o „spolupráci mezi náboženstvími“ a velmi jí nadále záleží na „náboženské svobodě“.

Emoce po celé Evropě

Francouzská pravicově radikální Národní fronta také požaduje referendum o zákazu minaretů stejně jako nacionalističtí politici v Nizozemsku, Dánsku a Itálii. Švýcarské rozhodnutí označili za zadostiučinění rakouští populisté. Jejich strany FPÖ a BZÖ budou prý stejný zákaz prosazovat i v Rakousku.

Výstavba mešit a minaretů vyvolává emoce téměř všude v Evropě. Muslimové nakonec většinou své svatostánky postaví, ale nesmějí mít obvykle vysoké věže. Například i mešita v Brně je bez minaretu. Muslimská obec z Langenthalu jižně od švýcarské Basileje, kde se měl jeden minaret brzy stavět, se chce případně obrátit na evropský soud pro lidská práva do Štrasburku.