I když žádný z dalších kmenů H7 nebyl ještě odhalen u lidí, některé z nich jsou schopny infikovat další savce, jako jsou fretky. Vědci proto nevylučují, že mohou postihnout i člověka.

„Toto zjištění nám připomíná, že i když se H7N9 už nevrátí, existují rizika vycházející z velké rozmanitosti ptačích chřipkových virů," řekl Peter Horby, expert na ptačí chřipku z výzkumné laboratoře Oxfordské univerzity v Hanoji, který nebyl do výzkumu zapojen.

Chřipkový kmen H7 se vyznačuje vysokou mírou úmrtnosti mezi nakaženými. Ta je sice nižší oproti viru H5N1, se kterým se svět potýkal před deseti lety, ale vyšší než u viru H1N1. Tento vir, označovaný jako prasečí chřipka, způsobil v letech 2009 až 2010 pandemii, která podle Světové zdravotnické organizace zabila 18.500 lidí. Loňská studie zveřejněná v lékařském magazínu The Lancet nicméně uvádí, že skutečný počet mrtvých může být více než 280.000 lidí.

Počátkem srpna v Číně údajně zaznamenali první potvrzený případ přenosu nového viru ptačí chřipky H7N9 z člověka na člověka, což mu dalo nový hrozivý rozměr.