VYBERTE SI REGION

Polsku hrozí omezení hlasovacích práv v unii, komise bude sledovat dění v zemi

Brusel - Evropská komise bude sledovat stav právního státu v Polsku, především kvůli dění okolo tamního ústavního soudu. Po dnešním jednání komise to uvedl její místopředseda Frans Timmermans s tím, že cílem procesu je společně objektivním způsobem vyjasnit fakta. Dnes spuštěný proces teoreticky může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v unii.

13.1.2016 8 AKTUALIZOVÁNO 13.1.2016
SDÍLEJ:

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.Foto: ČTK/ZUMA/Wiktor Dabkowski

První fází mechanismu, ustaveného v roce 2014 a nyní použitého vůbec poprvé, je „zhodnocení situace". Až pak bude podle Timmermanse možné proceduru uzavřít, či posunout do další etapy, kdy komise zemi doporučuje, jak postupovat. Situací Polska se na žádost Varšavy zabývají také právníci štrasburské Rady Evropy, představitel komise čeká další debatu na toto téma přibližně v polovině března.

Místopředseda komise zdůraznil, že nynější postup byl zvolen ve světle nyní dostupných informací o situaci v Polsku. „Závazná rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována. To je podle mne v každém právním státě velmi vážná věc," poznamenal. „Jsem přesvědčen, že dialog bude možné vést a těším se na něj," prohlásil Timmermans a odmítl, že by postup nějak souvisel s polskou vnitropolitickou situací.

Kooperace

Timmermans dnes opakovaně zdůrazňoval, že celá procedura je kooperativní a vše se tedy odehrává ve spolupráci komise – jako strážce unijních smluv – a polské vlády. „Naším cílem je věc vyřešit. Ne obviňovat či polemizovat, ale racionálním způsobem vyřešit," upozornil Timmermans.

Komise, včetně jejího šéfa Jeana-Clauda Junckera, podle Timmermanse dnes zvolený postup podpořila. Juncker přitom dával ještě před několika dny najevo, že nyní nakonec zvolená cesta je velmi nepravděpodobná.

Kroky nové polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která rychle mění dosud platná pravidla a podle opozice si především upevňuje vlastní moc v soudnictví a médiích, vzbudily pozornost členů komise už v závěru loňského roku. Timmermans se proto – spolu s některými dalšími eurokomisaři – v prosinci dvěma dopisy obrátil na kabinet premiérky Beaty Szydlové s žádostí o vysvětlení kroků vlády.

Výzva k dialogu

Polská strana v lednu ve dvou reakcích otázky komise a vlastně celé její zasahování do dění v Polsku ostrými slovy odmítla. Podle názoru místopředsedy komise ale neodpověděla na položené otázky. Timmermans dnes podotkl, že v novém dopise polské vládě své původní dotazy zopakoval, vyzval ji k dialogu a uvedl, že je připraven kdykoliv do Varšavy přijet jednat.

V závěru nyní spuštěné procedury by musely členské země EU jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty.

Maďarsko, které v minulosti samo čelilo podobným pochybám jako nyní Polsko, už dalo najevo, že takový postoj nepodpoří. K omezení práv země, která hodnoty porušuje, pak stačí rozhodnutí kvalifikované většiny států EU.

Autor: ČTK

13.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Zdravotníci odrodili holčičku cestou v sanitce

Roli porodníků zastali ve čtvrtek zdravotníci havířovské záchranné služby, když v průběhu transportu budoucí maminky přivedli na svět zdravou holčičku.

Lídři DSSS pošlapali v centru Mostu vlajku Evropské unie

Most - Necelá stovka lidí sledovala v pátek odpoledne předvolební mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) na 1. náměstí. Vedení strany s předsedou Tomášem Vandasem stálo během projevů na vlajce EU. Mluvčí kritizovali imigranty, islamisty, Romy, sociální politiku, nezaměstnanost a velké politické strany a nabídli vlastní program se znovuzavedením trestu smrti za brutální vraždy. 

V Bulharsku zakázali nosit závoje, které ženám zakrývají tvář

Sofia – Bulharský parlament dnes schválil zákon, který ženám zakazuje nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta, podle níž s sebou zákon přinese posílení bezpečnosti v zemi po nedávných útocích islamistů v Evropě. Proti bylo Hnutí za práva a svobody (DPS), které je v zákonodárném shromáždění třetí největší stranou a mezi jehož voliče patří muslimové. Rozhodnutí kritizovala i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies