"Co může Polák závidět Čechovi? I kdyby někdo tvrdil, že už vaříme lepší pivo a že se Praha nevyrovná Krakovu, i tak bude muset souhlasit, že něco se sousedům povedlo mnohem lépe. Zdravotnictví," míní autorka obsáhlého příspěvku na webu stanice.

Zatímco Polsko v žebříčku předstihlo Albánii - a také Bulharsko, Černou Horu a Rumunsko a skončilo páté od konce, Česko těsně zaostalo za Švédskem. S odstupem je za naprostou špičkou v podobě Nizozemska, Švýcarska a dalších bohatých států, píše autorka. V žebříčku je Česko na 13. místě s počtem 780 dosažených bodů.

"Češi představují naprostou výjimku mezi postkomunistickými státy. Jen jim se povedlo změnit systém tak, že během deseti let postoupili do západoevropské skupiny. Jen o vlas je předstihli Švédové, porazili ale Španělsko i Portugalsko, Itálii a Velkou Británii. Tu, kterou polský ministr zdravotnictví Konstanty Radziwill dává Polsku za vzor," dodala.

Čtěte také: Peníze na dluhopisy Agrofertu šly z Babišova účtu v UniCredit Bank

Poláci si podle ní úspěch Česka uvědomují: loni si téměř 10.000 pacientů z Polska nechalo operovat šedý zákal v českých nemocnicích na náklady polského zdravotnictví, což umožňují předpisy EU v případě, kdy ve vlasti se na zákrok čeká příliš dlouho. V Polsku na operaci čeká půl milionu lidí, v průměru dva roky, v opolském vojvodství 3,5 roku. Soukromá operace stojí několik tisíc zlotých, zatímco v Česku to zvládnou i za méně než 2500 (asi 15.600 Kč), přičemž pacientovi se po návratu do vlasti proplácí 2200 zlotých.

TVN 24 upozornila, že z nejslabší skupiny hodnocených států se dokázala vymanit i chudá Makedonie. A to tím, že zavedla transparentní elektronický systém, čímž zkrátila fronty v ordinacích. Polsko však od autorů žebříčku sklidilo kritiku za ustavičné experimentování a vyhýbání se ověřeným řešením.

Televize připustila, že během let si Polsko mírně polepšilo v zisku dosažených bodů a že vše není špatné. Potíže s organizací systému i s jeho financováním ale zvětšují zaostávání za nejlepšími. Jedním z problémů jsou i dlouhé čekací lhůty na léčení, které nejen škodí pacientům, ale také zdravotní péči prodražují. A představují problém i v Británii nebo ve Švédsku, kde se třeba na vyšetření u dětského psychiatra čeká 18 měsíců. Právě na tyto vzory se polský ministr odvolává.

Žebříček EHCI sestavuje švédská firma, která stejnou metodou roky zkoumá zdravotnické systémy v 35 evropských zemích. Zkoumání zahrnuje 48 faktorů, které z pacientova hlediska rozhodují o efektivitě systému. Přihlíží se k respektování práv pacientů (včetně práva na informace), dostupnost zdravotnických služeb (fronty), výsledky léčby jednotlivých onemocnění, účinnost prevence či spotřebu léků. Stát může získat maximálně 1000 bodů, minimem je 333 bodů.

Nenechte si ujít: Nizozemský správce železnic zakázal výpravčím hry na mobilech