VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Piráti nemohou v Rusku do voleb. Kvůli jménu

Moskva – Nepřepadáte 
s šavlemi koráby a nemáte dřevěné nohy, Pirátskou stranu vám nezaregistrujeme, vzkazuje ruským politickým aktivistům tamní ministerstvo spravedlnosti.

17.1.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Jako jeden z hlavních důvodů, proč žádost neuznali, uvádějí totiž úředníci fakt, že stanovy strany neodpovídají jejímu názvu.

Pirátská strana si totiž namísto loupení pokladů na širém moři klade za cíl bojovat za práva internetových uživatelů.

„Samozřejmě jsme se mohli potrhat smíchy nad zdůvodněním, že náš název neodpovídá našim cílům. V takovém případě bude nutné prověřit Jednotné Rusko, jehož stanovy se nezmiňují o jednotě, a stranu Jabloko, jejíž stanovy neříkají ani slovo o ovoci," řekl agentuře Interfax šéf Pirátské strany Pavel Rassudov. Ten míní, že rozhodnutí úřadů je politicky motivované. „Jsme odhodláni se proti rozhodnutí ministerstva odvolat k soudům, včetně Evropského soudu pro lidská práva," říká opoziční politik.

Zhruba 15 tisícům členů Pirátské strany by samozřejmě příliš nepomohlo, kdyby se chtěli ministerstvu zavděčit 
a dostát svému názvu. „Pirátství je útok na mořské či říční plavidlo, což je kriminální čin," připomínají aktivistům v zamítavé odpovědi úředníci.
Nový zákon umožňující snadnější vznik politických stran podepsal loni v dubnu tehdejší ruský prezident a nynější premiér Dmitrij Medveděv. Zatímco

Pirátská strana zatím neuspěla, desítky jiných nových stran už mají úspěšnou registraci za sebou.
Je mezi nimi i dříve rozpuštěná nacionalistická strana Vlast, jejíž bývalý šéf Dmitrij Rogozin je nyní ruským vicepremiérem.

Švédské kořeny

Světové hnutí pirátských stran má kořeny ve Švédsku. 
V roce 2009 tam také piráti zaznamenali první velký úspěch, když ve volbách získali dvě křesla v europarlamentu.

Největší úspěchy ale slaví 
v Německu, kde mají v parlamentech jednotlivých států 
a na radnicích celkem 244 zástupců. Jednoho poslance má Pirátská strana na Islandu 
a pirátského starostu má i tamní metropole Reykjavík. Starosta v pirátských barvách spravuje i švýcarskou obec Eichberg.

První ministerský post ale piráti získali poněkud překvapivě v severní Africe. Aktivista a bloger Slim Amamou tam byl ministrem sportu 
v roce 2011 zhruba pět měsíců.

Piráti mají ale zástupce 
i v českém Senátu. Je jím ekonom Libor Michálek, který 
v loňských podzimních volbách uspěl za poněkud nesourodou koalici pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL.

Autor: Martin Dohnal

17.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies