VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Pobřežní města se potápí. Jakarta i o čtvrt metru za rok

Ztráta pevniny je pomalý a skoro neviditelný proces. Záplavy jsou ale díky němu mnohem více zničující. Má ale překvapivě málo společného s globálním oteplováním. Tento lokální problém na vlastní kůži tvrdě pocítila indonéská metropole Jakarta při záplavách v roce 2007. Díky vysoké přílivové vlně 76 lidí zahynulo a 590 tisíc přišlo o svůj domov. 

20.3.2017 2
SDÍLEJ:

Proces ztráty pevniny se obyvatel měst zatím týká jen zřídka. Světová banka ale předpovídá, že v roce 2050 budou pobřežní města na boj s potápěním vynakládat jeden bilión dolarů ročně. Tato předpověď se však nemusí vůbec naplnit. Proč se ale města potápí? Příčin je několik. Za některými stojí člověk a za některé může příroda sama.

Podle týdeníku The Economist problém začíná s rozvojem průmyslu a s tisíci lidmi migrujícími do měst, kteří hledají lepší práci a vyšší životní standardy. Ve městech tak stoupá spotřeba vody, která se čerpá z hloubkových studní.

Mrakodrapy tlačí Šanghaj pod vodu

Hladina spodních vod tak enormě klesá. Vysušená území se díky tomu propadají svou vlastní vahou. Například v USA je čerpání spodní vody, bez jejího obnovování zodpovědné za 80 procenta poklesu. V Číně se takto potápí více než 50 měst, v Šanghaji tíha mrakodrapů podle geologů přispívá k tomuto problému 30 procenty.

Čtěte také: Babiš: Nic ukazovat nebudu, ať mě klidně Sobotka odvolá

Nizozemský geolog Gilles Erkens z Deltares Research Institute v Nizozemsku dodává, že většinu světových center lidé postavili v deltách velkých řek na měkkých usazeninách, které pomalu stlačuje tíha budov. Jedná se o tak pomalý proces, který během jednoho lidského života jde okem stěží zaznamenat. Tento problém je prý řešitelný.

"Nejtvrdším, ale nejefektivnějším řešením je zastavit čerpání spodní vody. Musíte, ale najít jiný zdroj pitné vody pro města," dodává.
Erknes jako dobře vyřešný příklad ukazuje Tokio. V šedesátých letech zákonem omezili čerpání spodní vody a propad se zastavil. Bangkok, který postavili na bažině se ještě koncem století potápěl se o 5 centimetrů ročně. Proces ale pomalu ustal, hlavně díky omezení čerpání spodní vody.

Jakarta minus čtyři metry

Špatně je na tom ale devíti a půl miliónová metropole Jakarta. Hlavní město Indonésie se ročně potápí o 7,5 centimetrů. V některých oblastech dokonce ročně o 25 centimetrů. The Guardian uvádí, že město se za poslední tři dekády potopilo o čtyři metry, díky čemuž se změnily i koryta řek.

V Jakartě v obavách přijali opatření – budují masivní zeď proti moři, 24 metrů vysokou a 40 kilometrů širokou. Příčinu problému ale neřeší. Očekávaně zkorumpované místní oligarchii, která je financována přímo místními korporáty, se řešení příčin problému nehodí. V Jakartě tak může nastat tragický scénář.

Čtěte také: Záplavy v Thajsku už mají 25 obětí

Známé jsou také problémy Floridy. Resorty v Miami leží pod úrovní hladiny moře a zvyšující se počet tropických bouří může město zaplavit. Podle geologů je podloží tvořeno porézním vápencem, který dobře absorbuje vodu. Takto narušený fundament může snadno porušit například městkou kanalizaci a způsobit propady půdy ve městě. Jednoho dne se tak Miami může stát neobyvatelným městem.

Ochranu města řeší například v Benátkách, které jsou postavené na tak měkkých usazeninách, že by se mohli potopit prakticky kdykoliv. Benátčané museli omezit provoz dopravy, zastavili výstavbu a omezili čerpání spodní vody. Podle Erknese Benátčané problém zdá se vyřešili.

Pokles terénu ale může způsobit další vážné problémy. Hrozí například poškození podzemního potrubí vlivem tlaku a propady půdy. Což ohrozí dopravu ve městech. Pokud se problémy nebudou řešit včas, můžou městům napáchat drahé a těžko napravitelné škody.

Hlavním cílem politiků by mělo být toto potápění zastavit. V tomto by se měli držet požadavků svých voličů. Důsledky nemusí mít jen podobu materiálních škod, ale i lidských životů. Jak je vidět, tento problém má sice řada pobřežních metropolí, ale souvislost s globálním oteplováním není přímo prokázána.  

Nepřehlédněte: Vesmírná loď Dragon po úspěšné misi k ISS přistála v Pacifiku

Podívejte se na zaplavenou Jakartu

Autor: Pavel Kopecký

20.3.2017 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
4 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies