VYBERTE SI REGION

Bolívijské stříbrné království Potosí se začíná opět třpytit

Potosí - Někdejšínerostnébohatství bolívijského města Potosí se v minulosti rozplynulo spoklesem cen za stříbro. Zájem čínského a indického klenotnickéhotrhu o tento kovsevšak nyní obrací právě směrem bývalého stříbrného ráje.

29.2.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Stříbro, zinek a cín v unavených rukou horníka.

Stříbro, zinek a cín v unavených rukou horníka.Foto: REUTERS/David Mercado

Nezměrné zásoby stříbra vhorách kolem bolívijského města Potosí udělaly vminulosti ztohoto místa doslova stříbrné království a centrum zájmu světových těžebních firem.
Koncem osmdesátých let však došlo kpoklesu cenytohoto kovua někdejší sláva Potosí se stala minulostí. Zoblasti se tak kvůli náhlé mohutné nezaměstnanosti po zrušení mnoha pracovních míst vtěžařských společnostech stal jeden znejchudších departmentů.
Vsouvislosti se současným masivním nárůstem hodnoty nerostných surovin včetně stříbra zejména díky čínskému a indickému trhu však Bolívijci očekávají, že Potosí znovu svou ztracenou popularitu získá zpět.

Doly vynášejí

Do stříbrných dolů se nyní vracejí tisíce horníků, kteří se budou snažit nasytit světový hlad po stříbru a přinést tak Potosí pozbytou prosperitu.
„Je to nejlepší vyhlídka, jakou Potosí za posledních několik desítek let má,“ říká šéf těžařského rezortu regionální vlády Potosí German Elias.
Ulice města už nyní brázdí horníci ve zbrusu nových automobilech, jež jsou známkou prvních úspěchů vtěžbě. Nový rozmachdobývání rudyláká takézástupce zjiných pracovních odvětví, jako jsou stavaři čimechanici.
Ti hodnotí relativně nízké platy ve výši 460 dolarů měsíčně na celkově neblahou ekonomickou situaci vjedné znejchudších jihoamerických zemí velmi pozitivně.
Jejich odchod do stříbrných dolů však vede i knedostatku pracovních sil vsamotném Potosí, cedule sžádostí o výpomoc visí u mnoha restaurací či obchodů.

„Bohatá hora“

Těžba stříbra udělala vminulosti zPotosí symbol bolívijského nerostného bohatství. Vsedmnáctém století bylo Potosí velmocí španělské koloniální říše.
Se 120 tisíci obyvateli bylo toto město větší a bohatší než tehdejší Londýn nebo Paříž. Historikové uvádějí, že zdejší obyvatelé jídávali ze stříbrných talířů a oblékali se do zlata a hedvábí.
Tajemství blahobytu Potosí tkvělo hluboko pod horským masivem Cerro Rico, neboli „Bohatou horou“. Bohatství však bylo vykoupenou krvavou daní. Španělští dobyvatelé nutili horníky pracovat vnelidských podmínkách a miliony znich vprimitivních štolách nechali své životy.
Vsoučasnosti míří do hlubin Cerro Rico kolem 15 tisíc horníků permanentně každý den, ovšem pracovní podmínky si stěmi dávnými příliš nezadají. Stav je tristní zejména vdolech, které jsou provozovány družstvy tvořenými samotnými horníky.

„Stříbrná cesta“

„Je to těžká práce, ale vydělávám skoro dvakrát více než na poli,“ vysvětluje jednadvacetiletý Nicanor Mendoza, proč zanechal práce farmáře a vydal se na „stříbrnou cestu“.
Potosí také přitahuje pozornost zahraničních investorů. Coloradská společnost Apex Silver Mines Ltd. vložila do těžby stříbra, zinku a olova 700 milionů dolarů, investici 141 milionů dolarů připravuje také kanadská Atlas Precious Metals.
Někteří kritikové těžebního rozmachu vyčítají těžařským družstvům, že využívají odložení daňových splátek, což státní ekonomice příliš nepomůže.
Na druhé straně hornické odbory zase odmítají snahy bolívijského prezidenta Eva Moralese daně zvýšit a získat nad doly větší vliv.

Autor: Lubomír Holuša

29.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
29 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies