Podle představitelů OSN, která poskytuje pomoc dvěma milionům Afghánců zůstávajícím nadále v Pákistánu, souhlasil Islámábád s odkladem lhůty končící v roce 2009.

Do té doby měli pákistánské území opustit poslední afghánští uprchlíci, kteří do sousední muslimské země uprchli většinou během sovětské okupace Afghánistánu v 80. letech či o desetiletí později, kdy se jejich země ponořila do krvavé občanské války.

Pro Pákistán se ale uprchlíci, z nichž mnozí bojovali jako povstalečtí bojovníci proti sovětským vojskům a později přešli na stranu radikálního Tálibánu, stali problémem. Některé uprchlické tábory se totiž proměnily ve výcvikové základny teroristů, kteří dnes útočí nejen proti zahraničních silám v Afghánistánu, ale také na pákistánské vládní cíle.

„Myslím, že tři až pět let je dobrý horizont,“ naznačil realističtější termín Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Antonio Guterres.

Do té doby chce OSN vytvořit lepší podmínky pro návrat lidí, z nichž mnozí se již v Pákistánu narodili a své původní domovy ani neznají.

Antonio Guterres současně přislíbil pomoc pro více než 300 tisíc Pákistánců, které vyhnaly z domovů boje mezi vládními jednotkami a tálibanskými povstalci ve kmenových oblastech na severovýchodě Pákistánu.

Návrat uprchlíků ohrožuje také velmi komplikovaná bezpečnostní situace v Afghánistánu, kde zahraniční síly i afghánská armáda čelí nové vlně povstaleckých útoků. Vojáci NATO zažívají největší ztráty od počátku bojů a armády některých zemí mají problém náborem vojáků do alianční mise v Afghánistánu.

To se týká především Německa, kde oproti loňskému roku pokles počet vojáků ucházejících se o službu v Afghánistánu o 60 procent. Mladí muži si stále více uvědomují, že riziko úmrtí či vážného zranění je velmi vysoké.