VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pohled na globální oteplování vědce stále rozděluje

Kodaň/Praha – Hrozba oteplování atmosféry Země v důsledku lidské činnost je nepochybně nejdiskutovanější klimatologickou hypotézou současnosti. Výzvy k řešení tohoto problému se staly součástí projevů nejen vědců, ale i řady světových politiků.

3.12.2009 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Teze o globálním oteplování a jeho katastrofálních důsledcích má však kromě stoupenců i odpůrce. Vlivným zastáncem teorie antropogenního (člověkem způsobeného) globálního oteplování je Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).

Závěr? Mohou za to lidé

Založen byl v roce 1988 jako společný orgán Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové meteorologické organizace (WMO). Od počátku 90. let vydalo IPCC již čtyři hodnotící zprávy. V té poslední, která pochází z roku 2007, došli její autoři mimo jiné k závěru, že většina oteplování atmosféry v posledních padesáti letech byla „velmi pravděpodobně“ způsobena nárůstem emisí skleníkových plynů produkovaných lid­mi. V roce 2007 získala IPCC Nobelovu cenu za mír, o kterou se podělila s Alem Gorem. Právě tento někdejší americký viceprezident a autor i v Česku vydané knihy Nepříjemná pravda je asi nejznámějším jednotlivcem, jehož jméno je s globálním oteplováním spojováno.

Sternova zpráva

Problematika ohřívání atmosféry však není pouze klimatologický problém, ale má přesah i do dalších oborů. Na podzim 2006 vzbudila velkou pozornost rozsáhlá studie vypracovaná ekonomem Nicholasem Sternem pro britskou vládu. Takzvaná Sternova zpráva odhadovala, že pokud se co nejdříve nezačnou omezovat emise plynů, utrpí globální ekonomika každoroční ztrátu pěti, a za určitých podmínek až 20 procent HDP. Naproti tomu zmrazení emisí na aktuálních hodnotách by stálo jen jedno procento HDP. Sternova zpráva však vyvolala odmítavou reakci některých vědců, podle nichž je politicky motivovaná, nadhodnocuje rizika a podceňuje náklady.

Hypotéza lidského podílu na růstu průměrných teplot není vědeckou komunitou přijímána jednomyslně, na což upozorňovala mimo jiné i takzvaná Lipská deklarace z roku 1995. Podle části vědců mohou být současné změny teplot pokračováním přirozených výkyvů, které zemské klima provázely i v minulosti. Příčinou těchto změn mohou být vnější faktory jako vyšší sluneční aktivita, odchylky v rotaci zemské osy a podobně.

Další skupina kritiků, reprezentovaná například autorem známé knihy Skeptický ekolog Björnem Lomborgem, tezi o podílu člověka na globálním oteplování přijímá. Odmítá však tvrzení o těžkých a nezvratných důsledcích tohoto jevu, jež považuje za přehnaná a bránící racionálnímu rozhodování.

Rozvrat zemského klimatu

Častým cílem kritiky bývá kromě samotné teorie antropogenního oteplování i Kjótský protokol, který je podle skeptiků příliš nákladný a málo účinný. V roce 1998 iniciovala nezisková organizace Oregonský institut věd a medicíny (OISM) petici, jejíž signatáři žádali, aby se USA k protokolu nepřipojovaly. Dokument známý jako Oregonská petice se odvolává na neexistenci přesvědčivých důkazů o tom, že lidmi produkované emise v dohledné budoucnosti způsobí katastrofální oteplování atmosféry a rozvrat zemského klimatu.

Nejenom v českém prostředí patří k nejznámějším kritikům podobných snah o regulaci emisí skleníkových plynů prezident Václav Klaus. Ve své knize Modrá, nikoliv zelená planeta varuje, že současná debata o globálním oteplování je ve skutečnosti debatou o lidské svobodě, která je podle jeho názoru ohrožena.

Globální oteplování v otázkách a odpovědích

Co je globální oteplování?
Pod pojmem globální oteplování se obecně rozumí nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Podle údajů Sekretariátu Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) se průměrná teplota za posledních 100 let zvedla o 0,74 stupně Celsia.

Co globální oteplování způsobuje?
Část vědců a vědeckých organizací vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností. Podle nich lidstvo využíváním fosilních paliv produkuje velké množství skleníkových plynů, které přispívají k ohřívání atmosféry.
Teorie antropogenního (člověkem způsobeného) oteplování má však i své odpůrce. Podle nich není vztah mezi oteplováním a lidskou činností jasně prokázaný a může jít o přirozený jev, který provází klima od pradávna. Jako možnou příčinu těchto výkyvů uvádějí například změny sluneční aktivity či drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Co je to skleníkový efekt?
Takzvaný skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jde o jev, jenž je za normálních okolností pro Zemi přínosný, protože bez něj by průměrná teplota na naší planetě klesla asi na minus 18 stupňů Celsia. Značná část vědců se však obává, že lidstvo zvýšenou produkcí skleníkových plynů tento efekt nežádoucím způsobem stupňuje, a způsobuje tak globální oteplování.

Jaké jsou nejvýznamnější skleníkové plyny?
Nejrozšířenějším skleníkovým plynem produkovaným v souvislosti s lidskou činností je oxid uhličitý. Spolu s vodními parami je zodpovědný za největší část skleníkového efektu. Kromě oxidu uhličitého jsou do kategorie skleníkových plynů řazeny také ozón, metan, oxid dusný a halogenované uhlovodíky.

Kdo jsou největší producenti CO2 ve světě?
Největším producentem oxidu uhličitého v roce 2008 byla Čína, která vypustila do atmosféry přibližně 6,8 miliardy tun CO2. Následují Spojené státy (6,4 miliardy tun), Rusko (1,7 miliardy tun), Indie (1,4 miliardy tun) a Japonsko (1,4 miliardy tun). Největším evropským znečišťovatelem bylo Německo s 857 miliony tun oxidu uhličitého.*

Jaké následky může globální oteplování mít?
K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob. Vážnost zmíněných hrozeb a míra jejich dopadu na život na Zemi je však stále předmětem sporů.

Jaká významná jednání o globálním oteplování už proběhla?
První velká konference OSN o životním prostředí se konala v červnu 1972 ve Stockholmu. Přesně o 20 let později byla na takzvaném Summitu Země v brazilském Riu de Janeiro přijata Rámcová konvence OSN o změnách klimatu.
Dalším důležitým milníkem byl Summit OSN o změnách klimatu, jenž se konal v prosinci 1997 v japonském Kjótu. Jeho výsledkem byl takzvaný Kjótský protokol, v němž se některé vyspělé země zavázaly omezit v letech 2008 až 2012 exhalace skleníkových plynů průměrně o pět procent ve srovnání s rokem 1990.
Před dvěma lety se konala v Indonésii další klimatická konference OSN, jejímž výstupem byla takzvaná cestovní mapy z Bali. Ta stanovila „jízdní řád“ jednání, která mají vést k přijetí nástupce Kjótského protokolu. Ten by mohl vzejít z jednání v dánské Kodani za několik dní.

Zdroj: Institut für Regenerative Energiewirtschaf­t (IWR)

Tomáš Dušek

Autor: ČTK

3.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

MONTÁŽ pokladen pro elektronickou evidenci tržeb. Ilustrační foto.
7

Druhá vlna EET: obchodníci si stěžují, někteří i končí

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

Na mělnickém mostě přes Labe se v pondělí odpoledne odehrála scéna, podobná těm, které diváci znají jen z akčních filmů. V sanitce libereckých záchranářů, kteří do beřkovické psychiatrické nemocnice převáželi psychicky nemocného muže z Českolipska, totiž došlo k potyčce. Pacient, který zjevně nechtěl podstoupit léčbu, se ve voze popral s policisty, kteří na něho dohlíželi.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies