Rusko je připraveno dodat důkazy o ozbrojeném vpádu Ukrajinců na Krym. Dnes to svému německému protějšku oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Tato údajná akce ukrajinské vojenské rozvědky byla podle něj dlouhodobě připravovaná. Cílem prý bylo destabilizovat situaci na anektovaném poloostrově. Zároveň ovšem vyvrátil, že se Moskva chystá přerušit diplomatické styky s Ukrajinou.

Rusové kvůli vzniklému napětí uzavřeli čtyři z pěti hraničních přechodů v oblasti a na severu Krymu zablokovali internetové spojení. Situace se ovšem přes víkend uklidnila a podle ukrajinské agentury Unian je aktivita ruské armády kolem hranic nižší než v předchozích dnech, přestože v prvních dnech po incidentu hrozila odvetou. „Na administrativní hranici je už klid, všechny přechody fungují normálně," citovala agentura Oleha Sloboďana z velitelství pohraniční služby.

RUSKO VYTVÁŘÍ ILUZI OHROŽENÍ KRYMU

Podle zástupce ředitele institutu Evropské hodnoty Jakuba Jandy je příběh o dvou diverzantech klasickou zástěrkou, kterou již Kreml několikrát použil. „Hlavní motivace je vnitropolitická – Putinův režim uvnitř Ruska vytváří dojem, že Krym je Ukrajinou ohrožen," říká Deníku s tím, že Rusko přitom Krym Ukrajině ukradlo. „V Rusku se blíží volby a diktátorský režim potřebuje propagandou potvrdit svoji pozici," dodává Janda.

Už ve středu ruská média přinesla informaci o tom, že na Krym pronikly ukrajinské speciální síly a při akci zabily dva ruské vojáky.
Akci „diverzantů" organizoval podle ruské tajné služby FSB příslušník ukrajinské rozvědky Jevhen Panov, který byl rovněž zatčen a obviněn z přípravy akce. „Mého bratra unesli z Ukrajiny. Neexistuje jiná možnost, jak se mohl ocitnout na Krymu," tvrdí Panovův bratr Ihor, kterého citoval list Ukrajinska pravda. Podle šéfa ukrajinské bezpečnostní rady jsou ruská tvrzení pouze provokační bláboly a další projevy hybridní a informační války, kterou Rusko vede. „Hysterické a lživé prohlášení FSB nemá žádný podklad, je to snaha okupantů vyostřit situaci na dočasně obsazených územích," konstatoval.

Porošenko ve čtvrtek nařídil uvést do zvýšené pohotovosti všechny vojenské jednotky poblíž Krymu a v oblasti Donbasu, kde se vládní síly střetávají s odporem ruských separatistů.

Ukrajinský veterinář ANDREJ GUNCHAK k důvodům svého odchodu ze země Deníku řekl:

Na Ukrajině už se nedalo dýchat

Praha - „Život na Ukrajině se změnil k nepoznání, dokonce i názvy ulic," říká pětatřicetiletý Andrej Gunchak. On i jeho nejbližší jsou NÁVRAT? NEMÁ TO SMYSL. Rodině ukrajinského veterináře Andreje Gunchaka se v Česku líbí.Zdroj: Archiv rodinynyní součástí programu ministerstva vnitra, který pomáhá uprchlíkům v integraci do české společnosti.

Jaký je vlastně život uprchlíka z Ukrajiny v Česku?
Jsme tady skoro dva roky. Máte krásnou přírodu, spoustu historických měst, rozvinutý sociální i zdravotnický systém. Rád bych tady pracoval v oboru, ale nemám nutnou praxi. Ačkoli mám v Česku uznaný červený diplom, pracoval jsem doma v oboru pouze pár měsíců. Druhým problémem je, že manželka je v současné chvíli na mateřské dovolené. V rodině musí alespoň jeden vždy pracovat, proto se nyní živím jako subdodavatel ve stavebnictví. Třeba jednou…

Kdy a proč jste se rozhodli odejít ze své země?
Měli jsme svůj byt, auto, vlastně vše. Ještě jako studenti jsme si vydělávali brigádami v Anglii. Když začala válka, všechno se změnilo. Vzniklo mnoho skupin s různými zájmy, které začaly terorizovat obyvatelstvo 
a vyhrožovat. Chtěli majetek. Mnozí z našich přátel 
s nimi měli také konflikty. Bojůvky, což jsou spíš banditi, nemají žádné velení, morální zákon, a dokonce ani Boha. Jejich cílem není vraždit, ale udržovat lidi ve strachu. Jejich nástrojem je kromě psychického nátlaku hlavně terakt, jak nazýváme teroristický akt.

Co bylo poslední kapkou?
Jednoho dne k nám přišli. Měli kukly a chtěli, abych se stal jedním z nich. Vystavili mne před volbu, buď oni, nebo smrt. Mnoho našich přátel mělo stejný osud. Většina z nich však nešla ani na policii, protože ta 
v té chvíli pracovala nepředvídatelně. U policie pracují lidé, a ti jsou náchylní k úplatkům. V Charkově to tehdy bylo hodně hektické. Každý den jsme slyšeli o explozích, zraněných a mrtvých. Nechtěli jsme se stát jedněmi z nich, ani ozbrojenci, ani mrtvými.

Jde samozřejmě o peníze. Co je oficiálně příčinou rozporů?
Všichni si myslí, že původ problémů je v tom, že zakazujeme mluvit rusky. Není to pravda. Na západě Ukrajiny se mluví rusky 
z 30 procent. Dvoumilionová ukrajinská skupina 
v Kanadě také nepožaduje, aby se ukrajinština stala státním jazykem. Rusové 
u nás to chtějí. Maminka mé ženy žije na Ukrajině 37 let a celý život mluví rusky. Nikdy s tím neměla problémy.

Co tedy drolí ukrajinskou společnost?
Je to nacionalismus Rusy prezentovaný jako nacismus. Ano, máme rádi svoji vlast, ale vyhladit ruskou minoritu nechceme. Žili jsme vždy bok po boku. Dalším bodem sváru je náboženství. Konflikty a nesnášenlivost vzbuzuje rivalita kyjevského a moskevského patriarchátu.

Vrátíte se někdy zpět?
Dnes to nemá smysl. Válka bude trvat dlouho. Je hodně lidí, kteří na tom mají zájem. Chtěli bychom tady zůstat, pracovat a žít.

DENIS DRAHOŠ

Čtěte také: Ukrajinští diverzanti útočí na Krym, hlásí Moskva. Podle Kyjeva jde o výmysl