V České republice zaplatilo v minulém roce úplatek 14 procent dotazovaných, kteří byli zahrnuti do celosvětového průzkumu, a 44 procent Čechů si myslí, že korupce v ČR přibývá. Vyplývá to z ankety nazvané Globální barometr korupce (GBK) 2010, kterou dnes zveřejnila organizace Transparency International. Globálně mezi lidmi na světě panuje pocit, že korupce celosvětově roste, a za nejzkorumpovanější sektor jsou považovány politické strany. Na dotazy odpovídalo skoro 92.000 obyvatel z 86 zemí.

Češi považují za nejvíce zkorumpované politické strany a po nich úředníky, dále poslance a policii. Vládní protikorupční opatření hodnotí jako neúčinné 59 procent Čechů a jenom 12 procent je považuje za dostatečné.

Globálně vzato se skoro šest z deseti dotázaných domnívá, že v jejich zemi korupce přibývá. Úplatek zaplatil každý čtvrtý respondent. Největší nespokojenost projevovali lidé v Severní Americe a evropských zemích.

Osm z deseti považuje za zkorumpované politiky

Anketa se uskutečnila letos v červnu a červenci. Otázky se týkaly předchozích 12 měsíců a byly zaměřeny na zkušenost při jednání s 11 institucemi v devíti základních oblastech – celní služby, vzdělávací systém, justice, nemovitosti, zdravotnictví, policie, povolení a licence, daňová správa, veřejné služby. Mezi institucemi byli kromě politických stran také státní správa, parlament, policie, podnikatelský sektor, církevní organizace, justice, média, vzdělávací systém, nevládní organizace a armáda.

Osm z deseti dotázaných globálně považuje za zkorumpované nebo krajně zkorumpované politické strany. Hned za nimi následuje veřejná správa, zákonodárné sbory a policie.

Hodnocení politických stran se zhoršuje celosvětově, ale dosti negativně jsou hodnoceny také církevní a náboženské instituce. Zlepšilo se naopak hodnocení justice, již z celosvětového hlediska považuje za zkorumpovanou 43 procent dotázaných, což je ve srovnání s rokem 2004 o 11 procent míň. Nejlépe z devíti oblastí vyšla armáda a neziskové organizace, které jsou zkorumpované podle 30 procent dotázaných.

Česko je ve druhé nejlepší skupině

Jednotlivé země byly rozděleny do pěti skupin řazených od těch nejzkorumpova­nějších podle toho, kolik jejich občanů zaplatilo v uplynulých 12 měsících úplatek. ČR je v předposlední (druhé nejlepší) z nich podobně jako třeba Rakousko, Polsko, Francie, Čína nebo Bulharsko. V ní zaplatilo úplatek šest až 19,9 procenta respondentů. V ČR to bylo 14 procent, což je ve srovnání s loňským výsledkem barometru o tři procenta víc.

Až polovina dotázaných má zkušenost s úplatkem třeba v Afghánistánu, Palestině, Iráku, Indii nebo Kambodži. K nejméně úplatkářským zemím, tedy k těm, kde dalo úplatek míň než šest procent dotázaných, patří Austrálie, Izrael, USA, Kanada, Německo, Norsko, Dánsko, ale rovněž Chorvatsko, Gruzie nebo Brazílie.

Policii považuje celosvětově za zkorumpovanou 58 procent dotázaných, což je ve srovnání s anketou z roku 2006 víc než dvojnásobek.

Víc uplácejí lidé s nižšími příjmy

Podobně jako v minulých letech se i letos prokázalo, že víc uplácejí lidé s nízkými příjmy než ti s vysokými. Týká se to osmi z devíti sledovaných oblastí. Pouze v justici korumpují bohatí víc než chudí.

Půlka dotázaných globálně nevěří tomu, že jsou vládní opatření schopná korupci zastavit. Sedm z deseti dotázaných by prý ohlásilo korupční jednání, kdyby ho byli svědky, ale v případě, že se lidé sami stanou obětí korupce, klesá tato ochota na polovinu.

GBK se prováděl už posedmé od roku 2003 a letos do něj byl zapojen rekordní počet respondentů – 91.781. Anketa má poskytnout obrázek o tom, do jaké míry korupce zasahuje do života jednotlivců. Je zveřejňována ke Dni boje proti korupce, který OSN vyhlásila na dnešek.

Výběr zemí podle procenta respondentů, kteří v minulých 12 měsících zaplatili úplatek.
1. skupina: 50 procent a víc Afghánistán, Bangladéš, Kambodža, Palestina, Indie, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Uganda
2. skupina: 30–49,9 procenta Ázerbájdžán, Libanon, Litva, Mexiko, Moldavsko, Mongolsko, Pákistán, Salvador, Ukrajina, Vietnam
3. skupina: 20–29,9 procenta Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Chile, Kolumbie, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Peru, Rusko, Thajsko, Turecko
4. skupina: 6–19,9 procenta ČR, Čína, Argentina, Filipíny, Francie, Itálie, Japonsko, Kosovo, Lucembursko, Polsko, Rakousko, Řecko, Srbsko
5. skupina: méně než šest procent Austrálie, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Británie, Brazílie, Dánsko, Gruzie, Hongkong, Chorvatsko, Irsko, Island, Izrael, Jižní Korea, Kanada