VYBERTE SI REGION

Hasiče na ostrově Kornati usmrtilo ohnivé tornádo

CHORVATSKO – Přímo ve „středu zemského pekla“ se podle expertní skupiny vedené profesorem Dr. Darkom Stipaničevim z Fakulty elektrotechniky ve Splitu ocitli hasiči při požáru na Kornati. Usmrtilo je ohnivé tornádo, podpořené efektem „kaňonu“ a efektem eruptivního požáru.

8.9.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: AP/Admir Buljubasic

Oheň na ostrově Kornati zachvátil pouze nízké rostlinstvo, nic nenapovídalo tomu, že by mělo dojít k tragedii. Oheň se ale vzplanul ve vstupu do kaňonu, ve kterém byli hasiči.

Plameny ve vstupu do kaňonu zachvátily trávu, vysokou do 60 centimetrů. Neseny větrem se šířily dál, přeměnily se v nezastavitelnou sílu s ohnivými jazyky vysokými více než jeden metr.

Už to podle expertů stačilo k tomu, aby hasiči uhořeli. Na dně kornatského kaňonu, asi 350 metrů od hasičů, se vytvořilo ohnivé tornádo. A tragédii napomohl ještě další problém – efekt eruptivního požáru. V otevřeném prostoru by se to nemohlo stát, ale v uzavřeném kaňonu vybuchoval oheň ve vteřinějako vřící láva.

V tu chvíli byly šance hasičů uniknout ohnivému tornádu a ohni, šířícímu se od vstupu do kaňonu, podporovanému větrem, nulové. V 15 vteřinách je plameny dostaly. Narazil do nich horký val, který měl několik stovek stupňů Celsia. Pod takovým enormním teplotním tlakem vybuchly kanystry s benzínem, oheň zapálil benzínové páry.

Požár, který se začátkem srpna rozhořel na Kornati, má již 11 obětí. Další dva těžce zranění hasiči stále ještě bojují v Klinické nemocnici Split o život. Lékaři dnes oznámili, že stav jednoho z nich, Frane Lučića, se mírně zlepšil. Stav druhého z nich, Ante Juričeva Mihulina je stále kritický a zhoršuje se.

„Lučić je stabilní, ale jeho život je stále ještě ohrožen,“ říká anesteziolog Ante Ujević z Klinické nemocnice Split. Oba hasiče může zachránit jen transplantace kůže. Tu darovali přátelé a spolupracovníci zraněných. Vedení splitské nemocnice poslalo vzorky kůže do laboratoře v Bratislavě. Pokud se potvrdí, že jsou vhodné pro transplantaci zraněných, jejich naděje na přežití rázem vzroste.

 

Ředitel splitské Klinické nemocnice Dr. Dujomir Marasović před několika minutami oznámil, že podle zprávy z bratislavské laboratoře jsou vzorky kůže vhodné pro transplantaci obou zraněných požárníků. Vedení nemocnice poslalo vzorky kůže, odebrané přátelům a spolupracovníkům a zároveň i vzorky kůže zraněných hasičů. „Dostali jsme potvrzení, že darovaná kůže roste s kůží obou splitských pacientů,“ řekl ředitel. „Podepsali jsme písemné protokoly a zítra kolem 18. hodiny se znovu dozvíme, jak stav kůže našich pacientů v bratislavské nemocnici vypadá,“ dodal.
Až se stav obou pacientů zlepší natolik, aby mohli podstoupit převoz, mohla by podle vedení nemocnice být transplantace provedena v Bratislavě.

 

8.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies