VYBERTE SI REGION

Podle vědců činí lidi práce šťastnými

Řím - Práce a odpovědnost podle vědců chrání mozek před depresemi a úzkostí.

11.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Práce činí člověka šťastným – takový výrok vyvolává u mnohých jen úšklebek. Avšak stále více vědeckých výzkumů dokazuje, že tajemství spokojeného života tkví rovněž v únavě z vykonané práce. Zodpovědnost nutí člověka myslit na současnost. Soustředit se na minulost nebo budoucnost je pouze zdrojem nostalgie a napětí, soudí vědci. Píše o tom dnes italský deník La Repubblica.

Čím více člověk pracuje, tím je na tom lépe, a to nejen z hmotného hlediska. Radost, kterou člověk pociťuje z vykonané práce, se liší od radosti, kterou člověk pociťuje o dovolené. Je to jakési palivo, které potřebuje lidská bytost, jediné tvůrčí stvoření, které – jak psal Friedrich Nietzsche – musí samo sebe každý den znovu stvořit, aby mohlo být šťastné.

Teorie německého filozofa potvrzuje studie Chicagské univerzity, podle níž život plný práce a odpovědnosti zajišťuje mozku ochranu před depresemi, úzkostmi, vztekem a apatií.

Své o tom ví nezaměstnaní a důchodci

To vědí nezaměstnaní, kteří se po ztrátě práce propadli do jakési temné díry nebo důchodci, kteří se ráno budí s touhou jít do úřadu. Jejich nesnáze se podle psychologa Christophera Christophera Hseea nerodí jen z praktických problémů, ale mají i neurologický charakter. Ocitne-li se člověk zčistajasna bez práce, doslova mu to vyprázdní mozek a uvolní prostor pro negativní myšlenky.

Christopher Hsee, který výzkumný tým vedl, analyzoval reakce 98 studentů. Požádal je o vyplnění dvou dotazníků v časovém odstupu 15 minut.

Aby studenti dostali druhý dotazník, měli dvě možnosti: buď ho mohli dostat rovnou do ruky, nebo si pro něj mohli dojít do vedlejší místnosti.

Aktivní lidé jsou šťastnější

Většina, 68 procent, si vybrala první možnost. Vědci dospěli k závěru, že ti, kdo se rozhodli udělat několik kroků navíc, se také podle dotazníků označovali za šťastnější. Z toho Hsee vyvodil, že lidé žijící aktivně a raději něco udělají, než aby zůstali pasivní, jsou v životě spokojenější.

Podobná teorie vyplynula z jiné studie týmu antropologů, psychologů a neurologů z Harvardu. V jejich dlouhodobé studii z let 1937–2009 se sledovalo 268 studentů prvního ročníku prestižní univerzity, jejich fyzický a psychický vývoj v průběhu let.

Získané údaje ukázaly, že šťastnější je ten, kdo se dokáže přizpůsobit, nezávisle na tom, co se mu v průběhu života přihodí. V adaptabilitě spočívá tajemství dobrého života, ale také v touze jít každý den do práce, i kdyby bylo nutné zříci se dovolené s dětmi nebo rodiči. Důležité je neklesat na mysli, uchovat si jasnou hlavu a využívat toho, co dcera Sigmunda Freuda Anna Freudová pojmenovala obranné mechanismy.

„Hyperaktivita produkuje … dobrý stres, syndrom adaptace na nějakou událost, která narušila rovnováhu organismu. Tato reakce je velmi důležitá z toho důvodu, že lidská bytost má potřebu žít soustředěna na současnost. Jestliže má příliš volného času, vede ji to k tomu, že myslí na minulost a budoucnost, a tudíž se noří do nostalgie a úzkostí. V práci, která nás nutí žít ze dne na den, spočívá tajemství štěstí,“ říká italský psychiatr Alessandro Meluzzi.

Věda o štěstí

Psycholog a esejista Martin Seligman, ředitel Centra pozitivní psychologie na Pensylvánské univerzitě, vymyslel sérii cvičení pro zvýšení pocitu štěstí a načrtl jakousi vědu o štěstí, mezi jejíž hlavní body patří sebeúcta, vlídnost a především tvrdá práce. Podle Seligmana, který je považován za zakladatele pozitivní psychologie, je k léčbě společnosti zapotřebí zabývat se nejprve zdravými lidmi a pak teprve nemocnými. A nejúčinnějším lékem je zřejmě právě ten úkol, který jsme každodenně nuceni splnit.

Autor: ČTK

11.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies