Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur (8,2 miliardy korun). Nepopulárními úsporami chce řecká vláda zabránit státnímu bankrotu a zajistit úvěr, jenž má obnášet 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). Soukromí investoři jsou navíc ochotni Řecku odpustit 100 miliard eur z jeho dluhu.

Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti.
Pro program hlasovali hlavně socialisté z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativci ze strany Nová demokracie (ND), ale i mezi nimi se podle agentury AP našli rebelové, kteří hlasovali proti.

Podle AP po hlasování vyloučili kvůli nepodpoření balíčku nebo jeho částí ze svých řad 22 poslanců socialisté a 21 konzervativci. Parlamentní většina dvou hlavních vládních stran v třísetčlenném parlamentu se tak snížila z dosavadních 236 na 193.

Velká chyba

Třetí strana vlády národní jednoty, populistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS), byla už předem rozhodnuta pro balík nehlasovat.
Řecký premiér Lukas Papadimos poslance před hlasováním varoval, že případným odmítnutím balíčku by se dopustili velké chyby, neboť by to ohrozilo pozici Řecka v Evropě.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos prohlásil, že bankrot a vystoupení z eurozóny by bylo pro Řecko mnohem horší než přijmout podmínky pomoci.
Proti chystanému propouštění státních zaměstnanců a snižování mezd i penzí v neděli v Aténách a v Soluni demonstrovaly desetitisíce lidí. Část z nich se v řecké metropoli střetla s policií, která zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty. Podle AP bylo zraněno 50 policistů a nejméně 70 protestujících bylo hospitalizováno. Kromě toho bylo 67 osob bylo zatčeno a dalších 70 zadrženo.

Násilí i na ostrovech

Podle agentury Reuters v centru Atén protestující zapálili nejméně 45 objektů včetně několika historických budov, kin, bank a jedné kavárny. Podle řecké televize se násilí rozšířilo i na ostrovy Korfu a Kréta, do Soluně a do měst Volos a Agrinio v centrálním Řecku. Ve Volosu požár poničil tamní radnici a finanční úřad.

Nejhorší násilnosti od roku 2008 odsoudil i Papadimos. "Pro vandalismus, násilí a ničení není v demokratické zemi místo a nebudou tolerovány," prohlásil v neděli v parlamentu.

Z ovzduší na Konstitučním náměstí před parlamentem, kam zamířilo přes 100.000 demonstrantů, podle Reuters čpěl slzný plyn a policie se střetla s mladými protestujícími, kteří rozbili mramorovou balustrádu, házeli dlažební kostky a zápalné lahve. Vyděšení Řekové i turisté před násilím prchali do hotelů.

Plané sliby

EU i Mezinárodní měnový fond (MMF) naznačily, že už mají dost planých slibů ze strany Řecka a že další pomoc poskytnou jen v případě, že se Atény jasně zavážou k reformám, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje v dubnových volbách.

Hlavní finanční tahoun eurozóny - Německo - před dnešním hlasováním stupňoval tlak na Řecko: Berlín prohlásil, že Evropa potřebuje činy a ne slova. "Řekové musejí dokončit domácí úkol, aby získali konkurenceschopnost - ať už skončí novým záchranným programem, nebo jinou cestou, kterou se vůbec nechceme vydat…," řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Na otázku, zda "jinou cestou" míní opuštění eurozóny, odvětil: "Vše je jen v rukách Řeků samotných. Ale i v takovém případě (odchod z eurozóny), který téměř nikdo neočekává, zůstanou součástí Evropy."

ČTĚTE TAKÉ:Následky škrtů v Řecku: násilí a vyhořelé budovy