VYBERTE SI REGION

Posselt: Prezidentu Klausovi přeji klidný odpočinek v důchodu

Norimberk /ROZHOVOR/ - Mluvčí sudetoněmeckého krajského sdružení Bernd Posselt říká s nadsázkou, že má tuhle funkci jako hobby. Jako europoslanec se totiž zabývá rozšiřováním unie, takže je v centru jeho pozornosti Balkán.

27.5.2012 37
SDÍLEJ:

Bernd Posselt.Foto: čtk

Českou republiku považuje za konstruktivního člena unie a je přesvědčen, že se ze současných potíží s čerpáním evropských peněz dostane: „To se stává i jiným členským státům. Opravdu závažný problém v tom nevidím".

V sobotu před sedmdesáti lety došlo k atentátu na říšského protektora Heydricha. Jaký postoj k němu mají sudetští Němci?

Heydrich byl zločinec a jeho zabití bylo aktem odboje. Ale má to ještě řadu historických souvislostí, které nejsou zcela vyjasněny. Což ovšem není věc Sudetoněmeckého krajanského sdružení ani moje. Mne se na tom vnitřně dotýká to, že po atentátu následovala odplata v Lidicích, kde zahynuli nevinní, včetně mnoha dětí, jen proto, že byli Češi. Je to třeba vidět v souvislostech.

Letos se vzpomínalo i na 20. výročí česko-německé smlouvy o dobrém sousedství. Jaký názor máte na tuto smlouvu?

Jak smlouvu, tak později česko-německou deklaraci jsme nekritizovali kvůli tomu, co tam je, ale kvůli tomu, co tam není. V obou smluvních aktech je řada dobrých a praktických impulsů, z nichž zatím nebyly všechny využity. Bylo by třeba si v klidu sednout, a to i se sudetskými Němci, kteří tenkrát byli vynecháni, a probrat, co všechno by se ještě dalo dělat.

Co tam postrádáte?

Hlavním problémem je, že se tam vůbec nemluví o Sudetských Němcích. Je tam řeč o německé menšině v ČR, což je samozřejmě správné, a je tam řeč o Češích v Německu. Ale sudetští Němci se tam nenajdou. A právě to vyvolalo zklamání a kritiku, někdy možná přehnanou. Po roce 89 ještě žilo hodně lidí z generace přímých pamětníků. Těm, kterým je dneska osmdesát, bylo šedesát. Sedmdesátiletým bylo padesát. Chtěli se zapojit a cítili se odstrčení. To je to tragické na oněch smlouvách, které jinak přinesly mnoho pozitivního a na jejichž realizaci se sudetští Němci aktivně podíleli.

Co myslíte, že bylo důvodem?

Obě strany se tenkrát domnívaly, že když sudetské Němce vynechají, tak že se vyhnou nepříjemným otázkám. Historickým a právním. S tím, že oni stejně vymřou a bude po problému. Jenže od té doby už uběhla řada let. Nevymřeli jsme a jsme ochotni se i nadále zapojit.

Jak důležité jsou pro vás Benešovy dekrety?

Především chci říct, že jsem se rozhodl tohle slovní spojení už nepoužívat. Tím se totiž jenom staví pomník člověku, který si to absolutně nezaslouží. Dekrety jsou i nadále bezprávím a jsou toho názoru stále víc i Češi. Takže je naděje, že jednou Češi sami řeknou: pryč s tím.

Co vám na nich nejvíc vadí?

Pro mě je nehorší dekret číslo 5, kde je definována národnostně nespolehlivá osoba na základě mateřského jazyka, ke kterému se přihlásila v roce 1929, tedy v době demokratické Československé republiky. Kdo tehdy napsal němčinu, tak byl po válce označen jako národnostně nespolehlivá osoba a je jí do dneška, protože dekrety platí, i když nemají už praktický účinek. Dál je to třeba dekret o odebrání akademických titulů. Například Dora Müller, sociální demokratka, která se zapojila do odboje proti nacismu i komunismu, nesměla až do své smrti užívat svůj akademický titul dipl. ing., protože jí ho jeden z dekretů odebral.. Je v zájmu všech lidí a hlavně Čechů, aby dekrety skončily na smetišti dějin. Ale to se nemůže lámat zvenku přes koleno, jsem přesvědčen, že k tomu jednou dospěje i česká diskuse. A pokud jde o Beneše, tak ten nikomu neuškodil víc než vlastnímu národu. Vždyť ho v důsledku své politiky nakonec vydal Rusům!

Bavorská ministryně Haderthauerová tady mluvila o nutnosti odškodnit sudetské Němce, kteří byli před odsunem nasazeni na otrocké práce. Počítáte s účastí české strany a bude se to týkat i těch, kteří odsunuti nebyli, ale podřadné práce za poloviční plat museli jako Němci vykonávat také?

To je čistě vnitroněmecká debata a je to věc Svazu vyhnanců a nikoli sudetoněmeckého sdružení. Týká se to jen německých občanů, kteří by byli odškodňování z německých prostředků.

Co čeká sudetoněmecké krajanské sdružení od české vlády?

Abychom si v klidu promluvili. Při první cestě bavorským ministerským předsedou Seehoferem do Prahy jsem byl svědkem tzv. „téčkového stolu". Česká diplomacie je v tomhle velmi vynalézavá, zažil jsem to poprvé . V čele seděli oba premiéři a u dlouhé tabule jsme seděli my, tedy pět členů delegace, a pak podnikatelé obou stran. A mluvilo se otevřeně o všem. Proč bychom se u jednoho stolu nemohli potkat se zástupci české vlády i my? Byl by to obrovský pokrok a teprve bychom viděli, co se dá všechno dělat. Pro naše lidi by to bylo skvělé, kdyby nemuseli pořád chodit za Seehoferem nebo za mnou s tím, co máme Čechům říct, ale sami mohli s premiérem mluvit, poslechnout si jeho argumenty, dozvědět se, co jde a co ne.

A jak reálná tahle představa je?

Myslím, že české politické strany už jsou na to zralé. Vidíme to z mnoha setkáních, na přítomnosti jejich zástupců na našich akcích. Vzniká kultura otevřené diskuse a toho se nemusí nikdo bát. Tento sudetoněmecký sjezd je poslední za prezidenta Václava Klause. Při příštím sjezdu bude jiný prezident a ať je to kdokoliv, tak jsem si jist, že bude uvolněnější a evropštější než Václav Klaus. Tomu přeji hezký odpočinek v důchodu a především hodně klidu.

Čtěte také: Předák sudetských Němců kritizoval Klause, chce na Hradě rozum

Autor: Ludmila Rakušanová

27.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies