Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politolog Tomáš Lebeda: Skotští nacionalisté? Fandí Angličanům ve fotbale

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ – Členství samostatného Skotska v EU nikdo dlouhodobě blokovat nebude, míní politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci.

17.9.2014 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Se Skotskou národní stranou máte přímou zkušenost, v roce 2004 jste pro ni pracoval. Jaký ve vás zanechala dojem?Politolog Tomáš Lebeda

Pracoval jsem ve Westminsteru v Dolní sněmovně britského parlamentu jako asistent této strany. Nejvíc mě překvapilo to, že nacionalismus ve Skotsku je hodně odlišný od toho, jak jej známe ze střední Evropy. Skotský nacionalismus je pragmatičtější, hodně se opírá o ekonomické argumenty. A není postavený na nepřátelství vůči Britům,
s těmi chtějí mít nacionalisté dobré vztahy.

Máte nějaký příklad?
V době mé stáže bylo mistrovství Evropy ve fotbale 
a jednoho rána visela v kanceláři Skotské národní strany velká anglická, nikoliv skotská či britská vlajka. Myslel jsem, že je to nějaká provokace. Oni ale říkali: „Skotové nepostoupili, tak komu jinému bychom fandili?"

V posledních letech podpora samostatnosti spíš klesala. Proč se to nyní změnilo?
Kampaň, která v poslední době nabrala na obrátkách, vede k zamyšlení hodně lidí 
a to může mít velký dopad. Zdá se, že výsledek bude velmi těsný. Nikdy přitom není optimální, když o samostatnosti rozhodne 51 procent lidí. Ať už zvítězí kdokoliv. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne.

Co je podle vás hlavním motivem kampaně?
Aktuální kampaň vnímám samozřejmě z odstupu, ale Skotská národní strana dlouhodobě chce, aby se peníze vybrané ve Skotsku nepřerozdělovaly jinam. Upozorňují také, že jako samostatný stát by mělo Skotsko v EU větší hlas. Především se však styl skotské politiky od toho anglického liší a blíží se spíš skandinávskému modelu. Ve Skotsku převládají středolevě orientované strany, politika je více konsenzuální 
a snáze vznikají koalice. Podporu má silný veřejný sektor, což se projevuje mimo jiné odmítáním školného na vysokých školách. Tyto rozdíly pak mohou vést k tomu, že Skotové chtějí rozhodovat o větším počtu otázek.

Co by skotská samostatnost znamenala pro Británii, potažmo Anglii?
Byl by to obrovský zlom 
a ještě větší ztráta než při odtržení Irska. Obzvlášť velká rána by to byla pro Konzervativní stranu a premiéra Davida Camerona, který by nedokázal udržet unii pohromadě. Vzhledem k tomu, že Skotsko je silnější než Wales nebo Severní Irsko, začalo by se určitě diskutovat i o budoucnosti celého svazku. Na druhou stranu myslím, že až by opadly emoce, tak by se obě strany dohodly na pragmatickém řešení.

Zasadilo by odtržení levicově orientovaného Skotska labouristům těžkou ránu?
Určitě bych to neviděl jako nějaké trvalé vítězství konzervativců. Labouristé by ale po odtržení levicového Skotska nebyli volebním systémem zvýhodňováni tolik jako v posledních letech, kdy při obdobném výsledku konzervativci sami nemohli sestavit vládu, zatímco labouristé ano.

Byla by cesta Skotska do EU snadná? Například Španělsko by mohlo vstup blokovat, aby nepodpořilo separatismus Katalánska.
Ten argument chápu, ale dlouhodobě je podle mě neprůchodné, aby se vstup Skotska do EU blokoval. I proto, že Skotsko už v EU vlastně je.

Skotsko je proevropštější než Anglie. Jak by v případě odtržení dopadlo referendum o EU, které chce premiér Cameron vyhlásit v roce 2017?
To už je spekulace na druhou. Záleželo by totiž na tom, co by nastalo v Británii. Odtržení Skotska by zřejmě bylo mnohem větší téma než EU 
a tamní politická scéna by se mohla otřást natolik, že si další hypotetické varianty netroufám odhadovat.

Může referendum ovlivnit 
i očekávaný druhý potomek prince Williama a jeho ženy Catherine?
Těžko říct. Skotové chtějí, podobně jako třeba Kanada nebo Austrálie, zůstat součástí personální unie a nepožadují republiku. Ve vztahu k monarchii by se sice pár věcí změnilo, ale až tolik by jich nebylo. U části voličů vždy hrají roli i iracionální argumenty, 
a nelze proto vyloučit, že 
i královský potomek může některé z nich ovlivnit.

Skotsko vs. Británie

Autor: Martin Dohnal

17.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
Jiří Herman je ředitelem brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše už dvacet let.

Ředitel brněnského gymnázia: Nejlepší učitelé končí v počítačových firmách

Martin Kratochvíl.

Týdenní zkrat: Jak si správně vybrat záchod

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZOVÁNO

Střelba ve vlaku do Adamova: Spolucestující zabil známého, trať hodiny stála

/FOTOGALERIE/ Kolaps cestujícího a zastavení vlaku. Houfy policistů, výslechy svědků. Tak vypadala jízda pátečního vlaku z Brna do Adamova, který se na cestu vydal po desáté večerní. Jeho jízda skončila v Bílovicích nad Svitavou nedaleko za Brnem. Kolabující cestující byl totiž zastřelen.

VIDEO: Za 45 minut 260 gramů másla

Jak na vlastní máslo? To jsme si vyzkoušeli v redakci Deníku.

Španělská vláda opět zasahuje. Převzala kontrolu nad katalánskou policií

Španělské úřady se rozhodly zasáhnout i do vedení nad katalánskou policií. Jednají tak ve snaze překazit referendum o nezávislosti, který vláda považuje za nelegální. V době očekávaného konání bude tedy muset katalánská policie poslouchat příkazy z Madridu. V sobotu o tom rozhodlo ministerstvo vnitra.

Němci rozhodují o složení nového parlamentu. Obhájí post kancléřka Merkelová?

Úderem osmé hodiny se otevřelo více než 73 tisíc volebních místností. Němci mají deset hodin na to, aby do volebních uren odevzdali svůj hlas a rozhodli tak o budoucím složení Spolkového sněmu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení