VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Porošenko slibuje povstalcům zvláštní status, ruštinu a amnestii

Kyjev – Tříletý „zvláštní status" s rozšířenou samosprávou, právo na užívání ruštiny a amnestii pro členy povstaleckých oddílů nabízí Donbasu ukrajinský prezident Petro Porošenko v návrhu zákona o decentralizaci státní správy, který má v úterý projednat parlament. Výňatky z návrhu dnes otiskl list Ukrajinska pravda.

15.9.2014 28
SDÍLEJ:

Petro Porošenko.Foto: ČTK/AP

Takzvaný zvláštní systém samosprávy má být zaveden v „zóně protiteroristické operace", jinými slovy v částech Doněcké a Luhanské oblasti, jež se během téměř půlročního povstání dostaly pod kontrolu separatistů. Součástí zvláštní správní úpravy mají být mimořádné komunální volby, které by se měly konat 9. listopadu. Pravomoci zastupitelů zvolených v těchto volbách nesmějí být předčasně ukončeny. Zvláštnímu režimu má být podřízeno také jmenování prokurátorů a soudců.

Vláda a další centrální orgány budou moci uzavírat s místními správními orgány na Donbasu smlouvy o hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji jednotlivých regionů. Zvláštní pozornost má být věnována obnově válkou poničené infrastruktury, vytváření pracovních míst a zajištění investic. Na regiony se speciálním statusem má ve zvláštních kapitolách pamatovat i ukrajinský státní rozpočet.

Lidové milice

Dokument předpokládá posílení „dobrých sousedských vztahů" mezi povstaleckým územím a Ruskou federací na základě smluv o přeshraniční spolupráci. Tyto smlouvy budou mít právo uzavírat nově zvolené místní orgány v souladu s platnými ukrajinskými zákony.

Návrh zákona počítá s vytvořením územních „lidových milicí", do nichž mohou na základě dobrovolnosti vstupovat obyvatelé Ukrajiny žijící v povstaleckých regionech. Řídit tyto milice mají nově zvolené orgány místní správy.

Návrh zákona předpokládá amnestii pro „účastníky událostí v Doněcké a Luhanské oblasti". Nikdo podle textu návrhu nesmí být za podíl na těchto událostech vystaven diskriminaci nebo trestnímu stíhání. Stát rovněž zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu „ve veřejném i soukromém životě, studovat a podporovat rovnoprávný rozvoj ruštiny či jakéhokoli jiného jazyka".

Zavést decentralizovanou státní správu ukládá Ukrajině takzvaný minský protokol, na němž se Kyjev dohodl s povstalci předminulý týden v běloruské metropoli. Hlavní součástí protokolu je dohoda o příměří, kterou bojující strany s většími či menšími problémy dodržují už přes týden.

Autor: ČTK

15.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 28
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
9

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Baron Trenck v brněnské Kapucínské hrobce.
11

Legendární baron Trenck: Vědci tvoří 3D model podle mumie

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies