VYBERTE SI REGION

Ospalé volby v Izraeli: Politika bude tvrdší

Jeruzalém - Tvrdý postoj vůči Palestincům a podpora osadníků, nebo posílení sociálního státu a smířlivější politika? To jsou dva z hlavních směrů, kterými se po včerejších parlamentních volbách může vydat Izrael. Průzkumy naznačují, že radovat se budou příznivci toho prvního.

22.1.2013 3
SDÍLEJ:

Aby odvolilo co nejvíce lidí, vyhlásily úřady státní svátek. (Na snímku jsou vyznavači ortodoxní víry). Tisíce Izraelců využily volno k výletům do přírody. Volit šlo i v národních parcích.Foto: ČTK

„Toto jsou ty nejospalejší volby, které pamatujeme. Všichni vědí, kdo vyhraje," citovala BBC izraelského novináře Gila Hoffmana. Izraelci se víc než o předvolební kampaně zajímali o to, zda bude sněžit, píše BBC.

Favoritem voleb byla pravicová koalice stran Likud premiéra Benjamina Netanjahua a formace Izrael je náš domov exministra zahraničí Avigdora Liebermana.

Podle analytiků bude proto mnohem zajímavější sledovat, koho tyto strany přiberou do vlády, aby měly v parlamentu většinu.Vybírat mají tradičně
z čeho - ve volbách kandiduje 
34 stran, kterým pro získání mandátu stačí překročit hranici dvou procent získaných hlasů. S vítězi se asi spojí i jejich dosavadní partneři - ultraortodoxní Šas a strana Židovský domov úspěšného podnikatele Naftaliho Bennetta.

Před jeho radikálními názory - odmítáním palestinského státu či zabráním Západního břehu Jordánu - mnozí varují. Právě on by se ale mohl stát černým koněm voleb. Neznamená to, že by Izrael skutečně Západní břeh zabral, ale politika vůči Palestnicům bude nejspíš tvrdší.

Obzvlášť pokud se k tomu přidá slib premiéra Netanjahua, že nezbourá jedinou židovskou osadu. Právě sporné osady na území, které si nárokují Izraelci i Palestinci, jsou hlavním důvodem jejich sporů. Stejně tak se dá čekat i tvrdší postoj vůči Íránu.

„Nejhorší na tom je, že kritika přijde od přátel Izraele v Evropě a v USA, nikoli ze zemí, jež nás rády stejně nemají," uvedl profesor politologie z Ben Gurionovy univerzity David Newman, který se tvrdší izraelské politiky obává.

Hlasování se konalo v době rostoucí sociální nerovnosti ve společnosti. Mnozí Izraelci si stěžují na vysoké ceny potravin i bydlení. Levicová Strana práce díky tomu sbírala body a průzkumy jí předpovídaly druhé místo. Její šéfka Šeli Jachimovičová ale vyloučila, že by šla do koalice s Benjaminem Netanjahuem. 

Pravicový blok v Izraeli je zřejmě nejsilnější, přesto oslabil

Nejsilnější formací v úterních předčasných parlamentních volbách v Izraeli se zřejmě stal favorizovaný blok Likud premiéra Benjamina Netanjahua, i když počtem získaných mandátů zřejmě oslabil. Do voleb šel na společné kandidátce s krajně pravicovou formací Izrael je náš domov exministra zahraničí Avigdora Liebermana.

Druhé místo překvapivě zaujímá nová centristická formace Ješ Atid (Budoucnost existuje), na třetím se zřejmě umístila opoziční Strana práce.

Vítězství Likudu potvrzují první odhady výsledků založené na průzkumech před volebními místnostmi, které po jejich uzavření v 21:00 SEČ zveřejnila televize.

Podle nich ale získá Likud spolu s formací Izrael je náš domov jenom 31 parlamentních mandátů, tedy výrazně méně, než měl dosud a než mu přisuzovaly průzkumy. Znamenalo by to pro něj pokles z dosavadních 42 parlamentních křesel. Ankety mu přitom předpovídaly zisk 32 až 35 mandátů.

Podle odhadů výsledků získá širší blok pravicových stran 61 až 62 křesel ve 120členném parlamentu. Blok levého středu by mohl mít v Knesetu 58 až 59 zástupců.

Už před uzavřením volebních místností izraelský vojenský rozhlas podle agentury AFP oznámil, že výrazného průlomu v úterních volbách dosáhly nová centristická strana Ješ Atid (Budoucnost existuje), kterou loni založil novinář a spisovatel Jair Lapid, a krajně pravicová sionistická strana Židovský domov milionáře a softwarového magnáta Naftaliho Bennetta. Rozhlas označil jejich zisky za „překvapivé" a předpověděl, že to zkomplikuje pravděpodobnému staronovému premiérovi Netanjahuovi sestavování nové vlády.

Netanjahu se ještě krátce před uzavřením volebních místností obrátil s dramatickou výzvou na své voliče. „Vláda (pravicového) Likudu je v ohrožení, nechte, prosím, všechno ležet a běžet a volte nás," apeloval Netanjahu podle citací světových agentur na své stoupence prostřednictvím Facebooku.

„Je to velmi důležité pro bezpečnou budoucnost státu Izrael," nabádal Izraelce vůdce Likudu vedený obavou, že by vysoká volební účast, která hlasování provázela, mohla prospět táboru levého středu.

Dvě hodiny před uzavřením volebních místností už volební účast dosáhla 63,7 procenta. To je o čtyři procenta více, než ve stejné době při minulých volbách v roce 2009, a více než celková volební účast z roku 2006 (63,2 procenta).

Netanjahu: skoro sedm let premiérem, vyhrál ale jen druhé volby

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu (na snímku) vystoupil 17. května v Praze na tiskové konferenci po setkání s premiérem ČR Petrem Nečasem.Vizitka premiéra a šéfa pravicového Likudu Benjamina Netanjahua (63), jehož koaliční formace Likud-Izrael je náš domov zřejmě vyhrála dnešní předčasné parlamentní volby v Izraeli:

„Bibi" Netanjahu je z hlediska délky v premiérské funkci již na druhém místě za zakladatelem Izraele Davidem ben Gurionem: ben Gurion byl premiérem od roku 1948 s přestávkou do roku 1963 přes 13 let, Netanjahu je ve funkci - také s přestávkou - necelých sedm let.

Poprvé byl premiérem v letech 1996 - 1999, podruhé je od března 2009.

Netanjahu byl v roce 1996 v 46 letech nejmladším premiérem země v historii a je dosud prvním, který se narodil po vzniku Izraele v 1948.

Jako šéf pravicového Likudu vyhrál volby jen dvakrát (v květnu 1996, kdy těsně porazil v premiérských volbách Šimona Perese, a nyní), třikrát ale již odešel poražen: v premiérských volbách v květnu 1999 prohrál s Ehudem Barakem, ve volbách v březnu 2006 skončil jeho Likud až čtvrtý a v posledních volbách v únoru 2009 byla jeho formace těsně druhá.

Jeho první premiérské období (1996 - 1999) bylo charakterizováno politickou nestabilitou a dílčími územními ústupky vůči Palestincům (Izrael se v roce 1997 stáhl z 80 procent Hebronu a o rok později na základě Memoranda z Wye River rozšířil palestinskou autonomii na západním břehu Jordánu o 13 procent).

Nynější premiérské období Netanjahua - premiérem se stal v březnu 2009, kdy sestavil vládu se stranou Izrael je náš domov, labouristickou Stranou práce, ultrakonzervativní náboženskou stranou Šas a dalšími menšími formacemi - odborníci kvalifikují různě. „Bibi" se sice může opřít o větší podporu v parlamentu i na veřejnosti, v zahraničí je ale někdy kritizován za malý, či spíše žádný pokrok v mírovém procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na západním břehu Jordánu.

Šéf Likudu je někdy vnímán jako „jestřáb" politické scény. Jeho formace je kvůli možnému ohrožení bezpečnosti státu proti jednostrannému odchodu z okupovaného palestinského území, podporuje ale vznik palestinského státu (vedle Izraele). Netanjahu v červnu 2009 poprvé připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno.

Rodák z Tel Avivu (narozen 21. října 1949) vystudoval v USA Massachusettský technický institut (MIT), po návratu do Izraele v roce 1978 působil v diplomatických službách. Členem parlamentu se poprvé stal v roce 1988, šéfem Likudu byl v letech 1993 - 1999 a znovu je od prosince 2005, kdy vystřídal Ariela Šarona.

Dvakrát byl ministrem zahraničí, jednou ministrem financí. V ekonomice se opírá o tradiční liberální recepty jako je snižování daní, privatizace a úsporný rozpočet.

Netanjahu, který je potřetí ženatý a jenž má dva vnuky, je autorem řady knih o terorismu.

V minulých dvou letech byl třikrát v ČR: v dubnu 2011 jako první izraelský premiér v ČR či Československu od vzniku Izraele, v květnu 2012 na společném zasedání české a izraelské vlády a naposledy loni v prosinci, kdy osobně poděkoval premiéru Petru Nečasovi za postoj ČR při hlasování o statusu Palestiny v OSN (ČR se jako jediná země EU postavila proti tomu, aby OSN přiznala Palestině postavení nečlenského pozorovatelského státu).

Autor: Jan Horký, ČTK

22.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl soud v usnesení

Praha - Medializace případu a neschopnost postarat se o děti, které si navíc u pěstounů zvykly. Tyto argumenty zopakoval Krajský soud v Oslo v usnesení, v němž se odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové. Česká matka se bránila proti tomu, že ztrácí rodičovská práva na oba syny. Uvedl to zpravodajský web Českého rozhlasu, jehož redakce má sedmistránkového usnesení k dispozici.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies