VYBERTE SI REGION

Poslední Němci v pondělí nastoupili na povinnou vojnu

Německo - Mladí Němci v pondělí naposledy nastoupili na povinnou vojenskou službu, která od 1. července přestane být v Německu uplatňována.

3.1.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Na půl roku se do uniformy oblékne 12.150 nováčků. V březnovém odvodovém termínu už budou moct na vojnu jít jen dobrovolníci.

Konec odvodů ve Spolkové republice po více než 50 letech je součástí reformy německé armády, kterou na konci loňského roku prosadil ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Bundeswehr v jejím rámci zeštíhlí ze současných asi 240.000 vojáků a vojaček na plánovaných zhruba 185.000. Cílem reformy je zvýšit výkonnost a efektivitu armády a učinit ji modernější a kompaktnější, aby do budoucna byla mimo jiné schopná vysílat více vojáků na zahraniční mise.

Branná povinnost nicméně nekončí definitivně. Dál zůstává zakotvena v německé ústavě a v případě potřeby může být obnovena. Spolu s ní přestane fungovat i civilní služba.

Vedle profesionálních vojáků budou od července v německé armádě sloužit také dobrovolníci. Na dobrovolnou vojenskou službu bude moct nastoupit až 15.000 mužů a žen a trvat bude od 12 do 23 měsíců. První půlrok bude vždy zkušební. Pobírat za to budou odměnu 800 až 1100 eur (přibližně 20.000 až 27.500 Kč) měsíčně plus příspěvky na bydlení či stravu.

První branci sloužili v obnovené německé armádě od 1. dubna 1957. Od té doby prošlo bundeswehrem podle údajů ministerstva obrany 8,5 milionu mladých Němců. Od roku 2001 se k nim přidaly i ženy. Povinná vojenská služba v Německu původně trvala rok, později se prodloužila až na 18 měsíců. Od 80. let se začala znovu zkracovat až na současných šest měsíců.

Německo je jednou z mála západních zemí, v nichž se všeobecná branná povinnost stále ještě uplatňuje. Z 28 členských států Severoatlantické aliance dosud funguje v pěti. Kromě Německa jsou to Řecko, Turecko, Estonsko a Norsko. Česko ji pozastavilo od roku 2005. Znamená to, že branná povinnost může být opět zavedena při ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Autor: ČTK

3.1.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies