VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polská prezidentská debata postrádala emoce i překvapení

Varšava  - Roli katolické církve v polské společnosti, věk odchodu do důchodu či budoucí pozici země v rámci EU probrali dnes kandidáti na polského prezidenta ve druhé a poslední předvolební debatě. Současný prezident Bronislaw Komorowski i jeho vyzyvatel, europoslanec Andrzej Duda odpovídali na dotazy novinářů i svoje vzájemné otázky v poklidném tónu a bez emocí. Oba kandidáti mají před nedělním druhým kolem voleb podle průzkumů přibližně stejné šance na vítězství.

21.5.2015 7
SDÍLEJ:

Bronislaw Komorowski (vlevo) a Andrzej Duda.Foto: ČTK/AP

Jediný poněkud překvapivý moment přišel hned na začátku, kdy Duda postavil na stolek svého rivala vlaječku vládnoucí Občanské platformy (PO), jejíž zájmy podle něho Komorowski navzdory své deklarované nadstranickosti v prezidentském úřadu dlouhodobě hájí. O tom se kandidát konzervativní strany Právo a spravedlnost snažil diváky přesvědčit při dotazu na optimální věk odchodu do důchodu. Jeho zvýšení Komorowski podle Dudy schválil v roce 2012 v souladu s přáním PO, která však o tomto nepopulárním bodě před volbami 2011 nemluvila.

Odchod do důchodu

"Mluvil jsem s mnoha lidmi, kdyby je (premiér Donald) Tusk neoklamal, nikdy by PO nevolili. A hned po volbách PO zvýšila věk a prezident to podepsal," kritizoval Duda svého soka s tím, že by se věk odchodu do důchodu měl snížit. Komorowski, který tento týden přišel s návrhem na odchod do důchodu po 40 odpracovaných letech, kontroval otázkou, kde vzít na to, aby šli Poláci brzy do penze.

Značnou část úseku debaty, který byl podle plánu věnován domácí politice, zabrala témata ze vzdálenější i nedávné historie. Oba politici odpovídali na dotazy o polském podílu na vraždění Židů za války či katastrofě polského prezidentského letadla z roku 2010. Zatímco Komorowski prohlásil, že PiS není ochotna připustit spoluvinu některých Poláků na vraždách Židů, Duda obvinil současnou vládu z neschopnosti objektivně vyšetřit smrt někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského a další téměř stovky příslušníků polské elity u Smolenska.

Duda, kterého někteří kritici obviňují z toho, že je loutkou v rukou ultrakonzervativního šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, čelil dotazu na to, zda by měla být země řízena v souladu s katolickou vírou, což odmítl a prohlásil, že Poláci mají právo na svobodné názory bez ohledu na náboženství.

Poslední část debaty byla věnována zahraniční politice, v níž se oba politici mimo jiné shodli na nutnosti co nejdůslednější ochrany země před potenciální hrozbou z Ruska. Názory euroskeptika Dudy a liberála Komorowského na míru evropské integrace a polské přijetí eura se naopak lišily, což je však dlouhodobě známo.

"Debatě chyběly jasné a výrazné momenty i nosné myšlenky," napsal v prvním komentáři zpravodajský web gazeta.pl.

Autor: ČTK

21.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies