Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polský prezident vyrazí do Estonska, kvůli ruské hrozbě

Varšava - Nový polský prezident Andrzej Duda si za cíl své první zahraniční cesty zvolil Estonsko, s nímž jeho země sdílí obavy z ruské rozpínavosti. Cestovní plány hlavy státu dnes zveřejnil Dudův úřad. Prezident chce podle agentury Reuters již tuto neděli v Pobaltí zahájit kampaň, která má přesvědčit Severoatlantickou alianci(NATO), aby na svých východních hranicích rozmístila nové jednotky. Po Estonsku budou následovat návštěvy Německa, Británie a Spojených států.

17.8.2015 83
SDÍLEJ:

Polský prezident Andrzej Duda.Foto: ČTK/EAST NEWS/ENPOL

Duda slíbil Polákům, že bude bojovat za zvýšení přítomnosti vojsk NATO v zemi, už při svém nástupním projevu do funkce před necelými dvěma týdny. Minulý týden pak v médiích kritizoval NATO za to, že bere Polsko jako „nárazníkovou zónu" a ne jako „skutečné východní křídlo aliance".

Podle polského prezidenta by v zemi měly být další základny a stálé síly NATO. Až do loňského roku měla přitom aliance na východ od bývalé železné opony jen jednu malou vojenskou základnu, a to v polském přístavu Štětín na hranicích s Německem.

Vzhledem k ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny přicházejí s podobnými požadavky i pobaltské státy, které se obávají možné expanzivní politiky Kremlu.

Výročí paktu Ribbentrop-Molotov

V této souvislosti se Duda v neděli vydá do Tallinnu, přičemž datum 23. srpna podle vyjádření své kanceláře nezvolil náhodou. Jde o výročí podpisu předválečného paktu Ribbentrop-Molotov mezi Německem a Sovětským svazem, které bylo ustanoveno za Evropský den památky obětí nacismu a stalinismu.

„Prezident hodlá ukázat, že Polsko stojí bok po boku nejen s našimi nejsilnějšími partnery, ale i s těmi, kteří mohou potřebovat naši pomoc," řekl Reuters zdroj z prezidentské kanceláře k cíli premiérové cesty. Duda prý chce, aby se Polsko vzhledem ke své velikosti postavilo do čela snahy sjednotit tento region například v požadavcích na posílení alianční vojenské přítomnosti.

Německo a další velké země NATO však dosud na volání východních členů reagovaly v obavách z možného podráždění Moskvy pouze příslibem častějších vojenských cvičení aliančních sil v Polsku a Pobaltí a střídavého působení nově chystaných jednotek ve východních státech.

Návštěvu Berlína včetně jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou má polský prezident na programu 28. srpna. Do Londýna zamíří 15. září, koncem téhož měsíce se pak chystá do New Yorku, kde by během Valného shromáždění OSN mělo dojít i na setkání s prezidentem Barackem Obamou.

Autor: ČTK

17.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 83
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

"Obyčejná" nehoda na obchvatu Holic mohla skončit zraněním záchranáře. Řidič si totiž místo volantu hleděl telefonu.
1

Záchranář uskakoval před autem. Řidič si fotil nehodu

Schůze Poslanecké sněmovny, která se 16. října v Praze sešla kvůli memorandu o těžbě lithia
AKTUALIZOVÁNO
56 4

Kauza lithium: Poslanci schválili návrh KSČM o zneplatnění memoranda

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Hrozí odvolání Trumpa? Prohra republikánů může znamenat prezidentův konec

V okolí Bílého domu se již delší dobu šeptá o tom, že pokud ve volbách do Sněmovny reprezentantů v příštím roce republikáni nezískají většinu, mohl by to být konec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mohlo by totiž snadno projít jeho odvolání, které Demokraté navrhují. Trump podle amerických médií místo podpory kampaně republikánů svou stranu rozvrací.  

Španělsko zatýká strůjce katalánského referenda. Do vazby jdou dva separatisté

Španělské úřady dnes zatkly dva z hlavních strůjců katalánského referenda. Jordi Sánchez, který stál v čele separatistické strany Katalánské národní shromáždění (ANC), a Jordi Cuixart vůdce organizace Omnium Cultural, byli dnes zatčeni. Důvodem jejich vazby má být pobuřování. Informoval o tom server BBC.

Irácké vojsko vtrhlo do Kirkúku, nezávislost Kurdistánu je ohrožena

Irácké vládní jednotky dnes vstoupily do města Kirkúk ovládaném Kurdy. Stalo se tak tři týdny poté, co území na severu Iráku vyhlásilo kontroverzní referendum o nezávislosti. Z města uprchly tisíce lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení