VYBERTE SI REGION

Potravinový summit přinesl jen plané sliby

Řím - Podle OSN je k nápravě potravinové krize zapotřebí 20 miliard dolarů ročně.

6.6.2008 1
SDÍLEJ:

Etiopie uvedla, že 4,5 milionu tamních obyvatel potřebuje okamžité dodávky potravin.Foto: REUTERS

V italské metropoliskončil summit OSN o potravinové krizi. V závěrečné deklaraci se mluví o nutnosti odstranění obchodních bariér a pomoci chudým farmářům z rozvojových zemí. Ale stačí to? Podle nevládních organizací nikoli.

„Jsme pevně odhodláni využít veškeré prostředky, abychom zmírnili utrpení, jehož příčinou je současná krize,“ uvádí se mimo jiné v dokumentu, který shrnuje výsledky třídenního setkání delegací ze 183 států světa.

Summit ale nepřinesl žádné konkrétní sliby finanční pomoci, což vyvolalo kritiku nevládních organizací. Do posledních chvil to navíc vypadalo, že účastníci kvůli odporu latinskoamerických států ani neodhlasují tradiční závěrečné společné usnesení. V čem je tedy jeho hlavní přínos?

„Je to poprvé, kdy se zemědělství dostalo do středu celosvětového zájmu. Po léta bylo na jeho periferii,“ vysvětlil pro BBC jihoafrický ministr zemědělství Lulu Xingwana.

Stíny nad summitem

Setkání se ale odehrálo ve stínu několika událostí. Kromě kritizované přítomnosti dvou kontroverzních politiků – prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho a jeho íránského protějšku Mahmúda Ahmadínežáda – málem totižmezi delegáty došlo k rozkolu kvůli otázce obchodních bariér u potravinářských výrobků.

Proti jejich odsouzení v závěrečné deklaraci se postavily především latinskoamerické státy v čele s Argentinou. Právě ty v poslední době uplatňují přísná vývozní cla na své produkty. Podobně si v případě rýže počíná například Čína nebo Japonsko.

Podle odborníků ale umělá ochranářská opatření vedou v konečných důsledcích k poškození všech. „Chápeme, že tyto země chtějí chránit své zásoby potravin a ujistit se, že budou mít dostatek pro své vlastní občany, ale když výrobky stáhnou z trhu… ceny prostě porostou,“ vysvětlil novinářům americký ministr zemědělství Ed Shafer.

Účastníci se navíc vyhnuli debatě o biopalivech. Etanol získávaný převážně z kukuřice a cukrové třtiny, k jehož největším propagátorům patří jeho producenti – Spojené státy a Brazílie – totiž podle některých kritiků odčerpává plodiny původně určené k přímé konzumaci a krizi tak prohlubuje.

Genetická úprava: naděje nebo past?

Sliby pomoci drobným farmářům v chudých zemích, jakkoli o finančním krytí jejich naplnění bude třeba dále jednat, rovněž znovu rozviřují debatu o geneticky modifikovaných plodinách.

Dopady krize by tak mohly přispět k překonání tradiční nedůvěry afrických států vůči upraveným potravinám – v roce 2002 byla například do Spojených států vrácena dodávka potravinové pomoci z hladomorem postižené Zambie právě kvůli obsahu geneticky modifikovaných plodin.

Vítr se ale zřejmě začíná obracet. Průkopnickou zemí se zřejmě stane Uganda, která se rozhodla umožnit dovoz geneticky upravených plodin. V zemi navíc vyrostlo experimentální pole s rostlinami banánovníků, jimž by genová manipulace měla dodat odolnost proti chorobě, která stromovou populaci pravidelně decimuje.

Před přílišným spoléháním na plodiny odolné vůči suchu a dalším komplikacím ale varují ekologičtí aktivisté. Černému kontinentu podle nich hrozí, že se stane testovacím polem velkých firem, které se na produkci těchto plodin specializují.

Miliarda v ohrožení

Ceny potravin se během poslední doby až zdvojnásobily a v nebezpečí hladu tak momentálně je asi jedna miliarda lidí. K vyrovnání nabídky a poptávky by podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN bylo potřeba k roku 2050 produkci potravin přinejmenším zdvojnásobit.

Ani v takovém případě by se ale ceny nejspíš nevrátily na původní hladinu. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sice ceny rýže, obilí i kukuřice v následujících letech mírně ustoupí, přesto ale zůstanou minimálně o 50 procent vyšší než dřív.

K alespoň částečnému odvrácení krize je navíc podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna potřeba ročně až 20 miliard dolarů. Na summitu ale žádné konkrétní finanční přísliby nepadly.

„Dobré úmysly z Říma musí v Japonsku doprovázet šeky,“ domnívá se proto s odkazem na červnové setkání G8 v Japonsku Barbara Stockingová z britské humanitární organizace Oxfam.

Autor: Dina Podzimková

6.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies