Novináři deníku hovořili se 17 americkými vojáky a sedmi iráckými policisty, kteří byli zraněni. Mluvili o nejméně šesti případech, kdy přišli v Iráku do styku s chemickými zbraněmi. Podle všeho šlo o zbraně, jež režim svrženého diktátora Saddáma Husajna vyrobil v 80. letech během irácko-íránské války.

Irácká armáda v 80. letech chemické zbraně dokonce použila, a to proti iráckým Kurdům, aby je potrestala za jejich proíránský postoj. Zabila tak desítky tisíc lidí. Nejznámější je útok na vesnici Halabdža, kde plyn roku 1988 zabil na 5000 lidí.

Většina chemických zbraní byla zničena po válce v Perském zálivu v roce 1991, některé z nich ale byly ukryty a americké jednotky je našly až po roce 2003, připomněl zpravodajský server BBC. Zprávy o tom, kolik zbraní se našlo, Pentagon podle NYT nezveřejňoval a informace prý tajil dokonce i před Kongresem.

Tvrzení, že má Irák chemické a další zbraně hromadného ničení, bylo příčinou invaze do Iráku v roce 2003, při níž byl Saddám Husajn ještě téhož roku svržen. Žádné z těchto zbraní se ale později v Iráku oficiálně nenašly.