VYBERTE SI REGION

Požáry v Řecku se šíří, nové oběti, antická Olympie zachráněna

ŘECKO - Na 61 se v neděli zvýšil počet obětí rozsáhlých požárů, které od pátku sužují jižní a střední Řecko. Oznámilo to řecké ministerstvo zdravotnictví. Oheň se rozšířil i do dalších míst a dosáhl až k archeologickému areálu starověké Olympie na poloostrově Peloponés.

26.8.2007
SDÍLEJ:

Na 61 se v neděli zvýšil počet obětí rozsáhlých požárů, které od pátku sužují jižní a střední Řecko. Foto: AP/Petros Giannakouris

Památku se ale hasičům podařilo s vypětím sil uchránit. Požáry zuří také na ostrově Evia a přerušily hlavní železniční tah mezi Aténami a Soluní na severovýchodě země.

Záchranné a vyprošťovací práce v postižených místech pokračují; podle agentury DPA však bude nutno ohořelé oběti živelné katastrofy identifikovat pomocí testů DNA. Vláda mezitím vyhlásila, že rozšíří finanční pomoc postiženým a pozůstalým po obětech.

Plameny zdevastovaly okolí starověké Olympie, kde se zrodila tradice olympijských her. Vlastní muzeum a starověký stadion s několika antickými sloupy ale zůstal ušetřen, i když plameny spálily na uhel okolní stromy.

"Hořelo na kopci nad antickou Olympií, ale zabránili jsme plamenům dostat se do archeologického naleziště," sdělil nejmenovaný představitel hasičů. Dodal, že na záchraně Olympie se podílelo šest cisternových letadel, dva vrtulníky, 15 požárních vozidel a 45 hasičů. Večer podle televize Skai zůstalo z požáru v nejbližším okolí několik izolovaných ohnisek.

Zničeno bylo několik vesnic v okolních kopcích, dále hoří lesy. Oheň zničil několik opevnění z období raného starověku. Ohrožen požárem je podle agentur přibližně 2500 let starý chrám Apollóna Epikúra v Arkádii, v centrální části Peloponésu. Na poloostrově zasáhly plameny též přístav Kalamatu.

Další řádění živlu hlásí také Evia, ostrov severně od Atén. Dosavadní bilanci 51 mrtvých zvýšil nález pěti ohořelých těl na ostrově, a to v místě, kde vypukl nový požár. Další čtyři mrtví jsou ze západního Peloponésu a jedna oběť z jižní části poloostrova.

Mezi hlavním městem a Soluní dnes požár přerušil jeden z hlavních železničních tahů v zemi. Plameny začaly podle agentury DPA ohrožovat i město Lamia při této trati.

S požáry, jejichž počet přes víkend dosáhl 190, bojuje na 9000 hasičů a přes 500 vojáků za pomocí 1800 protipožárních vozidel, cisternových letadel a vrtulníků. Přesto je však možné, že počet uhořelých lidí v autech, domech či na polích poroste. Chaos vyvolaný živelnou katastrofou je podle soudních expertů umocňován faktem, že ani příbuzní a přátelé požárem značně zdeformovaných a či úplně zuhelnatělých obětí často nejsou schopni mrtvé identifikovat. Mnoho mrtvých těl tak musí být podrobeno analýze za pomocí testů DNA.

Řecká vláda rozšířila rozsah pomoci pro lidi postižené požáry. Stát se bude podílet na hrazení škod způsobených plameny. Navíc každý, kdo kvůli ohni přišel o střechu nad hlavou, dostane 3000 euro (asi 83.000 Kč). Rodina v tomto případě obdrží 10.000 euro (278.000 Kč). Podle předběžných odhadů je lidí bez přístřeší kolem 3000, přičemž osob celkově postižených požárem 30.000. Sirotci a ovdovělí partneři prý získají status příbuzného válečné oběti a dostanou plnou rentu.

Kvůli podezření vlády, že za alespoň částí požárů stojí žháři, vyhlásily úřady odměnu ve výši 100.000 až milion eur za poskytnutí informací vedoucích k dopadení jakýchkoli původců požárů.

Řecko, kde od soboty platí výjimečný stav, v pondělí očekává další pomoc v podobě protipožárního vybavení od osmi zemí včetně Španělska, Norska a Izraele.

České ministerstvo zahraničí podle mluvčí Zuzany Opletalové v současnosti s ministerstvem vnitra a hasiči jedná o tom, jakou formu pomoci může Česká republika Řecku poskytnout. "Nejdříve musíme zjistit, co (Řekové) potřebují," řekla v neděli Opletalová. Zopakovala, že ministerstvo zatím nemá zprávy o tom, že by v ohrožení byli také čeští občané. Černínský palác doporučuje, aby se turisté před cestou do Řecka informovali o aktuální situaci například u cestovních kanceláří, které jim pobyt zařizují.

Podle mluvčího české Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže se lidé doporučením ministerstva zahraničí řídí a na situaci v Řecku se touroperátorů dotazují ve zvýšené míře. Zatím nikdo zájezd kvůli pohromě nezrušil. "Ty požáry jsou naštěstí dál od těch lokalit, kam tradičně jezdí čeští turisté," řekl Papež.

Jeho slova potvrzují i představitelé největších cestovních kanceláří. Mluvčí Fischera Dan Plovajko dokonce tvrdí, že jejich kancelář zaznamenala vyšší zájem o doprodeje na konec sezony v Řecku. Ohroženi nejsou podle marketingového ředitele Stanislava Zímy ani klienti Exim Tours. Jak ale upozornil Papež, je možné, že v postižených místech mohou být individuální turisté nebo ti, kteří si zde pronajímají domy od realitních kanceláří.

Čeští turisté nejraději jezdí v Řecku na ostrovy Korfu, Rhodos, Krétu a Kos, na pevnině je nejoblíbenější právě postižený poloostrov Peloponés.

26.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies