„Trest smrti je jen součástí debaty, je třeba projednat další aspekty, například interrupci a eutanázii,“ řekl BBC zástupce polského ministra spravedlnosti Andrzej Duda. Evropská unie by podle něj měla přistoupit k věci ze širšího úhlu pohledu a diskutovat také o ochraně života.

Politologové dávají polské veto do souvislosti s blížícími se volbami, které se u našich severních sousedů budou konat 21. října. Polské koaliční strany jsou totiž tradičně známy nekompromisním přístupem ke kriminalitě: všechny tři vládnoucí strany se programově shodnou na obnovení trestu smrti. Strany Liga polských rodin a Sebeobrana se navíc staví odmítavě k EU.

„Víme, že v Evropě je stále hodně lidí, kteří podporují trest smrti. Vždy, když se stane nějaký ohavný zločin, nebo, v některých případech, když se blíží volby – to se začnou ozývat hlasy za obnovení trestu smrti,“ komentoval rozhodnutí Polska generální tajemník Rady Evropy Terry Davis.

Zákaz absolutního trestu je jednou z podmínek vstupu do Evropské unie. Ta letos upozornila na fakt, že jen za rok 2006 bylo v 55 zemích světa vykonáno 3 800 rozsudků smrti.

Z plně rozvinutých zemí je trest smrti praktikován ve Spojených státech, Japonsku, Jižní Koreji, Singapuru a na Taiwanu. Počty zaznamenaných obětí trestu smrti se často značně liší od počtu neoficiálně popravených. Například v Číně bylo loni údajně popraveno nejvíce osob – 1 010, má se ale za to, že počet popravených je až osmkrát vyšší.