Schůzku ministrů a expertů Evropské komise potvrdil později před novináři předseda komise José Barroso s tím, že se na jejím konání dohodl s předsedou budoucí komise Jeanem-Claudem Junckerem. Barrosův tým ve funkcích končí na konci října. Experti jsou podle Barrosa připraveni podrobně vysvětlit použitý postup, nemohou ale diskutovat o výši hrubého domácího produktu členských zemí.

„Chápu znepokojení, které to vyvolalo v Londýně. Ale každý, kdo se podívá objektivně a čestně na pravidla přijatá členskými zeměmi, musí přijmout, že k podobným rozhodnutím někdy dochází," dodal. Odmítl spekulovat o situaci, kdy by Londýn částku nezaplatil.

Česká republika by v rámci tohoto vyrovnání naopak měla obdržet přibližně 21,7 milionu eur. Předseda české vlády Bohuslav Sobotka dnes ale zároveň připomněl, že Česko letos čeká vyšší odvod do evropského rozpočtu.

„Počítáme s tím, že by se to v zásadě mělo zkompenzovat," řekl novinářům při odchodu ze summitu. Zdůraznil též, že rozhodnutí plyne z údajů evropského statistického úřadu Eurostat a na summitu podle něj zazněla jasná podpora nezávislosti této instituce.

"Smrtící zbraň"

Britský premiér, který se o věci dozvěděl až ve čtvrtek, jednal o společném tlaku na Evropskou komisi se svým nizozemským protějškem Markem Ruttem. Jeho země by měla do evropského rozpočtu v rámci vyrovnání zaplatit druhou nejvyšší částku. Cameron míní, že spojence má i například v Italech, Řecích i dalších zemích. Italský premiér Matteo Renzi podle něj věc na jednání unijních lídrů označil za „smrtící zbraň".

Podle nejmenovaného představitele Evropské komise citovaného listem The Daily Telegraph jde o automaticky požadovanou platbu, proti které Londýn nic nezmůže. Brusel označuje revizi evropského rozpočtu na základě vývoje HDP jednotlivých zemí za čistě technickou věc, kterou činí pravidelně.

„Nikdy tu nebylo, aby vám najednou přistál účet na dvě miliardy eur. Takové chování je nepřijatelné. Ten účet 1. prosince platit nehodlám, to se prostě nestane," prohlásil Cameron a svá slova na tiskové konferenci doprovodil údery ruky do řečnického pultu. Podobný přístup k Británii podle něj „není způsob, jak tuhle organizaci řídit".

Připustil zároveň, že v EU se příspěvky členských zemí mohou určitým způsobem zvyšovat či snižovat podle výkonu ekonomiky. Výše nynější částky je ale prý jen odhadem a komise by měla rychle odpovědět na otázku, jak přesně k němu došla. Británie prý výši požadavku hodlá všemi dostupnými prostředky zpochybnit.

Barroso dnes před novináři vysvětloval, že dokumenty komise vznikly v evropském statistickém úřadu Eurostat na základě údajů dodaných samotnými členskými zeměmi unie a podle pravidel, na kterých se dohodly a jsou založeny na hrubém národním příjmu (GNI). „Komise tuto situaci nevytvořila. Delší dobu jsme navrhovali používat jiný systém a bylo to členskými státy odmítnuto," připomněl končící šéf komise.

V Británii, kde v letošních eurovolbách zvítězila protievropská strana UKIP, přetahující část voličů vládním konzervativcům, jde o citlivé téma. Cameronovi se podle britských médií nelíbí, že by Londýn měl platit za to, že se jeho ekonomice dařilo lépe než dalším unijním zemím.

Nová platba by zvýšila letošní britské náklady na členství v unii přibližně o 20 procent. Ministerský předseda je podle britských médií popuzen o to více, že Francie má v rámci téže rozpočtové korekce obdržet přes miliardu eur, nejvíce ze všech členských zemí.

Česká republika, jejíž ekonomický výkon se podle údajů zveřejněných v deníku Financial Times pohyboval mírně nad úrovní evropského průměru, obdrží do svého rozpočtu po přepočtu přibližně 594 milionů Kč. Členské země by měly požadavky Bruselu zaúčtovat 1. prosince. Zmíněný dokument upozorňuje, že jde o předběžná čísla, jejichž finální podobu sdělí komise státům v průběhu listopadu.