VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pilot Maresjev, příběh opravdového člověka

Moskva - Před sto lety se narodil Alexej Petrovič Maresjev, hrdinný ruský letec, jehož osud se stal předlohou slavné novely Příběh opravdového člověka.

20.5.2016 20
SDÍLEJ:

IDEÁLNÍ HRDINA. Ačkoli byl osud ruského pilota Maresjeva předlohou slavné novely, on sám ji prý nikdy nečetl.Foto: ČTK/ AP

Není snad příběhu, který by ztělesňoval hrdinný sovětský boj proti nacismu víc, než ten Alexeje Petroviče Maresjeva. Sovětský pilot, jehož v roce 1942 sestřelila německá vojska, se stal předlohou známé novely Příběh opravdového člověka od Borise Polevého (v knize se jmenovla Meresjev), podle níž byl natočen také stejnojmenný film, který jistě ještě mnozí pamatují z televizních obrazovek z dob socialismu.

Rodák z Kamyšina Maresjev se stal vojákem v roce 1937 a sloužil jako letec. 
V roce 1942 byl sestřelen 
a 18 dnů mu trvalo, než se 
s vážným zraněním dostal 
z obklíčení. Později mu museli amputovat obě nohy nad kolenem. Ačkoli si jej Polevoj zvolil za hrdinu svého Příběhu opravdového člověka, samotný Maresjev jej údajně nikdy nečetl. Kniha, jež vykresluje ideálního sovětského hrdinu, se velmi dobře prodávala, jen do roku 1954 si ji koupily více než dva miliony lidí. Někteří historici však poukazují na to, že to bylo spíše díky tomu, že ji oficiální sovětská propaganda horlivě podporovala, než že by se jednalo o významné literární dílo.

Létal i bez noh

To však pochopitelně nesnižuje urputné snažení samotného pilota. Maresjev dělal vše pro to, aby se mohl vrátit k létání. Rok úpěnlivě trénoval, aby se naučil pracovat s protézami a již v červnu 1943 se vrátil do aktivní služby. O dva měsíce později sestřelil tři německé stíhače. Celkově 
za války uskutečnil 86 bojových letů, během nichž zneškodnil jedenáct letadel.

V roce 1952 absolvoval Vysokou školu politickou, pak se věnoval práci ve výboru válečných veteránů 
a stal se členem Nejvyššího sovětu SSSR. Zemřel roku 2001 ve věku 84 let.

(kap)

Autor: Redakce

20.5.2016 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies