Švýcarské překvapení: lidé řekli ne minaretům

Je to rok strašení a proher, povzdychne si mladý Švýcar Robert Stein.

Nejdřív prohraná bitva proti změkčování bankovních tajemství, pak bezmoc proti Libyi, která zadržovala dva švýcarské obchodníky.

A v neděli? Strašení skupiny lidí, že úzké muslimské věžičky jsou symbolem síly a rozpínavosti islámu v Evropě, dokázalo, že Švýcaři budou měnit a doplňovat ústavu.

Nečekaně totiž víc než polovina lidí v referendu podpořila zákaz stavby minaretů (nikoli mešit) v alpské zemi. Pro zákaz se vyslovilo 57,5 procenta Švýcarů a jen čtyři z 26 kantonů se věžiček zastaly.

Referendu předcházela ostrá kampaň. Odpůrci minaretů zaplavili Švýcarsko plakáty se zahalenou muslimkou, na nichž z vlajky s helvetským křížem trčí věže jako rakety. Spustili také na internetu hru, jejímž cílem je sestřelovat minarety. Říkali, že po minaretech přijde další krok, včetně tvrdého práva šaría.

„Otevřeli jsme mešity veřejnosti, aby viděli, že není důvod mít z islámu strach,“ říkal Ulysse Moh z ženevské mešity.

„Nejsme zodpovědni za Tálibán ani za Bin Ládina. Nejsme zlo,“ opakoval imám Youssef Ibram. Marně. Stejně tak to, že na 400 tisíc muslimů ve Švýcarsku nemůže za to, že muslimské země nepovolují křesťanům stavět kostely.

Pod Alpami stojí dvě stě mešit, jen čtyři z nich mají i minaret. Budou si ho moci ponechat, ale nové zřejmě nebudou moci vznikat.

Iniciativa strašila i tím, že díky minaretům budou moci muezíni svolávat věřící k modlitbám a manipulovat jimi. „Volání muezínů nebude,“ uklidňoval prezident Hans-Rudolf Merz. „Navíc je to podobné, jako když křesťany svolávají zvony. I muslimové přece mají právo žít u nás se svou vírou,“ dodal.

Mnozí se teď bojí, aby zákaz Švýcarsku neuškodil – a to nejen obchodně. Vzpomeňte na ostré reakce islámského světa po zveřejnění karikatur proroka Mohameda v Dánsku.

Zatímco krajní pravice slaví, zelení chtějí podat žalobu u Evropského soudu pro lidská práva za narušení náboženské svobody.