VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Potetovaní Japonci to mají v práci těžké, mohou dostat i vyhazov

Tokio - Toru Hašimoto, mladý a často kontroverzní starosta japonského města Ósaka, kterému vynesly slávu útoky na centrální vládu a byrokraty, si vybral nový terč. Ale tentokrát si za něj od japonské mládeže vysloužil mnohem menší sympatie, napsal francouzský list Le Monde. Letos v březnu se Hašimoto rozhodl přijmout disciplinární kroky proti vládním zaměstnancům, kteří neodpověděli na dost překvapivý dotazník obsahující takové otázky jako: „Máte na těle nějakou formu zdobení? Jak velké a kde?" A k tomu starosta navrhl, aby ti, kdo jsou potetovaní, byli propuštěni.

25.8.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: worldcrunch.com

Ze 33.500 státních úředníků, kteří v dotazníku odpověděli, přiznala asi stovka, že mají tetování. A zhruba 500 těch, kdo vyplnění dotazníku odmítlo, může být přeřazeno na jinou práci, anebo zapomenout na povýšení. Ovšem ti nejsou jediní, kdo si začíná dělat starosti s podobnými „hony na potetované čarodějnice".

Jakkoli není tetování v Japonsku stejně rozšířené jako v Los Angeles nebo v New Yorku, i tak je dost populární především u mladých Japonců. Ale teď se ti, kdo si hledají práci, obávají, že by se příkladu ósackého starosty mohly chytit i místní společnosti a firmy, a váhat, zda přijmout někoho s potetovaným tě­lem.

Výsledkem je, že si čím dál tím víc Japonců nechává dát tetování odstranit. Za poslední tři měsíce stoupl na klinikách plastické chirurgie počet těchto zákroků o 20 procent.

Hotový poprask

Represivní opatření v Ósace přitom spustil nepatrný incident: městský zaměstnanec pracující ve školce ukázal jednomu z dětí své tetování. To spustilo takový poprask, že se starosta rozhodl zakročit.

„Tohle je ze strany vlády obtěžování a porušování lidských práv," řekla předsedkyně Japonské sociálnědemokra­tické strany Mizuho Fukušimová. V Japonsku nezakazuje tetování žádný zákon. Ale mnohá zařízení, jako jsou plavecké bazény, sportovní kluby, veřejné lázně či horké prameny potetovaným vstup zakazují.

V Japonsku je tetování stále propojeno s podsvětím. Mnozí členové jakuzy (japonské obdoby mafie) jsou potetovaní. Ale stejně nebo podobně vyzdobená těla mají mnozí obyčejní lidé – úředníci, dělníci, řidiči náklaďáků, muži i ženy, kteří s jakuzou nemají vůbec nic společného.

Společenský fenomén

Japonské tradiční tetování je přitom odnoží umění, jehož obrazová bohatost, estetika a techniky se datují do 18. století. Umění tetované na tělo je tu velmi zdobné a postupně se vyvinulo ve skutečný společenský fenomén, vyjádření nekonvenčnosti a individuality: od nosičů po tahače rikš, od dělníků po tesaře, od hasičů po gangstery, tetování měl skoro každý z nich.

První skuteční mistři tatuáže byli dřevorytci, kteří pracovali pro největší malíře své doby. Tetovaným obrázkům se tehdy ještě říkalo horimono (rytá věc) a nikoli irezumi (injekčně vpravený inkoust), jak je běžné dnes. Svou inspiraci brali z tradičních obrazů a hlavními tématy byly mytické postavy, draci, rybky či květiny; symboly nabité významy.

Zrodil se úchvatný trend, kdy okázalá tetování někdy pokrývala celé tělo, což fascinovalo první cizince, kteří přijeli na japonské ostrovy. Někteří se dokonce rozhodli nechat se rovněž tetovat, jako například francouzský spisovatel Pierre Loti, ruský car Nikolaj II., vévoda z Yorku (budoucí král Jiří V.) a řecká královna Olga.

Ale pro většinu Japonců zůstává tetování synonymem bezectných gangsterů. V místním podsvětí bylo tetování součástí přijímacího rituálu, důkazem odolnosti vůči bolesti a znamením příslušnosti ke skupině. A pro zločince se tetování stalo i vyjádřením hrozby: ukázat ho často stačilo na to, aby přihlížející ochromila hrůza, jak je často vidět ve filmech o jakuze.

Autor: ČTK

25.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies