VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po letní přestávce pokračoval proces s Karadžičem

Haag - Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu v úterý po letní přestávce pokračoval proces s někdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, který je obžalován z genocidy a válečných zločinů.

17.8.2010
SDÍLEJ:

Radovan Karadzic před soudem v HaaguFoto: čtk

Soud se podle BBC dotazoval svědků na obléhání a ostřelování Sarajeva. Jeden z tehdejších pozorovatelů OSN vypověděl, že bombardování bylo ke konci roku 1992 tak intenzivní, že ho bylo obtížné zaznamenat do určených formulářů.

"Intenzita útoku těžkého dělostřelectva, který se soustředil v oblasti Otiš, byla neuvěřitelná," vypověděl někdejší vysoký vojenský představitel pozorovatelské mise OSN Richard Mole. Dodal, že formuláře OSN nestačily na zaznamenání útoků. Pozorovatelé podle něj museli psát i na zadní stranu dokumentů.

Během 43měsíčního obléhání Sarajeva bosenskosrbskými jednotkami, které začalo v roce 1992, přišlo o život na 12.000 lidí.
Dnešní pokračování procesu se Karadžić, který se u soudu hájí sám, pokusil neúspěšně oddálit. Žádal od tribunálu více času, aby se mohl seznámit s nahrávkami někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče. V žádosti o odklad podle agentury APA uvedl, že 4. srpna obdržel 93 audiokazet a deset videokazet, dvě CD a osm DVD a že nemá dostatek času materiál prostudovat.

Zaznamenané rozhovory

Mladić během občanské války v Bosně a po ní tajně zaznamenal své rozhovory se srbskými a bosenskosrbskými politiky a vojenskými představiteli. Nahrávky letos v únoru při domovní prohlídce domu Mladičovy rodiny zabavila srbská policie.
Proces s bývalým nejvyšším politickým představitelem bosenských Srbů Karadžičem začal loni 26. října, ale byl přerušen do 1. března, protože ho obžalovaný bojkotoval. Argumentoval tím, že neměl dost času prostudovat spisy obžaloby a připravit si obhajobu. Od té doby podal již několik žádostí o dodatečný čas k prostudování soudních materiálů.

Karadžić byl dopaden v červenci 2008 v Bělehradě po 13 letech ukrývání. V Haagu čelí jedenácti obžalobám z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Podle prokurátorů stál za etnickými čistkami oblastí, ve kterých žili Muslimové (dnes Bosňáci) a bosenští Chorvaté. Karadžić všechna obvinění odmítá.

Podle posledních odhadů zahynulo během bosenské války v letech 1992-1995 přes 100.000 lidí.
Dnešní Bosnu a Hercegovinu tvoří svazek muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny s bosenskou Republikou srbskou. Obě tyto entity mají širokou autonomii.

Autor: ČTK

17.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lékaři Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny AGEL, využívají při operacích nový moderní operační stůl. Vybavení v hodnotě 1,8 milionu korun je určené pro veškeré operace napříč lékařskými odbornostmi.
1 7

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

Schovat se a předtím vytáhnout na oknech žaluzie, aby odstřelovač mohl útočníka zastřelit. Děti z 18. ZŠ trénují přežití.
10

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Česká pošta chce od prázdnin rozšířit služby. Zatímco počet odeslaných dopisů v posledních letech klesá, objem poslaných balíků naopak roste. Pošťáci proto rozšíří své balíkové služby, vstříc klientům ale chce jít pošta i s datovými schránkami.

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

/INFOGRAFIKA/ Jak se žije pražským seniorům? Trápí je vysoké činže i proměna prostředí. Ale mají také své výhody. Městské části jim nabízejí stále zajímavější aktivity.

AKTUALIZOVÁNO

V čínské vesnici došlo k masivnímu sesuvu půdy, pohřbil přes 140 lidí

/VIDEO/ V čínské vesnici Sin-mo v provincii S'-čcchuan sesuv půdy zavalil přes 140 obyvatel. K neštěstí došlo dnes kolem šesté hodiny místního času. A to po vydatných deštích, které promáčely hlínu na horských svazích. Na místě pomáhají stovky záchranářů.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies