VYBERTE SI REGION

Pomoc zadluženým zemím musí odsouhlasit poslanci

Německo – Finanční pomoc Německa pro zadlužené země eurozóny není protizákonná, větší vliv na ni ale má mít parlament.

7.9.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK

Rozhodl tak dnes německý ústavní soud v Karlsruhe, který zamítl stížnost skupiny německých euroskeptiků. Berlínem přislíbený podíl na záchranných balících tak zůstává v platnosti. Do budoucna však bude jeho prosazování pro německou vládu složitější, což zpomalí reakci eurozóny na trvající dluhovou krizi.

Podle ústavních soudců musí vláda napříště získat souhlas členů rozpočtového výboru Spolkového sněmu, než se zaváže poskytnout další garance. Jejich účel musí být také přesně definovaný.

Kancléřka Angela Merkelová verdikt přivítala. Soud podle ní svým nálezem potvrdil, že cestou ze současné krize je solidarita na jedné straně a rozpočtová odpovědnost na straně druhé. „A to je také cesta, kterou jsme šli,“ prohlásila Merkelová při projevu ve Spolkovém sněmu.

„Tento verdikt nesmí být dezinterpretován jako ústavní bianko šek pro další záchranné balíky,“ zdůraznil prezident soudu Andreas Vosskuhle poté, co ústavní soud zamítl stížnosti skupiny euroskeptiků, podle kterých je finanční pomoc zadluženým státům v rozporu s německým i evropským právem. Vosskuhle přitom připustil, že hlasování soudců bylo těsné.

Kritika prvního balíku

Žaloby kritiků pomoci se týkaly především prvního záchranného balíku pro Řecko z loňského května ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Ty poskytnou země eurozóny, z nichž nejvíce dá právě Německo, a Mezinárodní měnový fond.

„Vláda je povinna v případech velkých výdajů získat souhlas parlamentního rozpočtového výboru,“ prohlásil Vosskuhle. Doposud poslanci schvalovali vládní závazky v eurozóně až dodatečně.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už dříve před posílením role parlamentu v této záležitosti varoval, neboť podle něj pomoc nebude schopna dostatečně rychle reagovat na vývoj na trzích. Ty by tak podle expertů mohly být rozhodnutím německého ústavního soudu minimálně krátkodobě znejistěny.

S pokračující nejistotou na finančních trzích počítá například analytik Thorsten Polleit. Jeho kolega Carsten Brzeski naopak očekává mírné uvolnění. „Scénář totálního chaosu byl odvrácen, což by ale nemělo vést k euforii. Silnější slovo německého parlamentu při budoucích záchranných balících mohou snadno okopírovat další země eurozóny a podkopat tak vliv rozšířeného EFSF (Evropského fondu finanční stability) a budoucího ESM (Evropského stabilizačního mechanismu),“ citovala ho agentura Reuters.

Navýšení fondu

Loni vytvořený Evropský fond finanční stability disponuje 440 miliardami eur (10,8 bilionu Kč) na případnou záchranu předlužených zemí eurozóny. Mezi ně patří Řecko, Portugalsko nebo Irsko, které už o pomoc požádaly. Letos v červenci se vedoucí představitelé měnové unie dohodli na navýšení fondu na 780 miliard eur (19 bilionů Kč) a na rozšíření jeho pravomocí. Od roku 2013 má EFSF nahradit trvalý záchranný fond eurozóny, Evropský stabilizační mechanismus.

Německý příspěvek původně činil 123 miliard eur. V budoucnu to ale má být 211 miliard eur, tedy nejvíce ze všech členů eurozóny. Placení dluhů za jiné v Německu naráží na stále větší nesouhlas veřejnosti a rozšířený EFSF nechtějí podpořit ani někteří vládní poslanci. Jeho schválení v klíčové zemi eurozóny je tak nejisté.

Autor: ČTK

7.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies