Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Papírový internet měl před sto lety pomoci míru ve světě

Mons – Belgičtí právníci Paul Otlet a Henri La Fontaine si před více než sto lety nedali malý cíl. Chtěli „prostě" sesbírat veškeré světové znalosti a zpřístupnit je světové veřejnosti v jakési tehdejší podobě internetu. Na počátku 20. století, které později lidstvu přineslo dva nejničivější konflikty v dějinách, tak chtěli nejen přispět k šíření vědomostí, ale především míru. Pomoci jim měly nejmodernější technologie jejich doby a také jejich vlastní katalogizační systém.

1.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Nepodařilo se jim to však. Před sto lety byla Belgie naplno stižena hrůzami front první světové války. Přesto jsou dnes jejich archivy, soustředěné nyní v Monsu na jihu Belgie, zajímavým a ceněným svědectvím myšlenkového bohatství přelomu 19. a 20 století.

Představa 12 milionů na kartičkách pečlivě katalogizovaných a vzájemně na sebe odkazujících informací, ke kterým je možné se odkudkoliv ze světa dostat na prosté vyžádání telegramem, výrazně předběhla svou dobu.

Přiznal to před několika lety ostatně také internetový gigant Google, když se rozhodl k partnerství s organizací, která se nyní o archiv stará.

Indexování

A to Otlet jen tak mimochodem už v roce 1906 poměrně přesně popsal jeden ze současných velkých obchodních zájmů amerického vyhledávacího kolosu: "Zítra bude telefonování bezdrátové, jako je telegrafování. Jak by tomu bylo možné nevěřit? Budeme svědky transformace knihy. Každý bude nosit malé zařízení v kapse." Už před více než sto lety se také zabýval otázkami masového zpracování dat, možnostmi pořádání toho, čemu se dnes říká videokonference a podobně.

Emilie Thiryová z nynější neziskové organizace Valonské archivní středisko Mundaneum vysvětlila, že původní projekt má několik zdrojů. Jedním z pramenů byla spolupráce obou mužů na univerzálním systému desetinného třídění k indexování a vyhledávání informací, který mimochodem dodnes používá řada knihoven ve světě.

Systém Otlet a La Fontaine využili k sestavení a setřídění oněch 12 milionů kartiček, které v roce 2013 UNESCO zařadilo na svůj seznam světového dědictví. Nyní jsou uchovávány v prostorách archivního centra Mundaneum v Monsu. V současnosti prochází jeho secesní budova, bývalý obchodní dům, rekonstrukcí. Otevřít se má příští rok, kdy bude Mons spolu s Plzní jedním z Evropských hlavních měst kultury.

„Také máme jejich velmi bohatý archiv. Je rozdělený na několik částí, týkajících se pacifismu, feminismu nebo anarchismu. Oba zakladatelé byli pacifisté," připomněla Thyriová.

Světové město

Původně se s projektem Mezinárodního muzea Otlet a La Fontaine představili v roce 1910 na Světové výstavě v Bruselu. Následoval už výrazně utopický nápad Světového města, ve kterém by se myšlenkové dědictví lidstva soustředilo. S plány je spojeno jméno architekta Le Corbusiera, o věc si zajímal i český teoretik umění Karel Teige.

Po první světové válce byl La Fontaine, od roku 1913 nositel Nobelovy ceny za mír, belgickým zástupcem na mírové konferenci v Paříži a stál v roce 1919 u zrodu Společnosti národů. Světový palác, který se měl stát základem budoucího Mundanea, vznikl v Bruselu o rok později. Část prestižních prostor ale musel už v roce 1924 uvolnit pro gumárenský veletrh a to byl počátek konce. Instituci belgická vláda uzavřela v roce 1934.

Nacisty, kteří za druhé světové války Belgii obsadili, polozapomenutý projekt nezajímal vůbec. Oba zakladatelé zemřeli ještě před koncem války a na jejich rozsáhlý archiv i myšlenky dál padal prach.

Vše se několikrát stěhovalo, do stále méně vyhovujících prostor. Až v roce 1975 obnovil zájem o celý projekt profesor Warden Boyd Rayward z univerzity v americkém Illinois, který také publikoval první Otletův životopis. V roce 1998 bylo rozhodnuto sbírky přestěhovat do Monsu.

„Moc se o nás neví, ani v Belgii. Možná jen nemáme štěstí. Na počátku 20. století měl projekt mnoho podpory, i od vlády. Ve 20. a 30. letech se zájem od podobných pacifistických myšlenek přesunul spíš k ekonomice a praktickým věcem. Pomalu to bylo všechno zapomenuto," podotkla Thyriová.

Autor: ČTK

1.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.
13

Facebooku hrozí pokles uživatelů, mladí používají jiné sítě

Uvedení Samsung Galaxy Note 8
DOTYK.CZ
4

Samsung představil nový Galaxy Note, jímž se chce odstřihnout od loňských malérů

AKTUALIZOVÁNO

Policie kopii spisu k Čapímu hnízdu poslancům nevydá

Členové sněmovního mandátového a imunitního výboru, kteří mají poslancům doporučit postoj k žádosti policie o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, budou do spisu moct jen nahlédnout. Jejich žádost o kopii spisu zamítlo krajské policejní ředitelství v Praze.

Motory v raketách KLDR jsou asi ruská dezinformace, řekl ukrajinský velvyslanec

Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis dnes spolu s krajany žijícími v naší zemi oslavil Den státní vlajky Ukrajiny. Při té příležitosti připomněl, že Češi vůbec nemají představu, jakých zločinů se Rusko ve válce proti Ukrajině na východě země dopouští. Vyjádřil se i k některým dalším událostem týkajícím se jeho vlasti.

Do Německa se vrátila část zlatého pokladu, ukrytá před Rusy v zahraničí

Německá ústřední banka ve středu oznámila, že se jí podařilo tři roky před plánovaným temínem dokončit iniciativu, na jejímž základě se vrací do Německa polovina německých zlatých rezerv, ukrytých během studené války v zahraničí.

Češi na cestách? Vítězí u nich hlavně exotika, i díky levným letenkám

/INFOGRAFIKA/ Letecká doprava se těší stále větší popularitě. I Češi už objevili kouzlo levných letenek, díky kterým se dostanou do vzdálenějších destinací za ceny, které by ještě před pár lety byly utopií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení