Policie odvezla Kasparova a další zadržené auty z Puškinova náměstí plně obklíčeného pořádkovými jednotkami. Mnozí se nechali v klidu naložit do aut, jiní se snažili policistům, kteří jim drželi obušky za krkem, bránit, píše Reuters. Agentura Interfax, která cituje moskevskou policii, napsala, že Kasparov byl zadržen, protože "otevřeně provokoval policisty k použití tvrdých opatření".

Policie zabránila i dalšímu představiteli opozice, bývalému premiérovi Michailu Kasjanovi, ve vstupu na Puškinovo náměstí, odkud začal plánovaný pochod "Těch, kteří nesouhlasí" moskevskými ulicemi ke Kremlu.

Přes kordony policistů se snažily prodrat na náměstí stovky lidí, z nichž někteří drželi v rukou růže. "Jen ať mě zbijí, nic se tím nezmění," řekl dvaasedmdesátiletý German Severcev, který se účastní demonstrace, protože mu jeho penze nestačí na živobytí a nemůže si najít práci.

Organizátoři demonstrace patřící k platformě Jiné Rusko očekávají podle dřívějších zpráv, že se dnešní akce zúčastní osm až deset tisíc lidí.

Policie nepovolila konání opoziční demonstrace na Puškinově náměstí, které je jedním nejznámějších a nejviditelnějších veřejných míst v Moskvě, a nabídla opozici jiné místo. Ta to však odmítla. Povolení sejít se na Puškinově náměstí dostala ale prokremelská organizace Mladá garda. Jejích členů se ale sešly poblíž náměstí zhruba dvě stovky a na opozičníky pokřikovali "političtí zaprodanci".

Kasparov stojí v čele opozičního hnutí Sjednocená občanská fronta, které spolu s dalšími opozičními skupinami uspořádalo již několik masových demonstrací proti politice Kremlu. Konaly se nejen v Moskvě, ale také v Petrohradu, kde se má další akce konat v neděli. I v minulosti se tyto protesty konaly za masové přítomnosti policie, nebo jí byly i rozehnány a mnoho lidí bylo zadrženo.

Dnes je v Moskvě v pohotovosti devět tisíc policistů, z nichž část byla povolána i z oblastí mimo hlavní město. Mnozí jsou v helmách, mají štíty a v rukou obušky. V ulicích vedoucí ke Kremlu jsou rozmístěna vodní děla a velká policejní auta.

Opozice kritizuje Putina z centralizace moci, potlačování demokracie a stíhání občanských skupin. Vláda zase obviňuje Jiné Rusko, že se snaží za pomoci ze zahraničí podkopat stabilitu v zemi před podzimními parlamentními volbami a volbami prezidenta příští rok.

K vystupňování napětí v Rusku přispělo prohlášení ruského miliardáře žijícího v Británii Borise Berezovského, který v rozhovoru pro list The Guardian v pátek uvedl, že financuje ruskou opozici, která se připravuje na svržení prezidenta Putina. Připustil, že chystá revoluci, protože demokratickým způsobem režim v Rusku podle něho změnit nejde. Ruský parlament v pátek obvinil také Spojené státy, že pomáhají ve výcviku radikálních politických skupin, které ohrožují stabilitu Ruska v období před klíčovými volbami.

Od nástupu prezidenta Putina k moci v roce 2000 začal Kreml centralizovat moc v Rusku, vytvořil si poslušný parlament, zrušil přímé volby gubernátorů a zpřísnil restrikce vůči občanským skupinám. Kritici Kremlu se nyní objevují ve velkých televizích jen zřídka.

Putin je ale podle průzkumů stále nejpopulárnějším politikem v Rusku. Mnozí jsou mu vděčni za to, že po letech chaosu Rusko za jeho vlády zaznamenalo rychlý ekonomický růst.