VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Počet hospiců většinou nestačí nikde na světě

Londýn - Jen málo zemí, včetně nejbohatších a zdravotně nejvyspělejších, zabudovalo do své zdravotnické politiky strategii paliativní péče. Podle letošní studie respektované organizace Economist Intelligence Unit (EIU) nejlépe pečují o umírající Velká Británie a Austrálie.

8.10.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Česko je na žebříčku EIU jednadvacáté ze 40 zemí. Z ankety zahraničních zpravodajů ČTK vyplývá, že například počty hospiců v žádné zemi nestačí. Světový den hospiců letos připadá na tuto sobotu. Rostoucí délka života a stárnutí populace přitom logicky přinášejí rostoucí poptávku po paliativní medicíně, jež pečuje o pokročile nemocné doma, v hospicích a jiných zařízeních.

Česko až za Tchaj-wanem

Studie londýnské EIU se zabývá kvalitou zdravotní a další péče o umírající. Počet hospiců je jedním z ukazatelů, který dokládá vyspělost země v péči o nevyléčitelně nemocné. Žebříček zemí dle kvality péče o umírající přiznává v kontinentální Evropě nejlepší místa Belgii, Rakousku, Nizozemsku a Německu. Před Česko se dostal třeba Hongkong nebo Tchaj-wan.

Podle britské organizace Help the Hospices bylo v Británii loni 220 hospiců pro dospělé s 3203 lůžky a 39 hospiců pro děti. Hospice poskytují služby i pacientům doma, ve stacionářích i v nemocnicích. Tyto služby se týkaly asi čtvrt milionu pacientů. V roce 2006 připadala asi čtyři procenta úmrtí v Anglii a Walesu na pacienty v hospicích nebo v prostředí hospicové péče.

O moderní hospicové hnutí se zasadila především Angličanka Cicely Saundersová, která se paliativní péči věnovala od 50. let a v roce 1967 otevřela v jižním Londýně první moderní hospic Svatého Kryštofa.

V Německu
byl první hospic založen v roce 1986 v Cáchách. Nejnovější data jsou z roku 2008. Podle nich je nyní v zemi 1500 ambulantních a 164 stacionárních hospiců a 166 paliativních jednotek. Podle německých expertů je to málo. V průměru totiž připadalo na milion obyvatel 17 lůžek, zatímco ideální stav by byl kolem 50 lůžek. Ze zhruba 830.000 zemřelých za rok se hospicové péče dostalo asi čtyřem procentům z nich a paliativní péče asi 2,5 procentu umírajících.

V Rakousku funguje šest pobytových hospiců a 24 paliativních stanic. Těžce a nevyléčitelně nemocní mají k dispozici 255 lůžek - 213 akutních a 42 pro delší pobyt. Podle odborníků by na 100.000 obyvatel mělo připadat pět hospicových lůžek. V Rakousku to jsou asi tři lůžka. První hospic v Rakousku vznikl v roce 1989 ve Vídni.

V Belgii bývá v některých nemocnicích specializované oddělení pro paliativní péči. Všude musí být mobilní jednotka vyjíždějící za lidmi do terénu. Specializovaných rezidenčních zařízení pro paliativní péči přímo v nemocnicích je v celé zemi zhruba 50. V každém z nich je minimálně šest a maximálně 12 lůžek, celkem přes 360.

V Polsku funguje kolem 280 domácích hospiců, které se starají o nemocné doma. Docházejí za nimi lékaři, ošetřovatelé, rehabilitační sestry, psychologové i kněží. Stacionárních hospiců je v Polsku asi 65, každý pro 10 až 30 pacientů. Speciálně o děti se stará přibližně 40 hospiců. Potřebám to ale nestačí.

V Rusku byl první novodobý hospic otevřen na předměstí Petrohradu v roce 1990, o čtyři roky později následovala Moskva. V Moskvě podle dostupných údajů funguje osm hospiců a v celé zemi přes sedm desítek.
Podle expertů by ale bylo zapotřebí nejméně 500 dalších. Problém jsou peníze i byrokracie, protože provozování vyžaduje licenci a povolení k podávání drog.

Na Slovensku je letos podle Národního centra zdravotnických informací registrováno 10 hospiců. Protože jeden z nich centru neposkytl za loňský rok údaje o počtu lůžek, oficiálně je registrováno devět zařízení se 166 lůžky. Na 100.000 Slováků připadají zhruba tři lůžka. Šéfka Asociace hospicové péče Alena Kollárová tvrdí, že nestačí ani kapacita, ani příspěvky zdravotních pojišťoven. Nepokrývají ani polovinu nákladů, nutností je proto příspěvek klienta a sponzorů.

V Česku je 14 lůžkových hospiců, od 1. listopadu bude přijímat pacienty také nový pražský hospic v Praze 4. V metropoli bude druhý. V Česku už jsou jen tři kraje bez lůžkového hospice - Liberecký, Karlovarský a Vysočina. Hospiců ale není dost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by na 100.000 obyvatel mělo připadat aspoň pět hospicových lůžek, ČR to splňuje asi na 75 procent, řekla ČTK zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. V posledních asi dvou letech mají podle ní hospice problém naplnit kapacitu, protože nemocnice prý pacienty zbytečně dlouho drží na akutním lůžku.

Autor: ČTK

8.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
1 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies