VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pravidelné cvičení upravuje životní rytmus

Řím - Tělesná cvičení mohou pomáhat našemu organismu, aby se dokázal rozhodnout, jak a do jaké míry se má hýbat v různých okamžicích celého dne a kdy má odpočívat. Ukazuje to studie, kterou řídil profesor Frank Scheer z americké Harvard Medical School ve spolupráci s Joannou Meijerovou z nizozemské Leidenské univerzity.

21.6.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

Pro sledování cirkadiánního rytmu (jde o biorytmus, podle něhož kolísá aktivita a bdělost nejčastěji s denní periodou) a tělesného cvičení si doktor Scheer a jeho tým vybrali myši ve věku od šesti měsíců, tedy rané dospělosti, až do dvou let, kdy jsou již téměř staré. Zvířata umístili do klecí vybavených infračervenými senzory, s jejichž pomocí neustále monitorovali jejich tělesnou aktivitu. Myším rovněž dali kolečko určené k běhání a nechali je podle libosti běhat celý měsíc.

U mladých myší, které běhaly hodně, se rychle rozvinula schémata aktivity s vrcholky a poklesy a vyvinulo se u nich jasné odlišování dne a noci, kterou využívaly k odpočinku. V praxi bylo možno pozorovat vnitřní logiku pohybu: jestliže myši zůstaly nějaký čas v klidu, pak se následně pohybovaly. Jestliže se hodně pohybovaly a hodně běhaly, na chvíli se zklidnily a pak se zcela zastavily.

V podstatě mladé myši určitým způsobem reagovaly na to, co jejich tělo krátce předtím dělalo a jejich organismus „vypočítával" adekvátní reakci na pohyb či klid. Tím u nich fakticky vznikal zdravý cirkadiánní rytmus. Staré myši se pohybovaly podle podobných schémat, ale rozdíly mezi pohybem a odpočinkem byly méně výrazné.

Kolečka v kleci

Při dalším bádání vědci odstranili myším z klecí kolečka na běhání. Během několika dní se u všech zvířat začaly projevovat náhodnější modely pohybu. Buďto náhle začaly běhat v kleci v době, kdy při předešlém pokusu odpočívaly, nebo zase byly v klidu v době, kdy předtím byly aktivní. Zajímavé bylo, že se schémata mladých a starých myší stávala více podobnými, než tomu bylo předtím.

„Toto zjištění ukazuje, že tělesné cvičení ovlivňuje denní rytmus více než věk. Vezměte kolečko na běhání mladé myši a její schémata tělesné aktivity se budou podobat schématům staršího zvířete: méně fyzické aktivity přes den a nějaký ten příležitostný pohyb v noci," vysvětluje doktor Scheer, jehož citoval italský list Corriere della Sera.

A sotva vědci myším do klecí vrátili kolečka na běhání, začala se zvířata řídit svými předešlými a zdravějšími schématy pohybu.

Doktor Scheer a jeho kolegové soudí, že tělesné cvičení ovlivňuje biologické hodiny organismu, přesněji jeho cirkadiánní rytmus. Fyzická aktivita tedy může přispívat k udržování zdravějšího rytmu života, bez ohledu na věk. Jestliže cvičíme, je naše tělo zřejmě více schopno rozhodnout, kdy a kolik se má hýbat, a kdy má odpočívat.

Autor: ČTK

21.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.

Mladý cizinec zkopal seniora. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies