Bylo jen otázkou času, kdy budou muset Poláci své kroky vysvětlit. A nyní se zdá, že zahájili jakousi zmírňovací kampaň. Podle bruselského serveru Politico se vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) snaží ukázat svou přívětivější tvář.

Začalo to nedělním rozhovorem polského prezidenta Andrzeje Dudy s německým listem Frankfurte Allgemeine Sonntagszeitung, ve kterém Duda zdůraznil, jak jsou polsko-německé vztahy velmi důležité, a že je sklíčený nedávnou diplomatickou rozepří obou zemí, která byla plná emocionálních prohlášení.

Včera Duda pokračoval v Bruselu, kde se sešel s polským expremiérem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Toto setkání bylo zajímavé také proto, že Tuskova levicová vláda byla roky v ostrém politickém sporu s pravicovou PiS. Tusk po schůzce vystoupil s možná až překvapivě mírným prohlášením. Řekl, že EK jednala v dobré víře, když spustila proces sledování stavu právního státu v Polsku, ale mohla postupovat i jinak.

Politická prohlášení

Podle Tuska se téma ani nedostane na únorový summit EU. Významný evropský politik poté prohlásil, že postupem Komise vůči Polsku není nikterak potěšen a sám jej nevyvolal. Prezident Duda se zase snažil mírnit emoce. „Bohužel bylo mnoho politických prohlášení, která nemají se skutečnou situací v Polsku nic společného," upozornil.

V Polsku se podle něj neděje nic výjimečného. „Máme spory, ale jsou to vnitřní politické spory. Nepodkopáváme naše členství v Unii," zdůraznil Duda a dodal, že si také přeje, aby Velká Británie zůstala členem osmadvacítky.

Situace v Polsku však i nadále vyvolává emoce a sledují ji analytici po celém světě. „V Evropě se s obavami mluví o autoritářské ose, Polsko se stává novým Maďarskem. Ale to je nepřesná analogie. Autokratický maďarský premiér Viktor Orbán je obtížnou nepříjemností. Polsko je důležitým geopolitickým hráčem kontinentu," napsal komentátor listu Financial Times Philip Stephens.

Kampaň na oko?

David Kramer, ředitel pro lidská práva a občanské svobody na McCainově institutu, si myslí, že silná pozice Polska v EU a NATO je akcemi nové vlády ohrožena. Poláci přitom hrají v Alianci klíčovou roli a dlouhodobě udržují bojeschopnou armádu, na jejíž rozpočet dávají dvě procenta HDP. V Evropě dávají na armádu víc jen Velká Británie a Francie.

Jak už ale poukázal včera v Bruselu prezident Duda, Polsko je rozděleno zejména vnitřně. Zatímco premiérka Beata Szydlová bude dnes ve Štrasburku vysvětlovat kroky své vlády evropským poslancům, rozjela PiS na domácí půdě mediální kampaň, ve které vyzývá opozici a její „spřátelené novináře", aby s vládou spolupracovali.

Polská vláda také zafinancovala sérii článků „Co se skutečně děje v Polsku", které nabízejí alternativní pohled na současné státoprávní uspořádání v zemi a které se objevily na řadě významných evropských serverů. Nutno podotknout, že je v něm většina současných polských problémů odkazována bývalé vládě.

Tato zjemňující PR kampaň však nutně nemusí nést požehnání předsedy nejsilnější strany Jaroslava Kaczyńského, který si dle posledních prohlášení za svými činy stojí. Unií si do domácí politiky tento matador polské scény nechce nechat příliš mluvit.
Nic na tom nemění ani fakt, že se množí spekulace o tom, jak chce PiS ovládnout další klíčové instituce, včetně Varšavské univerzity. List Gazeta Wyborcza včera napsal, že si tam PiS chce dosadit „nakloněného rektora".

Kaczyński se doma těší ohromné popularitě. Naznačuje to i zajímavý prosincový incident. Reportér polské televize Radomir Wit byl v živém vysílání napaden příznivci PiS poté, co Kaczyński vystoupil se svým proslovem na 68. měsíčním setkání u památky smolenské letecké katastrofy z roku 2010, při níž zahynul i Kaczyńského bratr Lech a řada příslušníků polské elity.

KAMIL POLKO