VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Platit, nebo neplatit? Foleyho smrt podtrhla dilema Západu

Paříž – Platit, nebo neplatit? Stětí Jamese Foleyho znovu zvýraznilo mučivé dilema, kterému vlády musí čelit v případě únosů: zaplatit výkupné, které bude financovat aktivity únosců a povzbudí je k dalším únosům? Anebo odmítnout a riskovat, že rukojmí potká stejný osud jako amerického novináře?

22.8.2014 6
SDÍLEJ:

Bojovníci Islámského státu, kteří v Sýrii popravili amerického novináře Jamese Foleyho, požadovali za něj výkupné 100 milionů eur (2,8 miliardy korun).Foto: ČTK/AP

Po dlouhou dobu Spojené státy a Británie odmítají jakýkoli převod peněz, zatímco některé evropské země – včetně Francie – únoscům platí, byť to oficiálně popírají.

Zdroj, který se zapojil do snahy osvobodit Jamese Foleyho a nepřál si být jmenován, podle agentury AFP uvedl, že po měsících nejistoty ohledně jeho osudu dostala Foleyho rodina dopis požadující nereálné výkupné 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy Kč). Americká vláda se ale jednoznačně držela svého postoje – v žádném případě se nebude platit výkupné ani se o něm nebude vyjednávat.

Skutečné dilema

Tentýž zdroj sdělil, že 13. srpna dostala Foleyho rodina dopis, v němž stálo, že jejich syn bude zabit v odvetě za americké nálety na pozice Islámského státu (IS). O necelý týden později šokovala svět videonahrávka, umístěná na internetu, na níž je Foley brutálně zavražděn.

„Washington vyjednává v jiných otázkách. Viděli jsme to před časem v Afghánistánu, když propustili vězně z Guantánama výměnou za zadržovaného vojáka," řekl Alain Chouet, bývalý vysoký činitel francouzské domácí rozvědky DGSE. „Ale stejně jako v případě Britů nebo Izraelců je jejich politika v jednom stejná: Neplatit," dodal.

Problém rukojmích představuje skutečné dilema, uvedl Chouet. „Na jedné straně je třeba chránit své občany všemi dostupnými prostředky. A na druhou stranu zkušenosti ukazují, že státy, které neplatí, mají méně unesených. Země, které – tak jako my – platí, mají teroristé tendenci pokládat za ‚dojné krávy'. Přinášíme jim zisky," dodal.

Výkupné vede k dalším únosům

Před dvěma lety na konferenci v Londýně odhadl americký náměstek ministra financí pro terorismus David Cohen, že únosci v letech 2004 až 2012 získali na výkupném asi 120 milionů dolarů. „Placení výkupného vede k dalším únosům a další únosy vedou k dalšímu placení výkupného. A to všechno posiluje schopnost teroristických organizací páchat útoky," řekl tehdy. „Musíme najít způsob, jak tento cyklus rozbít."

Odmítnutí platit výkupné je „nejjistější cestou k rozbití tohoto cyklu, protože pokud únosci vytrvale nebudou dostávat to, co chtějí, pak nebudou mít důvod brát rukojmí", prohlásil Cohen.

Únosci podle Cohena jednoznačně rozlišují mezi vládami, které výkupné platí, a těmi, které to nedělají. Jako argument uvedl, že podle informací amerických úřadů se v roce 2011 teroristická síť Al-Káida z tohoto důvodu zaměřovala především na Evropany, ne na Američany.

Podle bývalých obětí únosů je tento rozdíl citelný i v samotném zajetí. Například bývalý francouzský rukojmí Nicolas Henin, který byl zadržován s Jamesem Foleym, agentuře AFP řekl: „Rukojmí ze zemí, o nichž se ví, že neplatí výkupné, si byli vědomi, že jejich případ je složitější."

Sjednocení politiky

A další francouzský rukojmí, který si nepřál být jmenován, dodal, že američtí rukojmí „prožívají zajetí jinak, než ostatní. Mají mnohem větší strach. Vědí, že na rozdíl od naší vlády, ta jejich nebude s únosci vyjednávat."

Amerického novináře Davida Rohdeho zadržovalo v roce 2009 více než sedm měsíců hnutí Taliban, než se mu podařilo uprchnout. Nyní využil úvodníku v týdeníku The Atlantic, aby vyzval západní velmoci, aby svou politiku ohledně výkupného sjednotily.

Foleyho smrt je „nejzřetelnějším důkazem, jak odlišná politika vůči únosům americké vlády a některých evropských vlád může zachránit evropská rukojmí a odsoudit ta americká k záhubě", napsal Rohde. „Je třeba zavést shodnou a důslednou politiku, ten současný přístup selhává. Smrt Jamese Foleyho nesmí být zbytečná," dodal.

Autor: ČTK

22.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto k EET

Do druhé fáze EET by se mělo přihlásit 7000 podnikatelů

Oskar Hollywood

USA a Turecko nepustí na Oscary syrského filmaře

FOTO: Masopustní maškary vozil v Homoli speciální autobus

Homole u Panny - Sobota byla v obci Homole u Panny ve znamení masopustního veselí. Specifikem místních oslav byl speciální autobus, který převážel účastníky po jednotlivých částech obce.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies