Pákistán a Afghánistán spolu sdílí 2430 kilometrů dlouhou hranici, jež bývá označována jako Durandova linie. Vytyčili ji Britové v roce 1893 a Afghánistán s ní od počátku nesouhlasí, protože kvůli ní přišel o paštunská území západně od řeky Indus.

Pákistánský generál Kamar Džavíd Badžva agentuře Reuters sdělil, že nejprve se plot vztyčí v "zónách zvýšeného rizika", ve správních oblastech Badžaur a Muhmánd v kmenových územích, která sousedí s jižními afghánskými provinciemi Kunar a Nangarhár.

Čtěte také: Každé třetí dítě v Afghánistánu nechodí do školy

"Vedle pravidelného leteckého pozorování se podél hranice nasazují i další technické prostředky pro její sledování," uvedl dále. Podle pákistánského deníku Dawn nyní armáda podél hranic buduje více než 420 "pevnůstek" a rozmísťuje radarové senzory detekující pohyb přes hranici.

Pákistán přičítá vinu za řadu útoků, k nimž na jeho území v poslední době došlo, radikálům z pákistánského hnutí Taliban se základnami na afghánském území. Žádal od sousední země, aby útočiště ozbrojenců zničila. Vztahy mezi Kábulem a Islámábádem jsou v posledních letech napjaté, země se navzájem obviňují z toho, že nejsou schopné vypořádat se s pákistánskými a afghánskými příslušníky hnutí Taliban. Islámábád v polovině února hranici na více než měsíc uzavřel.

Pákistán plánuje uzavřít do značné míry nestřeženou a hornatou hranici už dlouho. V roce 2007 pákistánská armáda oznámila, že v Severním Vazíristánu oplotí a zaminuje úsek hranic dlouhý 35 kilometrů ve snaze zabránit ozbrojencům z obou stran hornaté hranici překonávat. Loni vedl pokus pákistánské strany vybudovat zátaras na hlavním hraničním přechodu Torcham ke krátkým přeshraničním půtkám. V minulých týdnech mířily na pozice pákistánských ozbrojenců na afghánské straně nejméně dva útoky amerických bezpilotních letounů.

Čtěte také: Sověty porazil heroin. Afghánistán se stal jejich Vietnamem