VYBERTE SI REGION

Potravinový summit přinesl jen plané sliby

Řím - Podle OSN je k nápravě potravinové krize zapotřebí 20 miliard dolarů ročně.

6.6.2008 1
SDÍLEJ:

Etiopie uvedla, že 4,5 milionu tamních obyvatel potřebuje okamžité dodávky potravin.Foto: REUTERS

V italské metropoliskončil summit OSN o potravinové krizi. V závěrečné deklaraci se mluví o nutnosti odstranění obchodních bariér a pomoci chudým farmářům z rozvojových zemí. Ale stačí to? Podle nevládních organizací nikoli.

„Jsme pevně odhodláni využít veškeré prostředky, abychom zmírnili utrpení, jehož příčinou je současná krize,“ uvádí se mimo jiné v dokumentu, který shrnuje výsledky třídenního setkání delegací ze 183 států světa.

Summit ale nepřinesl žádné konkrétní sliby finanční pomoci, což vyvolalo kritiku nevládních organizací. Do posledních chvil to navíc vypadalo, že účastníci kvůli odporu latinskoamerických států ani neodhlasují tradiční závěrečné společné usnesení. V čem je tedy jeho hlavní přínos?

„Je to poprvé, kdy se zemědělství dostalo do středu celosvětového zájmu. Po léta bylo na jeho periferii,“ vysvětlil pro BBC jihoafrický ministr zemědělství Lulu Xingwana.

Stíny nad summitem

Setkání se ale odehrálo ve stínu několika událostí. Kromě kritizované přítomnosti dvou kontroverzních politiků – prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho a jeho íránského protějšku Mahmúda Ahmadínežáda – málem totižmezi delegáty došlo k rozkolu kvůli otázce obchodních bariér u potravinářských výrobků.

Proti jejich odsouzení v závěrečné deklaraci se postavily především latinskoamerické státy v čele s Argentinou. Právě ty v poslední době uplatňují přísná vývozní cla na své produkty. Podobně si v případě rýže počíná například Čína nebo Japonsko.

Podle odborníků ale umělá ochranářská opatření vedou v konečných důsledcích k poškození všech. „Chápeme, že tyto země chtějí chránit své zásoby potravin a ujistit se, že budou mít dostatek pro své vlastní občany, ale když výrobky stáhnou z trhu… ceny prostě porostou,“ vysvětlil novinářům americký ministr zemědělství Ed Shafer.

Účastníci se navíc vyhnuli debatě o biopalivech. Etanol získávaný převážně z kukuřice a cukrové třtiny, k jehož největším propagátorům patří jeho producenti – Spojené státy a Brazílie – totiž podle některých kritiků odčerpává plodiny původně určené k přímé konzumaci a krizi tak prohlubuje.

Genetická úprava: naděje nebo past?

Sliby pomoci drobným farmářům v chudých zemích, jakkoli o finančním krytí jejich naplnění bude třeba dále jednat, rovněž znovu rozviřují debatu o geneticky modifikovaných plodinách.

Dopady krize by tak mohly přispět k překonání tradiční nedůvěry afrických států vůči upraveným potravinám – v roce 2002 byla například do Spojených států vrácena dodávka potravinové pomoci z hladomorem postižené Zambie právě kvůli obsahu geneticky modifikovaných plodin.

Vítr se ale zřejmě začíná obracet. Průkopnickou zemí se zřejmě stane Uganda, která se rozhodla umožnit dovoz geneticky upravených plodin. V zemi navíc vyrostlo experimentální pole s rostlinami banánovníků, jimž by genová manipulace měla dodat odolnost proti chorobě, která stromovou populaci pravidelně decimuje.

Před přílišným spoléháním na plodiny odolné vůči suchu a dalším komplikacím ale varují ekologičtí aktivisté. Černému kontinentu podle nich hrozí, že se stane testovacím polem velkých firem, které se na produkci těchto plodin specializují.

Miliarda v ohrožení

Ceny potravin se během poslední doby až zdvojnásobily a v nebezpečí hladu tak momentálně je asi jedna miliarda lidí. K vyrovnání nabídky a poptávky by podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN bylo potřeba k roku 2050 produkci potravin přinejmenším zdvojnásobit.

Ani v takovém případě by se ale ceny nejspíš nevrátily na původní hladinu. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sice ceny rýže, obilí i kukuřice v následujících letech mírně ustoupí, přesto ale zůstanou minimálně o 50 procent vyšší než dřív.

K alespoň částečnému odvrácení krize je navíc podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna potřeba ročně až 20 miliard dolarů. Na summitu ale žádné konkrétní finanční přísliby nepadly.

„Dobré úmysly z Říma musí v Japonsku doprovázet šeky,“ domnívá se proto s odkazem na červnové setkání G8 v Japonsku Barbara Stockingová z britské humanitární organizace Oxfam.

Autor: Dina Podzimková

6.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
1 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Sebevražda. Policie ČR. Ilustrační snímek.
1

Tragédie: Mladá žena se střelila do hlavy

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Čínský prezident chce zakázat a zničit všechny jaderné zbraně

Všechny jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny. V sídle OSN v Ženevě to dnes řekl čínský prezident Si Ťin-pching, jehož země patří mezi jaderné velmoci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies