VYBERTE SI REGION

Nečas v Bruselu rozpočtový pakt nepodepsal, Radičová jeho postoj kritizuje

Brusel – Představitelé 25 zemí Evropské unie na summitu v Bruselu podepsali nový pakt rozpočtové kázně.

2.3.2012 13
SDÍLEJ:

Premiér Petr Nečas na summitu v BruseluFoto: čtk

Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit Česko a Británie. Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Povede i k důslednému trestání států porušujících rozpočtová kritéria.

Na paktu se většina EU shodla v reakci na dluhovou krizi a snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti.

Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem. Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.

Věcné důvody nejsouy

Podle slovenské premiérky Ivety Radičové ČR žádné věcné důvody pro odmítnutí nemá, jen ryze politické. Radičová k postoji Prahy podotkla, že v minulosti se země předbíhaly, aby co nejdříve vstoupily do EU. Je tak podle ní teď, když vzniknou problémy, zase nefér křičet, že tam nepatří.

„Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů,“ poznamenal Nečas ve středu po jednání vlády.

„Rozhodně jsme nic neztratili,“ řekl Nečas v reakci na dotaz, co ČR odmítnutím paktu získala. „Získali jsme docela dobrý čas na to, abychom si zanalyzovali, jak skutečně tento pakt bude v praxi fungovat,“ podotkl.

Češi podle něj nyní chtějí hlavně sledovat, jak bude fungovat spolupráce těch zemí Evropské unie, které podepsaly tento pakt, nicméně nejsou členy eurozóny. Zajímá ho, jaké budou mít postavení a jak budou zvány na zasedání eurozóny.

Nečas připomněl, že právě ČR prosazovala, aby se bylo možné bez podmínek a v podstatě kdykoli k paktu možné připojit. „My nikomu nic neblokujeme a současně to není nějaký fatální moment, že se ocitáme mimo. Do toho vlaku lze kdykoli nastoupit,“

Na summitu v Bruselu Nečas řekl, že důležitější než pakt je, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschop­nost.

„Tato smlouva představuje významnou část v naši globální strategii pro obnovení stability evropských veřejných financí. Tak jak jsme už řekli dříve, stabilita je nutným předpokladem důvěry a důvěra je nezbytná pro obnovení růstu,“ řekl při podpisu předseda Evropské komise José Barroso. Unijní prezident Herman Van Rompuy během podpisové ceremonie řekl, že pakt pomáhá k předcházení opakování dluhové krize.

Česko se může připojit později

Smlouva bude platit pro země eurozóny. Její ustanovení pro ostatní státy, které se k ní přidaly, začnou platit ve chvíli, kdy přijmou společnou evropskou měnu. Ke smlouvě je možné kdykoli v budoucnu přistoupit. Je tak možné, že ČR svůj nynější odmítavý postoj přehodnotí.

K tomu, aby začala platit, je nezbytné, aby byla ratifikována v nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Ty ze zemí, které je neratifikují, nebudou moci čerpat v budoucnu peníze ze záchranných fondů eurozóny. Třeba Irsko, které v minulosti v referendu na první pokus odmítlo lisabonskou smlouvu o reformě fungování EU a které nyní pomoc čerpá, o paktu uspořádá lidové hlasování. Jeho výsledek je ale značně nejasný.

Nejistota panuje i kolem Francie. Tamní prezidentský socialistický kandidát François Hollande, který je favoritem blížících se voleb, se nechal slyšet, že bude chtít smlouvu znovu otevřít.

Čtěte také: Nový pakt nám nic výhodného nepřináší, řekl Nečas

Hlavní body paktu rozpočtové kázně

Přinášíme výběr některých aspektů a ustanovení, která jsou v paktu obsažena nebo s ním souvisejí:

NEJDE O SMLOUVU EU, ALE O MEZIVLÁDNÍ DOHODU:

  • Původní cíl byl dohodnout se na smlouvě, která by platila pro celou EU. Británie ale v prosinci tuto možnost zablokovala, takže se lídři vydali cestou mezivládní dohody.
  • Smlouva bude platit pro země eurozóny. Přistoupit k nim mohou i další země EU. Pro ně by ale začala platit až s přijetím jednotné evropské měny.

„ZLATÉ“ ROZPOČTOVÉ PRAVIDLO:

  • Státy by na základě smlouvy měly dodržovat přísná rozpočtová pravidla. Do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústav, by měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.
  • Povolený bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP země a u zemí, jejichž zadlužení je výrazně pod 60 procenty HDP, by mohlo být tolerována až jedno procento.
  • Některé země nechtěly toto pravidlo ukotvit do ústav, protože by to mohlo vyvolat nutnost referenda, které by s sebou přinášelo velké riziko odmítnutí. Referendum o novém paktu už ohlásilo Irsko, tam by se mělo hlasování konat v červnu.

ČESKÝ POSTOJ:

  • Česká vláda s připravovaným dokumentem původně podmíněně souhlasila, k paktu se nyní ale nepřipojila.
  • Podle premiéra Petra Nečase je důvodem odmítnutí třeba to, že smlouva údajně nedostatečně zajišťuje účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem nebo málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.

ROLE SOUDNÍHO DVORA EU:

  • Na to, zda země „zlaté“ pravidlo ukotvily v domácím právu či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU. Na ten se bude moci obrátit jeden či více států, aby zasáhl. Evropská komise však právo stěžovat si u soudu mít nebude.
  • Provinilé zemi by soud mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.
  • Pokuta by v případě zemí platících eurem plynula do záchranného fondu eurozóny (ESM), v ostatních případech do rozpočtu EU.

EUROSUMMITY:

  • Summity eurozóny by se měly konat nejméně dvakrát ročně. Nejméně jednou by měly být pozvány i ty země, které pakt podepsaly, ale eurem neplatí.

PLATNOST SMLOUVY:

  • Smlouvu podepsalo 25 zemí eurozóny, Česko a Británie se nepřipojily, mají však možnost přidat se v budoucnu.
  • Smlouva by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2013, pokud ji do té doby ratifikuje nejméně 12 ze 17 států eurozóny.
  • Finanční pomoc ze záchranného fondu ESM budou moci čerpat jen ty státy, které už dohodu ratifikovaly.

zdroj: Reuters, DPA, BBC


Autor: ČTK

2.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies